Důchodové pojištění - strana 9

Městys Bohdalov je členem lesního družstva obcí, do jehož statutárního orgánu má voleného zástupce. Tento zástupce je neuvolněný zastupitel městyse, který má příjem v zaměstnaneckém poměru. Zastupitelstvo městyse tomuto zástupci schválilo usnesením dle § 71 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, náhradu ušlého výdělku ve výši 11 000 Kč ročně. Jakým způsobem bude probíhat odvod pojistného a zdanění těchto příjmů z pohledu neuvolněného člena zastupitelstva a z pohledu městyse? 

Evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP) je primární doklad, jímž se pro účely důchodového pojištění a jeho výši prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Stejně jako každý rok i letos se zaměstnavatelům blíží každoroční povinnost vyhotovit a předložit ELDP, vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila odpovědi na nejčastější dotazy, se kterými se nejčastěji setkávají ohledně starobních důchodů.  Jedná se o následující otázky: Co musím splnit, aby mi byl starobní důchod...

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

OSVČ má vedlejší činnost (je ještě zaměstnána) minulý rok v březnu podala přehled a platí zálohy 2 000 Kč měsíčně. Již i v lednu zaplatila 2 000 Kč ke dni 5. 1. Četla jsem o nějakých změnách, můžete mi poradit, jakou částku uvedu za zaplacené zálohy v přehledu za rok 2019? Přehled podala OSVČ v březnu a vyšla placená záloha 2 000 Kč. Pokud OSVČ podá přehled zase v březnu (např. 20. 3.) - a vyjde nová záloha 2 500 Kč - za jaký měsíc bude platit tuto novou zálohu? Za březen a již v březnu jí bude muset zaplatit, tj. bude platit dvě zálohy - v březnu starou ke dni 5. 3. ve výši 2 000 Kč a novou po podání přehledu např. 23. 3., aby stihla tuto zálohu zaplatit za březen?

V roce 2019 dochází k několika důležitým změnám v sociálním pojištění, a to ke změně rozhodné částky pro vstup do pojištění, výše minimální částky pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění u OSVČ, ale především také ke změně termínů plateb sociálního pojištění OSVČ. V neposlední řadě dochází také k navýšení důchodů.

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2019 se jedná o nařízení vlády č. 213/2018 Sb.

Od ledna 2019 se mění pro OSVČ splatnost a minimální výše záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Změna termínu splatnosti pojistného Do konce roku 2018 platí, že...

Dědovi přišlo rozhodnutí z OSSZ, že bude pobírat vdovecký důchod - vyměření ve výši cca 6 000 Kč a dále v tomto rozhodnutí stojí, že je zasláno dále na Ministerstvo vnitra neb děda pobírá důchod od Ministerstva vnitra jako bývalý policajt - nyní už je přes 20 let v důchodu. Bude ještě částka určená MV nějak upravena? Je správě spočítán vdovecký důchod výši cca 6 000 Kč, pokud děda pobírá důchod od MV jako bývalý policajt cca 14 000 Kč a babička měla důchod cca 11 000 Kč? Neměl by děda pobírat vdovecký důchod přibližně 2 000 Kč? Případně opraví částku v rozhodnutí od OSSZ Ministerstvo vnitra? 

Nárůst průměrné mzdy je třeba respektovat nejen v praxi zaměstnavatelů při plnění úkolů v oblasti důchodového (resp. nemocenského) pojištění jejich zaměstnanců, ale též v praxi orgánů sociálního zabezpečení při provádění kontroly plnění příslušných povinností zaměstnavatelů a dále při rozhodování o nárocích pojištěnců na dávky důchodového pojištění a o výši těchto dávek.

Pro každý jednotlivý kalendářní rok se na základě pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění mění hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Tyto základní parametry pro rok 2019, které mají širší význam pro celou oblast sociálního pojištění, stanovilo nařízení vlády č. 213/2018 Sb., které upravilo též zvýšení vyplácených důchodů.

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?

Na povinném pojistném zaplatí většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa více než na dani z příjmu fyzických osob. Odvody na povinném pojistném netvoří totiž jenom sociální pojištění a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ale i platby na povinném pojistném placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu je nejvyšší sazba povinného pojistného ve Francii, v Česku je třetí nejvyšší.

Pokud je zaměstnanec zaměstnán na dohodu o provedení práce, v současné době pobírá méně než 10 000 Kč čili není důchodově pojištěn. Jak je to však se zápočtem roků k důchodu? Počítá se tato doba? Jak se to event. dozví na důchodovém úřadě, když ELDP se v těchto případech nevystavuje? 

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce - otce, podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od úřadu práce. Syn nemá zřízený bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7. Je možné, aby se k dani z příjmu registroval nezletilý syn nebo může tento příjem zdanit otec jako zákonný zástupce? Je nutná i registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jaké další povinnosti vyplývají z této smlouvy?