Důchodové pojištění - strana 10

Jakou odměnu je možno dát zaměstnanci při odchodu do důchodu? Podléhá tato odměna sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

V případě, že má jednatel firmy smlouvu o výkonu práce, kde má měsíční odměnu 2 400 Kč, a zároveň dohodu o provedení práce na administrativní činnost, kde má odměnu 10 000 Kč měsíčně, sčítají se tyto dvě mzdy, co se týká sociálního pojištění a co se týká zdravotního pojištění?

Zaměstnavatel dal v únoru roku 2016 zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně. Zaměstnanec poté podal žalobu k soudu. Soud zrušil výpověď, zaměstnanci byla tedy doplacena náhrada mzdy a po vzájemné dohodě došlo k ukončení pracovního poměru k 30. 9. 2017. Jak vyplnit ELDP, je třeba udělat opravný evidenční list za rok 2016 nebo jakým způsobem se zpětně řeší sociální pojištění, když zaměstnanec byl odhlášen z důchodového pojištění k 28. 2. 2016?

Od 1. 2. 2018 vešly v platnost změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Kromě upřesnění doby vzniku a zániku nemocenského pojištění (viz 1. část) došlo i k dalším důležitým změnám tohoto předpisu.

Mzdovým účetním se opět blíží každoroční povinnost vést a předkládat evidenční listy důchodového pojištění (dále jen ELDP), vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatník, který má osvědčení o zápisu do evidence zemědělských podnikatelů, přijel od státního zemědělského investičního fondu částku 10 000 Kč za rok. Bude tento příjem zdaněn? Případě, že bude vyňat nebo osvobozen, prosím, o odkaz na ustanovení zákona. Bude podnikatel, který je zapsán do evidence zemědělských podnikatelů uplatňovat paušál ve výši 80 %, nikoliv 60 %? Bude příjem zemědělce ze SZIF podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Někde tu v otázkám jsem četla, že nikoliv.

Minulý rok podala OSVČ v březnu přehledu pro ZP a OSSZ. Je to OSVČ vykonávající činnost vedlejší, ale její daňový základ je pro rok 2018 cca 200 000 Kč. OSVČ v roce 2017 první zálohu zaplatila 10.04.2017 a dále platila zálohy až do prosince 2017. Celkem zaplaceny zálohy v 04,05,06,07,08,09,10,11,12, tj. celkem v roce 2017 zaplaceno na důchodové pojištění 2 000 x 9 = 18 000 Kč a dále v lednu 2018 již neplatila. Je chyba, že v platbách za leden nepokračuje? Kde najdeme ustanovení zákona, jak se zálohy platí? Kolik Kč bych měla uvést na řádku 39 úhrn zaplacených záloh nyní při podání přehledu za rok 2018? 18 000 Kč nebo platbu i za prosinec placenou v lednu, tedy celkem 20 000 Kč (pokud by OSVČ zaplatila, ale bohužel v lednu již neplatila). Může OSVČ dostat nějakou pokutu, že již v lednu žádnou zálohu neplatila? V případě, že má povinnost platit zálohy i lednu 2018, resp. v roce 2018 do kdy bude zálohy, které byly spočteny v roce 2017 platit, resp. v jakých měsících a kdy se výše změní, když bude přehled podávat OSVČ nyní v březnu 2018? Děkuji za odpovědi, které se týkají plateb a záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Fyzická osoba, zaměstnanec, občas (nepravidelně) napíše nějakou píseň pro slovenské interprety, za kterou dostává tantiémy. Nikdy dopředu neví, zda za to obdrží nějakou odměnu či ne. Příjmy zdaňuje dle § 7, výdajový paušál 40 %. Pokud byl zaměstnanec, pro účely sociálního pojištění byla tato činnost považovaná za činnost vedlejší a vzhledem k nízkému základu daně, nebyl povinen platit zálohy vůbec. Nyní je od listopadu nezaměstnaný, vedený na úřadu práce. Úřad práce nemá problém s těmito autorskými honoráři, dokud je neobdrží, pak už by podporu v nezaměstnanosti nemohl dostávat. A teď se vyplňuje přehled pro ČSSZ za 2017, z nějž vyplývá, že najednou tyto tantiémy jsou činností hlavní a měl by platit zálohy na sociální pojištění, ač sám pobírá podporu v nezaměstnanosti. Je zde nějaká možnost, aby zálohy na sociální pojištění neplatil? S tím související otázka, nebylo by možné tyto příjmy zdaňovat v § 10 jako ostatní příjmy, a tudíž by nespadal do systému pojištění? Tantiémy těžko budeme považovat za soustavnou činnost, když třeba ve 2017 nebylo nic vytvořeno, ale je možné, že ve 2018 bude. 

Může společník v. o. s. v této společnosti mít uzavřenou pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, jak vyřešit formulář A1 při zakázkách v Německu? OSSZ zná vydání A1 pouze pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Jenže u OSVČ pak nejsme schopni doložit smlouvu nebo objednávku, protože odběratel si objednal na práci v. o. s. a ne v. o. s. i OSVČ. 

Klient je důchodce a v roce 2017 si vydělal 50 000 Kč za herecký výkon. Zatím nebyla odvedena žádná daň. Klient podá přiznání, kdy vyjde daň rovná nule. Musí se klient kvůli tomuto příjmu přihlásit na ČSSZ a podat opět "nulový" přehled? Žádný jiný příjem neměl.  

Institut změnového řízení v důchodovém pojištění je sice typický pro celou oblast sociálního zabezpečení, nicméně je výjimkou z obecného pravidla překážky věci rozhodnuté (rei administratae), která platí v ostatních odvětvích správního práva.

Mám-li přerušenou živnost k 25. 2., jak vyplním v přehledu? Za leden a únor uvedu činnost hlavní a dále za březen až prosinec, nebude žádná činnost - ani vedlejší, ani hlavní, neboť mám přerušeno?

V roce 2018 nabývá účinnosti řada schválených změn v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení. V předchozích číslech časopisu jsme se detailně věnovali nové dávce nemocenského pojištění,...

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Slovák, státní občanství jak slovenské, tak české. Pracoval na Slovensku i v Česku. Odváděl sociální pojištění v obou státech. Nyní odešel do důchodu. Zažádal si na obou stranách o vyplácení důchodu. Prosím o upřesnění - bude mít nárok na důchody z obou států? 

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Jak to bude z pohledu daně z příjmů a také sociálního a zdravotního pojištění, jestliže má jednatel v roce 2018 uzavřenou smlouvu na výkon funkce jednatele a příjem je: a) do 2.500 Kč, b) do 10.000 Kč, c) nad 10.000 Kč?

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.