Cestovní náhrady - strana 14

Pokud má jednatel s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,- Kč a má tam uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady, může je firma uplatňovat do nákladů? 

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na Historiádu, kde zaplatila účastnický poplatek ve výši 250 Kč. Hradila v hotovosti a doklad na přijatou platbu byl vystaven na jméno a adresu paní učitelky. Je tento účastnický poplatek součástí cestovních náhrad jako nutný vedlejší výdaj?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na pětidenní exkurzi se žáky do Německa. Pracovní cesta jí začala v ČR v pondělí 11. 4. 2016 v 7.15 hod. Hranici s Německem překročila v 10.30 hod. Jaký by měl být použit kurz pro výplatu cestovních náhrad? V pondělí jsou 2 kurzy. Jeden z pátku 8. 4. 2016 - platí do 14.30 hod a od 14.30 hod. je vyhlášen nový kurz. Zaměstnancům neposkytujeme zálohy. Vše vyplácíme až po skončení pracovní cesty. 

Zaměstnanec (společník) na pracovní cestě ztratil doklad za pohonné hmoty za 1800 Kč. Úhradu vidím v bance (platil kartou). Pokud nám napíše čestné prohlášení, že doklad ztratil, můžeme oněch 1800 Kč dát do nákladů? 

V jaké výši má být poskytnuto stravné při služební cestě do Afriky, kdy v jednom dni strávil zaměstnanec 8,45 hod v Etiopii a 15,55 hod v Brazzaville? Mělo by být poskytnuto stravné v plné výši 60 USD, protože v Brazzaville strávil víc času nebo se má snížit na 40 USD (vzhledem k tomu, že v Africe byla služební cesta v rozmezí 12-18 hod). 

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2018 došlo k řadu legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Máme zaměstnance, kterému budeme proplácet cestu jeho vlastním autem v částce 120,- kč /den. Ve mzdě mu to dávám do kolonky osobní ohodnocení, tudiž se z toho platí sociální a zdravotní pojištění. Je to prosím správně? 

Náš zaměstnanec vyjel na zahraniční pracovní cestu, byl vybaven zálohou ve výši stravného a nákladů na ubytování. Při plnění pracovního úkolu zjistil, že neočekávaně potřebuje náhradní díl, který si v dané zemi zakoupil a uhradil soukromou platební kartou, protože neměl jinou možnost. Po příjezdu předložil fakturu za nákup. Fakturu zadávám do účetnictví ve valutě s přepočtem ČNB střed ke dni uskutečnění plnění. Jeho banka mu však strhne částku za "prodej" valuty, tedy vyšší, než máme zaúčtováno. V jaké výši mu bude vyplacena náhrada za nakoupený náhradní díl? V částce, kterou vykazuji v účetnictví, nebo částce, která mu byla stržena z jeho účtu? 

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Náš zaměstnanec jel vyzvednout návštěvu na letiště do Vídně. Během cesty jel 1 hodinu na hranice (z Brna) 2,5 hodiny byl v Rakousku a z hranic na firmu opět 1 hodiny. Vše stihl během pracovní doby. Celková doba jízdy je 4,5 hodiny. Dle mého názoru nemá nárok na žádné stravné. Je to tak?

Společnost najala několik dodavatelů fyzických osob - kontraktorů, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo. V souvislosti s výkonem nasmlouvaných činností kontraktoři cestují, účastní se konferencí apod. Náklady na tyto cesty či konference (letenky, ubytování, doprava) hradí za kontraktory přímo naše společnost, aby se snížila administrativa s přefakturováním. Argumentujeme tím, že náklady by stejně kontraktoři zahrnuli do své faktury, takže dopad do nákladů naší společnosti je stejný. Je tento postup správný nebo nese nějaká rizika na straně společnosti či kontraktorů? Někteří kontraktoři jsou plátci DPH.

Zaměstnanec létá na pracovní cesty do Číny, kde je časový posun 7 hodin. Myslíme si správně, že § 170 zákoníku práce časová pásma neřeší a výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Protože situaci, kdy z důvodu překonání více časových pásem bude kalendářní den delší než 24 hodin, zákon neřeší, bude tak příslušet stravné v závislosti na době strávené v zahraničí dle vyhlášky č. 366/2016 Sb. Nebo je to jinak a mají se časové posuny při výpočtu hodin strávených v zahraničí zohledňovat?

Prosím o odpověď ohledně stravného, jsme s. r. o., 5 zaměstnanců. Chtěla jsem se zeptat, můžeme si vnitřní směrnicí určit, že výše stravného bude pro zaměstnance ve výši max. státních, tzn. 86 Kč (5-12 hod.), 132 Kč (12-18 hod.) a 205 Kč (nad 18 hod.), s tím, že toto budou daňově uznatelné náklady a zaměstnancům se toto stravné nebude muset dodaňovat? 

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?

Zaměstnancovo auto má dle technického průkazu normu spotřeby dle 692/2008A a spotřebu 8,8/5,4/6,6. Jakou spotřebu použít pro výpočet náhrady za použití soukromého automobilu pro služební cestu? Další zaměstnanec má normu ES 2004/3 a spotřebu 7/4,7/5,5. Jakou spotřebu máme použít zde?

Náš zaměstnanec - řidič má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce i místo pravidelného pracoviště Vyškov. Může zaměstnanec v cestovním příkaze uvádět místo bydliště, pokud občas vyjíždí na pracovní cestu přímo z bydliště? Cestovní náhrady náleží z místa bydliště? Může být ukončení služební cesty v místě pravidelného pracoviště? Jde o daňově účinný náklad? Nebo je nutné, aby pracovní cesta vždy začínala v místě pravidelného pracoviště?

Jednatel s. r. o. je starobní důchodce a nepobírá žádnou mzdu ani odměnu ze společnosti. Může mu s. r. o. uhradit náklady spojené s účastí na veletrhu v zahraničí, kde se zúčastní s ostatními zaměstnanci jako tlumočník (myslím tím stravné, kapesné, ubytování ..)? Budou tyto náklady pro s. r. o daňově uznatelné? 

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

Zpráva z pracovní cesty je povinnost ze zákona? Popřípadě, který paragraf zákoníku práce tuto povinnost stanovuje? Existuje rozdíl mezi tuzemskou pracovní cestou a zahraniční pracovní cestou, co se týče zprávy z pracovní cesty? A jaké jsou povinné body zprávy z pracovní cesty? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?