BOZP pro personalisty - strana 16

Někteří naši zaměstnanci se podrobují periodickým pracovnělékařským prohlídkám současně podle těchto zákonů a vyhlášek: 1) § 94 zákoníku práce – noční práce, 2) § 87 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, 3) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb. řád zdravotní způsobilosti na dráze 4) vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče Náš poskytovatel pracovnělékařských služeb uvádí platnost posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne 31. 1. 2017 např. takto: kontrola při noční práci za rok, při denní práci za 2 roky 02/2018. Jaká je v tomto případě platnost posudku o zdravotní způsobilosti dle jednotlivých zákonů/vyhlášek v bodech 1-4 a) za rok, b) za 2 roky? Počítá se čas ode dne vydání posudku? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Pracovním prostředím rozumíme soubor všech atributů, které se dotýkají práce vykonávané člověkem. Zejména se jedná o prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, veškeré jeho vybavení a v neposlední řadě též faktory pracovních podmínek. Všemi těmito atributy jsou lidé při práci ovlivňováni a je povinností zaměstnavatele zajistit, aby působení těchto faktorů nemělo negativní vliv na jejich zdraví.

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...

Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?

Organizace práce je základem úspěšné činnosti každé firmy a pomáhá předcházet mimořádným událostem (úrazům), následným sankcím i náhradám škod. Firmy jsou činné v různých oborech např. podle živnostenského zákona, stavebního či hornického zákona, o civilním letectví, o vnitrozemské plavbě, podle energetického zákona atd. K podnikání mohou podnikatelé přistoupit ihned po ohlášení nebo jindy až po získání oprávnění, licence apod., a to vždy na základě doložení odbornosti konkrétní osoby s požadovanou znalostí věci, která se stává např. odpovědným zástupcem pro patřičný obor činnosti, jejímž prostřednictvím je podnikatel povinen činnost provádět v potřebném rozsahu (viz § 31 živnostenského zákona), přičemž potřebný rozsah je uveden v nařízení vlády o obsahových náplních živností k živnostenskému zákonu o oborech nebo ve zvláštním zákoně o předmětném oboru (stavba, plavba, těžba, distribuce, silniční nebo železniční doprava apod.).

Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Je možné, aby bylo smluvně dáno, že zaměstnanec má povinnost odkoupit osobní ochranné pracovní pomůcky, např. při ukončení pracovního poměru z jeho strany, kdy jsou tyto pomůcky opotřebeny (montérky + pracovní boty + pracovní rukavice...), za určitou jasně definovanou a zůstatkovou cenu. Které konkrétní ustanovení kterého zákona toto řeší?

V rámci naší snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, daleko intenzivněji než dosud, využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které nám umožní dosažení daného cíle.

Počet úrazů ve výrobních závodech je jedním z klíčových faktorů, které jsou v oblasti bezpečnosti práce zásadní a patří mezi hlavní srovnávací ukazatele výkonu zaměstnavatele v oblasti BOZP. Hlavním cílem zaměstnavatele je proto zajistit trvale sestupnou tendenci počtu pracovních úrazů, či alespoň zajistit, aby nedocházelo k jejich navyšování. Po určité době klesajícího stavu se ovšem i po zavedení realizovatelných technických a organizačních opatření počet úrazů blíží k úrovni, kdy jejich další pokles již není prokazatelný a blíží se limitu daného prostředí. V tuto chvíli je potřeba nalézt další možnosti, jak pokračovat v trendu snižování úrazovosti. Jako jedna z cest dalšího kvantitativního, ale zejména kvalitativního kroku ke zlepšení je využití pozitivní motivace zaměstnanců a jejich zainteresovanost v oblasti bezpečnosti práce. Jedná se tedy o implementaci ergonomických pravidel do praxe.

Na základě dohody o provedení práce je vykonávána administrativní práce ve firmě zabývající se kovovýrobou. Kontrola BOZP požaduje periodické prohlídky a potvrzení zdravotní způsobilosti i u tohoto zaměstnance. Musí mít tato lékařská potvrzení, když zaměstnavatel sám nemá pochybnosti o zdravotní způsobilosti a práce není riziková?

Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace, reklama, reflexe. To jsou prostředky, kterými lze změnit zvyklosti a chování lidí. Samotná představa o tom, že s jejich pomocí bude dosaženo úspěchu také v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestačí. Naplnění představy o tzv. celoživotním vzdělávání v BOZP a o jeho systémovosti je nesporně nelehkým, a hlavně dlouhodobým úkolem.

Při poranění ostrými kontaminovanými předměty hrozí ohrožení zdraví infekcemi přenášenými krví. Nejčastější příčinou poranění jsou bodná poranění způsobená injekčními jehlami. Lékaři a zdravotní sestry tvoří nejohroženější profesní skupinu. Prevence spočívá v dodržování bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a kontaminovaného odpadu a v používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Naši zaměstnanci do 50 let věkuchodí na preventivní lékařské prohlídky každé 4 roky, zaměstnanci nad 50 let věku každé 2 roky a zaměstnanci pracující v noci každý rok. Všichni zaměstnanci, jejichž ošetřujícím lékařem není naše smluvní lékařka, předložili naší smluvní lékařce výpis ze zdravotní dokumentace od svého lékaře, protože preventivní prohlídky nám musí provádět náš smluvní lékař. Náklady na tento výpis ze zdravotní dokumentace jsme zaměstnancům uhradili. Ovšem mysleli jsme si, že se jedná o jednorázový poplatek, že dále již nebudou výpisy ze zdravotní dokumentace nově požadovány, ale bylo nám sděleno, že tyto výpisy jsou třeba při každé nové preventivní prohlídce, tzn. i třeba každý rok. Je to skutečně tak? Můžeme po zaměstnanci požadovat, aby se přehlásil k naší smluvní lékařce? Můžeme po zaměstnanci požadovat úhradu za opakovaný výpis ze zdravotní dokumentace? 

V čísle 6/2016 tohoto časopisu v rubrice Judikatura uvedl JUDr. Petr Bukovjan zevrubnou informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015. Přitom oprávněně vyjádřil názor, že rozhodnutí si zaslouží bližší komentář v některém z dalších čísel Práce a mzdy. Nuže, zde je, neboť rozsudek je natolik zásadní pro praxi zaměstnavatelů, že vyvolává u právníků i personalistů rozporuplné až údivné reakce. Prakticky totožné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Soud je opřel mimo jiné o konstatování, že právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (viz dále), která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí.

Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)

Bezpečnost práce začíná u každého z nás Každý je povinen poskytnout první pomoc uklidnit postiženého přivolat lékaře (eventuálně zajistit dopravu k lékaři) dle potřeby přivolat policii, hasiče Zaměstnavatel je...