BOZP pro personalisty - strana 16

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Je možné, aby bylo smluvně dáno, že zaměstnanec má povinnost odkoupit osobní ochranné pracovní pomůcky, např. při ukončení pracovního poměru z jeho strany, kdy jsou tyto pomůcky opotřebeny (montérky + pracovní boty + pracovní rukavice...), za určitou jasně definovanou a zůstatkovou cenu. Které konkrétní ustanovení kterého zákona toto řeší?

V rámci naší snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, daleko intenzivněji než dosud, využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které nám umožní dosažení daného cíle.

Počet úrazů ve výrobních závodech je jedním z klíčových faktorů, které jsou v oblasti bezpečnosti práce zásadní a patří mezi hlavní srovnávací ukazatele výkonu zaměstnavatele v oblasti BOZP. Hlavním cílem zaměstnavatele je proto zajistit trvale sestupnou tendenci počtu pracovních úrazů, či alespoň zajistit, aby nedocházelo k jejich navyšování. Po určité době klesajícího stavu se ovšem i po zavedení realizovatelných technických a organizačních opatření počet úrazů blíží k úrovni, kdy jejich další pokles již není prokazatelný a blíží se limitu daného prostředí. V tuto chvíli je potřeba nalézt další možnosti, jak pokračovat v trendu snižování úrazovosti. Jako jedna z cest dalšího kvantitativního, ale zejména kvalitativního kroku ke zlepšení je využití pozitivní motivace zaměstnanců a jejich zainteresovanost v oblasti bezpečnosti práce. Jedná se tedy o implementaci ergonomických pravidel do praxe.

Na základě dohody o provedení práce je vykonávána administrativní práce ve firmě zabývající se kovovýrobou. Kontrola BOZP požaduje periodické prohlídky a potvrzení zdravotní způsobilosti i u tohoto zaměstnance. Musí mít tato lékařská potvrzení, když zaměstnavatel sám nemá pochybnosti o zdravotní způsobilosti a práce není riziková?

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...

Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace, reklama, reflexe. To jsou prostředky, kterými lze změnit zvyklosti a chování lidí. Samotná představa o tom, že s jejich pomocí bude dosaženo úspěchu také v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestačí. Naplnění představy o tzv. celoživotním vzdělávání v BOZP a o jeho systémovosti je nesporně nelehkým, a hlavně dlouhodobým úkolem.

Při poranění ostrými kontaminovanými předměty hrozí ohrožení zdraví infekcemi přenášenými krví. Nejčastější příčinou poranění jsou bodná poranění způsobená injekčními jehlami. Lékaři a zdravotní sestry tvoří nejohroženější profesní skupinu. Prevence spočívá v dodržování bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a kontaminovaného odpadu a v používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Naši zaměstnanci do 50 let věkuchodí na preventivní lékařské prohlídky každé 4 roky, zaměstnanci nad 50 let věku každé 2 roky a zaměstnanci pracující v noci každý rok. Všichni zaměstnanci, jejichž ošetřujícím lékařem není naše smluvní lékařka, předložili naší smluvní lékařce výpis ze zdravotní dokumentace od svého lékaře, protože preventivní prohlídky nám musí provádět náš smluvní lékař. Náklady na tento výpis ze zdravotní dokumentace jsme zaměstnancům uhradili. Ovšem mysleli jsme si, že se jedná o jednorázový poplatek, že dále již nebudou výpisy ze zdravotní dokumentace nově požadovány, ale bylo nám sděleno, že tyto výpisy jsou třeba při každé nové preventivní prohlídce, tzn. i třeba každý rok. Je to skutečně tak? Můžeme po zaměstnanci požadovat, aby se přehlásil k naší smluvní lékařce? Můžeme po zaměstnanci požadovat úhradu za opakovaný výpis ze zdravotní dokumentace? 

V čísle 6/2016 tohoto časopisu v rubrice Judikatura uvedl JUDr. Petr Bukovjan zevrubnou informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015. Přitom oprávněně vyjádřil názor, že rozhodnutí si zaslouží bližší komentář v některém z dalších čísel Práce a mzdy. Nuže, zde je, neboť rozsudek je natolik zásadní pro praxi zaměstnavatelů, že vyvolává u právníků i personalistů rozporuplné až údivné reakce. Prakticky totožné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Soud je opřel mimo jiné o konstatování, že právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (viz dále), která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí.

Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)

Bezpečnost práce začíná u každého z nás Každý je povinen poskytnout první pomoc uklidnit postiženého přivolat lékaře (eventuálně zajistit dopravu k lékaři) dle potřeby přivolat policii, hasiče Zaměstnavatel je...

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. III. Část – odborně způsobilá osoba k...

Prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je základním a právním předpisem, jediným komplexním prostředkem kontroly stavu úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovištích zaměstnavatele. Její praktické provedení by tomuto významu mělo svým obsahem a komplexností odpovídat.

Na stránkách tohoto časopisu už bylo mnohokrát pojednáno o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro jeho dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti ve smyslu ustanovení § 52 písm. d) a e)...

Zajistit školení, ověřovat znalosti, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování je povinností každého zaměstnavatele.

V čísle 3/2016 byl otištěn článek „Školení BOZP a PO formou e-learningu z pohledu soudního znalce“, který vyvolal řadu souhlasných i nesouhlasných reakcí s využíváním e-learningu. Mají pravdu ti, kteří využití e-learningu pro školení BOZP a PO zatracují, nebo jejich odpůrci? Je e-learning vhodný pro tato školení nebo ne?

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé...

I. Část – odborně způsobilá osoba k činnostem koordinátora BOZP na staveništi II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé na stavbě (BHP č. 5/2016) III. Část – odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik (BHP č. 6/2016)