BOZP pro OZO - strana 7

Předmětem článku jsou některé názory vyslovené Nejvyšším správním soudem v oblasti § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce 1), které se týkají prevence rizik, přičemž současně bude také upozorněno na problematiku institutu opatření k odstranění nedostatků, ke kterému přistupuje inspektor na základě § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce 2). K náležitému zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) patří povinnost zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce zcela zásadní. Jedná se o zcela klíčovou činnost zaměstnavatele v rámci BOZP, od které se odvíjejí veškeré další aktivity a povinnosti na zaměstnavatele i dalších subjektů na úseku BOZP. Tato povinnost má i své zákonné zakotvení v § 101 3) a § 102 zákoníku práce.

Neustále narůstající požadavky na objemy skladovaných materiálů, produktů, resp. výrobků, si v průběhu úsvitu minulého období vyžadovaly vytváření stále větších ploch, a později budování stále objemnějších objektů, určených ke skladování. Původní volné skladování stálo dokonce na samém prvopočátku snahy člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Skladovaný materiál byl tehdy volně ukládán na libovolnou podlahu/zem, při minimálním rozsahu mechanizace prováděných manipulačních prací. Od tohoto způsobu skladování bylo nutno postupně upouštět, zejména pro těžko splnitelné požadavky na stále narůstající rozsah skladovacích ploch a přímo extrémně nízkou produktivitu práce.

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Seriál rozhovorů pokračuje již patnáctým dílem. Tentokrát jsme dali prostor nastupující generaci, kterou bychom také mohli nazvat „budoucností oboru bezpečnosti práce a ochrany zdraví“. Pan Karel Řípa je vhodný příklad zástupce skupiny, která bude rozvíjet obor BOZP v následujících letech.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2021.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Tento díl seriálu představuje pana Petra Markla. Čtenáři se s ním mohou potkat na seminářích a prezentacích, kde představuje produkt své firmy, aplikaci RISCON. Tato aplikace slouží ke zpracování dat a vedení agendy v oblasti BOZP a PO u zaměstnavatele. Účelem tohoto článku nemá být prezentace produktu, ale osobnosti. Jak se tedy dívá na obor bezpečnosti práce „bezpečák-programátor“?

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP. Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením ZP.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Jiný úhel pohledu na problematiku BOZP umožňuje publikační činnost, při níž se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí. Ať už jsou schovaní za pojmem „zaměstnavatel“, anebo jde o řadové zaměstnance. Prostřednictvím příběhů chci přimět čtenáře k zamyšlení a poučení z chyb jiných. Nyní jsem využil příležitosti vydání nařízení vlády č. 390/2021 Sb., které od 1. listopadu 2021 nahradilo nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ohledně osobních ochranných pracovních prostředků, a připravil jsem minisérii článků na téma OOPP. První z nich bude z hutnictví a slévárenství, ale čtenář by měl odhalit univerzální moment každé události aplikovatelný ve zcela libovolném oboru.

Tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tab. č. 1, Tab. č. 2), ale také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále pak z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce u zdvihacích zařízení a související manipulací s břemeny značně podceňují.

„Planetu Zemi máme jen jednu, ale do roku 2050 dosáhne světová spotřeba takové úrovně, jako bychom měli planety tři.“, je první větou oficiálního dokumentu Evropské komise s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství“, který se zabývá hospodařením Evropské unie se zdroji. Evropská komise je si tak vědoma neudržitelnosti současné spotřeby, a proto se zavázala posouvat Evropu směrem k udržitelné budoucnosti. Tato „zelená vize“ má dva základní kameny, a to dosažení klimatické neutrality (do roku 2050) a vytvoření oběhového hospodářství (CE – Circular Economy). Lineární model „vzít-vyrobit-použit-vyhodit“ neposkytuje výrobcům dostatečnou motivaci k tomu, aby jejich výrobky lépe splňovaly požadavky oběhovosti. Model, splňující požadavky oběhovosti, by měl být založen na „snížit-znovu použít-recyklovat“. Přechod na oběhové hospodářství však ovlivní jak pracovní místa, tak bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. [1]

Použití ochranných krytů a ochranných zařízení umístěných na strojních zařízeních může občas vést k falešnému pocitu bezpečí, zejména není-li správně instalováno. Častokrát je možno nalézt ochranné kryty, které lze snadno obejít tím, že lze dosáhnout přes něj, kolem nebo skrz. Další z oblastí, která je často přehlížena, je stanovení minimální bezpečné vzdálenosti nebo výšky, ve které by mělo být ochranné zařízení nainstalováno. Obdobně světlené závory se někdy instalují příliš blízko nebezpečného místa, kdy po přerušení světelné závory může stále existovat zbytkové riziko. Z výše uvedených důvodů je správné stanovení bezpečné vzdálenosti zásadní pro zajištění správné funkce bezpečnostního zařízení.

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

V roce 2018 vyšel v časopisu Bezpečnost a hygiena práce článek dr. Miroslava Valty týkající se odborných periodických prohlídek OOP proti pádu 1). Nedávno jsem se setkal se zaměstnavatelem, který v dobré víře, řídě se informacemi z předmětného článku, neplnil své povinnosti 2). Je tedy nezbytné uvést některé skutečnosti na pravou míru.

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

Bezpečnostní značky a značení jsou jednou ze základních součástí zajištění prevence bezpečnosti práce. Požadavky na ně, jakož i na jejich používání, vyplývají z několika právních předpisů a technických norem. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, a to jsou prakticky všechna, neboť bezpečné pracoviště neexistuje, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP. V § 6 to po něm požaduje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Firmy si jsou v současné době velmi dobře vědomy významu zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Žádná firma přece nechce, aby na pracovištích docházelo k pracovním úrazům, zejména ne při provozu strojních zařízení. Avšak, i přes toto pochopení se v různých firmách můžeme setkat se celou řadou důvodů, proč nelze aplikovat bezpečnostní prvky ke zvýšení ochrany zaměstnanců. Obtíže související s aplikací bezpečnostních prvků lze úspěšně překonat, má-li firma o toto řešení systémově zájem. Mezi způsoby, jak toho dosáhnout patří – vzdělávání zaměstnanců, hodnocení rizik a řešení, která jsou implementována tak, aby splňovaly konkrétní podmínky.

Náš seriál úspěšně vykročil do druhého ročníku. Již z jeho názvu je zřejmé, že představujeme kolegy, které lze z nějakého důvodu považovat za osobnost oboru. Pod tímto pojmem si jistě každý představíme něco jiného. Pro autory tohoto seriálu je osobností každý, kdo nabízí k dispozici své znalosti a zkušenosti. A to tak, že mu jde v první řadě o osvětu, vzdělávání ostatních a přínos oboru bezpečnosti práce. Takovou osobností se člověk stane pouze tím, že na sobě pracuje tak, aby byl užitečný ostatním. Zkrátka myslí nejprve na druhé a potom na sebe. Během doby, kdy píšeme tyto rozhovory, jsme se také opakovaně setkali se zajímavým jevem. Čím větší nadšení pro obor, tím více byl dotyčný překvapený, že je někým považován za osobnost. To je i případ kolegy z tohoto čísla. Pana Josefa Baču známe mnoho let a nepřestává nás překvapovat tím, s jakým nadšením, a zároveň pokorou, ke své práci přistupuje. Z jeho odpovědí na naše otázky to jistě poznají i naši čtenáři. O jeho lidském přístupu svědčí i to, že při výčtu svých úspěchů nezapomíná zmínit svoji manželku a poděkovat ji tím za spolupráci a podporu.

Seriál rozhovorů pokračuje již dvanáctým dílem. Představujeme zde osobnosti oboru BOZP se zajímavými názory na stav a vývoj bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Dále chceme dát prostor lidem, kteří se nebojí dát své know-how k dispozici ostatním a tímto způsobem zvyšují úroveň celého oboru. A to je i případ osobnosti tohoto čísla.

V souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v personální praxi časté pochybnosti, co je možné a nutné posuzovat jako pokyny k bezpečné práci. Správný výklad má pro zaměstnavatele důležité právní důsledky. Při jejich porušení zaměstnancem se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.