Závažný pracovní úraz způsobený při manipulaci s plechy pomocí řetězových vázacích prostředků

Vydáno: 7 minut čtení

Příspěvek vychází zejména z evidence pracovních úrazů vedený informačním systémem Státního úřadu inspekce práce u zdvihacích zařízení a závěsných a uchopovacích prostředků a dále také i z poznatků z kontrolní činnosti inspektorů specializace VTZ-ZZ.

Provedeme-li průběžné vyhodnocení získaných informací, lze jednoznačně konstatovat, že převažující příčinou pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a závěsných a uchopovacích prostředků je porušení stanovených technologických postupů. V případě činnosti jeřábu, dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1, se jedná o nedodržení tzv. systému bezpečné práce. Je všeobecně známo, že systém bezpečné práce musí obsahovat veškeré činnosti s jeřábem tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům, a také i zákaz nedovolených manipulací po celou dobu používání jeřábu.

Na základě výše uvedených skutečností a dále také na základě požadavků, např. od odborné i laické veřejnosti dále i od revizních techniků zdvihacích zařízení, je určitě vhodné si jeden z mnoha vzniklých závažných pracovních úrazů, který se týká manipulace, konkrétně pak nebezpečného způsobu provádění manipulací se skladovanými a manipulovanými plechy pomocí řetězových vázacích prostředků a elektrického portálového jeřábu, přiblížit.

Základní informace v souvislosti se vznikem závažného pracovního úrazu

Úkolem postiženého zaměstnance (délka pracovního zařazení téměř 22 let) byla pracovní činnost spojená s manipulací za pomoci závěsného manipulačního prostředku, tvořeného nosnou traverzou a na ní pomoci řetězových vázacích prostředků upevněných stohovacích háků, to vše zavěšené na háku kladnice elektrického portálového jeřábu. Manipulovaným břemenem byly plechy o rozměru 3 000 x 12 000 x 2,5 mm, blíže nezjištěné hmotnosti. Tyto plechy byly uložené na venkovní ploše skladu plechů. Závažnou skutečností bylo, že povrch manipulovaných plechů, po předchozím nočním mrazu, byl mokrý a kluzký. Postižený se po příchodu na pracoviště postavil do uličky tvořené dvěma stohy plechů. Následně, s cílem přizvednutí plechu pro vsunutí dřevěného podkladu, zahákl za hranu plechu, která přesahovala okraj stohu, jeden z šesti stohovacích háků, který zasunul pod hranu plechu do hloubky cca 30 mm. Poté dal jeřábníkovi rukou pokyn k napnutí řetězu, na kterém je patka zavěšena. Jakmile došlo k napnutí řetězu, postižený poodstoupil asi cca 1 m směrem od zaháknutého háku. Následoval další pokyn jeřábníkovi k nadzvednutí plechu, po jehož provedení mělo následovat podložení dřevěným podkladem. Po zahájení nadzdvihávání plechu a napnutí vázacího prostředku došlo k vyklouznutí háku (dvojvidle) ze spodní strany plechu, foto. Následně se hák díky jednostrannému pnutí zatížení vymrštil a vlivem uvolnění napnutí řetězu narazil do vedlejšího stohu plechů, od něhož se odrazil směrem k poškozenému, který na vzniklou situaci již nestačil zareagovat. Následně byl poškozený odraženým stohovacím hákem zasažen do obličeje. Pro doplnění uvádíme, že poškozený i jeřábník měli platné vazačské a jeřábnické školení a byli vybaveni předepsanými OOPP. Nejednalo se o neobvyklou nebo atypickou manipulaci s břemenem.

Nedostatků v oblasti bezpečnosti práce, v souvislosti se vznikem pracovního úrazu při manipulaci s plechy, bylo několik. Je tedy vhodné a účelné se zaměřit na nedostatky, které lze souvisí s tímto pracovním úrazem a lze je tedy považovat, za ty nejzávažnější. Při kontrole příčin a okolností pracovního úrazu u zaměstnavatele byly zjištěny například nedostatky, a to v zejména v těchto předložených dokladech: Protokol o provedení zvláštního posouzení elektrického portálového příhradového jeřábu a Průvodní technická dokumentace nosné závěsné traverzy o nosnosti 10 000 kg byly bez uvedení výrobního čísla, typu a data výroby a výrobce.

Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel pro manipulaci s plechy pomoci zdvihacího zařízení, včetně vázání břemen nestanovil žádný technologický (pracovní) postup – systém bezpečné práce, který by specifikoval, jaká konkrétní možná rizika práce jsou spojená s manipulací s plechy velkých formátů, a to zejména z pohledu specifických podmínek, v tomto případě klimatických. Tím zaměstnavatel porušil ustanovení § 102 odst. 1 zákoníku práce, tzn. zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Dále pak také zaměstnavatel porušil při manipulaci s plechy i ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., tzn. zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály.

Velmi závažné zjištění bylo v oblasti technického stavu zdvihacího zařízení, kde v revizní zprávě, a to opakovaně, provedené revizním technikem zdvihacích zařízení (s platným osvědčením) je uvedeno, že provozovatel musí zajistit geodetické zaměření jeřábové dráhy a podrobnou prohlídku ocelové konstrukce. Zaměstnavatel na uvedené nedostatky nereagoval, tím porušil ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., tzn. zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Dalším závažným zjištěním, a to v souvislosti s tímto pracovním úrazem bylo, že zaměstnavatel, jako provozovatel zdvihacího zařízení a závěsných manipulačních prostředků, nevede stanovenou dokumentaci těchto zařízení, např. v případě nosné traverzy (bez uvedení výrobního čísla, typu, data výroby a výrobce), nepředložil žádnou dokumentaci výrobce, která by obsahovala identifikaci zařízení, jeho technické parametry a především pak návod výrobce k obsluze, údržbě a kontrolám uvedeného manipulačního prostředku. Tím zaměstnavatel porušil ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. Dále zaměstnavatel-provozovatel porušil ustanovení § 4 odst. 1, 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Zde je stanoveno, že zaměstnavatel-provozovatel provede kontrolu bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu dle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Dále provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

V případě výše uvedeného závažného pracovního úrazu nelze opomenout skutečnost, že zaměstnavatel nedostatečným uplatněním kontrolní funkce vedoucích zaměstnanců nezabezpečil pravidelnou a účinnou kontrolu výkonu práce svých zaměstnanců, jejímž prostřednictvím je povinen kontrolovat dodržování povinností na úseku BOZP, a to jak na straně samotných zaměstnanců konajících práci, tak i na straně vytváření podmínek pro bezpečný výkon práce zaměstnanců například dlouhodobě trpěné nebezpečné manipulace s plechy ve skladu plechů.

Související dokumenty

Související články

Pracovní úraz - co teď?!
Rizika při poranění zdravotnických pracovníků
Balící stoje pohledem pracovní úrazovosti
Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků
Poznatky z kontrolní činnosti ve skladových provozech v oblasti bezpečnosti práce a bezpečném provozu manipulační techniky
Závažný pracovní úraz při manipulaci s břemenem
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení pomocí magnetických zařízení
Bezpečnost práce u zdvihacích zařízení se stále podceňuje
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Náhrada škody i bez záznamu o pracovním úrazu
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Zdroje a příčiny smrtelných pracovních úrazů a vybrané příklady
Manipulace s pacienty - prevence muskuloskeletárních poruch
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Odškodňování školních úrazů
(Ne)bezpečný provoz a používání strojů a zařízení
Pracovní úrazy ve zvláštních případech
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení
S autem do zaměstnání a na pracovní cesty
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Pracovní úrazovost v lesním hospodářství

Související otázky a odpovědi

Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz a daňový náklad
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Pracovní úraz
Krácení bolestného
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění
Šetření nemocí z povolání

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí