Jak správně vyplňovat záznam o úrazu

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

Zaměstnavatel by měl vycházet z toho, že vznik závažného poškození zdraví je výsledkem nezvládnutí výrobních nebo pracovních úkolů, ať již ze strany vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele (nesprávnou organizací práce a nedostatky řízení práce nebo ve výchově zaměstnanců k bezpečné práci) či zaměstnance, který např. vzhledem k nedostatečné kvalifikaci, neúměrným pracovním nárokům nebo pro nedostatky vyplývající z osobních předpokladů (momentální zdravotní stav) nezvládl rizikovou situaci.

Zkušenosti ukazují, že jen objektivní zjišťování vede k odhalení skutečné příčiny, a proto může vést k přijetí vhodných preventivních opatření, jestliže dosavadní opatření nebyla dostatečně účinná.

Zaměstnavatel by měl také mít vlastní zájem bez zbytečného odkladu přistoupit k vyšetření příčin úrazu za účasti osob uvedených v § 105 odst. 1 ZP a případně dalších osob, které podle povahy případu mohou objasnit rozhodné skutečnosti. Jsou to zejména svědci úrazu, spolupracovníci postiženého nebo osoby, které jsou obeznámeny s podmínkami na pracovišti, technologií výroby, organizací práce a provozními a bezpečnostními předpisy zaměstnavatele.

Pro zaměstnavatele poškozeného zaměstnance znamená povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vyhotovit záznam o úrazu i povinnost:

  • vést dokumentaci o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny,
  • vést evidenci v knize úrazů o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
  • ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů.

Je třeba si uvědomit, že zákon ukládá zaměstnavateli, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích k úrazu dojde, je sdělit zaměstnavateli zaměstnance, že k úrazu došlo.

Zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu „cizího zaměstnance“, musí také provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu, nicméně především ve svém vlastním zájmu, aby si sám objektivně vyšetřil všechny okolnosti případu pro další jednání ohledně odškodnění tohoto pracovního úrazu zejména s orgány inspekce práce.

To jsou v praxi zejména ty případy, kdy zaměstnanec vyslaný na služební cestu k jinému zaměstnavateli utrpí při práci u něho pracovní úraz v důsledku porušení bezpečnostního předpisu tímto zaměstnavatelem.

Hlavní povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu je však vždy na zaměstnavateli postiženého zaměstnance, neboť ten nejen že vyšetřuje úraz a hlásí je příslušným orgánům a institucím, ale především úraz odškodňuje.

Zásady vyšetřování příčin pracovního úrazu

Při vyšetřování příčin pracovních úrazů se doporučuje dodržovat tyto zásady:

1. Příčinu je zapotřebí zjistit přímo na místě.

Ustanovení § 105 odst. 1 ZP ukládá zaměstnavateli „bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu“ do doby ukončení šetření. Je bezpochyby, že tuto podmínku by zaměstnavatel nemohl splnit, kdyby k zjišťování příčin pracovního úrazu nepřistoupil skutečně bez zbytečného odkladu, zejména proto, že se podmínky na pracovišti rychle mění chodem výroby nebo že by mohlo dojít i k úmyslnému odstranění doličných předmětů.

Obdobnou povinnost ukládá § 40 zákona č. 61/1988 Sb., České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů obvodním báňským úřadům.

2. Zajištění osob

Zaměstnavatel musí zajistit osobní účast vedoucího zaměstnance postiženého (mistra, vedoucího střediska apod.) a ostatní osoby vyjmenované v § 105 odst. 1 ZP, tj. zástupce odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP, jejichž vyjádření musí být respektováno.

3. Zaměstnavatel musí přistoupit k výslechu osob.

Přitom musí být vyslechnut nejprve postižený zaměstnanec (pokud je toho schopen), dále svědci úrazu, eventuálně spolupracovníci a příslušný vedoucí zaměstnanec postiženého zaměstnance, neboť jeho odpovědnost za kontrolu zajištění stavu BOZP podřízených vyplývá z § 101 odst. 2 ZP. Jde především o to, aby každý z účastníků měl možnost vylíčit situaci na pracovišti v den, resp. přímo v době úrazu, podat svědectví o vybavení postiženého zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky, aby mohl uvést svůj názor na úroveň školení, zácviku a úroveň dozoru nad BOZP na pracovišti atd. Je též zapotřebí zjistit, jak zněl pracovní příkaz nadřízeného, zda postiženého zaměstnance před zahájením některých rizikových činností dostatečně informoval o tom, jak si má počínat apod., případně, zda byl vydán písemný příkaz, je-li to nutné nebo to vyplývá z právních předpisů.

4. Zaměstnavatel musí soustředit příslušné doklady

  • Kvalifikaci postiženého, jeho zaškolení a praktickém výcviku na pracovišti,
  • seznámení postiženého zaměstnance s předpisy k zajištění BOZP, jež musí při své práci dodržovat - § 31 ZP,
  • o zdravotním stavu postiženého, tj. byl-li na pracoviště zařazen v souladu s lékařským posudkem (zejména při práci v noci) - §103 odst. 1 písm. a) ZP,
  • o vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky a kontrole nad jejich používáním - § 104 ZP a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků,
  • o pracovní době na pracovišti, o poskytnutých přestávkách v práci a o dodržování bezpečnostních přestávek; v případě, kdy dojde k úrazu při přesčasové práci nebo práci v noci se zkoumá, zda byl dodržen odpočinek mezi dvěma směnami - § 94 ZP, aby v případě pracovního úrazu ženy nebo mladistvého zaměstnance mohl prokázat, zda nedošlo k úrazu při pracích jim zakázaných – vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích),
  • o tom, kdo byl v případě nepřítomnosti příslušného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele pověřen výkonem dohledu nad bezpečností práce zaměstnanců,
  • o tom, zda nedošlo k úrazu pod vlivem alkoholu, nebo návykových látek; v případě, že k úrazu došlo pod jejich vlivem, musí být objektivně zjištěno, proč příslušný vedoucí zaměstnanec nezakázal postiženému práci.

5. Zaměstnavatel podle povahy úrazu rekonstruuje jeho děj.

Rekonstrukce spočívá v simulaci situace v okamžiku úrazu na pracovišti; přitom je však třeba eliminovat nebezpečí vzniku dalšího úrazu. Podle povahy úrazu musí příslušný vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele (mistr apod.) soustředit zejména tyto doklady

  • stroji nebo zařízení či o jiném zdroji úrazu,
  • o předepsaných opravách,
  • revizní knihy u provozovaných technických zařízení,

aby bylo možno posoudit, v jakém technickém stavu bylo zařízení v době úrazu.

Tam, kde dojde k úrazu průmyslovými škodlivinami, se musí soustředit doklady o měření škodlivin v pracovním ovzduší. Tam, kde to povaha úrazu vyžaduje, se musí ověřit, zda byly prováděny pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení. V té souvislosti musí být podrobně, a hlavně odborně prohlédnut zdroj pracovního úrazu, ověřena účinnost ochranných systémů a signalizačních zařízení apod. Dojde-li k úrazu při manipulaci s těžkými předměty nebo břemeny, je zapotřebí přešetřit, zda byl zpracován pracovní postup, kterým by se předcházelo úrazu a zda s ním byli zaměstnanci řádně seznámeni, kdo práci v daný okamžik řídil a proč došlo k porušení pracovního postupu.

Po shromáždění výše uvedených dokladů a zjištění všech důležitých okolností, je možno posoudit, kdo a v jakém rozsahu porušil své povinnosti.

Musí se jednoznačně prokázat, zda zaměstnavatel nevytvořil nebo pro neznalost účinné prevence nemohl vytvořit potřebné bezpečnostně-technické, zdravotně-hygienické nebo organizačně-vzdělávací podmínky. Stejně tak se musí prokázat, zda příslušný vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele řídil a kontroloval úroveň a stav BOZP a zda plnil v plném rozsahu své povinnosti podle § 101 odst. 2 ZP. Zároveň se musí prokázat, zda postižený zaměstnanec dodržoval předpisy vztahující se k jím vykonávané práci, neporušil-li právní nebo ostatní předpisy k zajištění BOZP a zda plnil povinnosti při ochraně vlastního zdraví stanovené zejména §106 ZP. Řádné zjištění všech těchto okolností má zásadní význam pro případné zproštění se zaměstnavatele odpovědnosti za škodu z titulu pracovního úrazu.

Nakonec se určí zdroj a příčina úrazu v souladu se vzorem záznamu o úrazu a stanoví se opatření k odstranění rizika. Tato opatření musí být konkrétní, adresná a snadno kontrolovatelná, což předpokládá stanovení termínů pro možnost účinné kontroly.

Nutno podotknout, že za kvalitu, vyšetření a úroveň zpracovaného záznamu o úrazu odpovídá zaměstnavatel a jeho vedoucí zaměstnanci, každý podle svých pověření, oprávnění a rozsahu funkce. Vzhledem k tomu, že jde ale o povinnost zaměstnavateli stanovenou zákonem, nesplnění těchto povinností a zakrývání skutečné příčiny či uvedení nesprávných údajů podléhá postihu orgánů inspekce práce.

V případě, že by však zaměstnanec nesouhlasil s vyplněným záznamem o úrazu nebo s průběhem vyšetřování příčin pracovního úrazu, doporučuje se, aby se okamžitě obrátil na odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast BOZP a pokud u zaměstnavatele tito nepůsobí, pak na soud. Odborové organizace mají totiž ve smyslu § 322 ZP povinnost kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy a účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů. Správné vyšetření příčin pracovního úrazu má totiž dalekosáhlé důsledky pro vlastní odškodnění zaměstnance, zejména pro vyřešení otázky, zda jsou dány podmínky pro to, aby se zaměstnavatel mohl zcela nebo zčásti své odpovědnosti zprostit. Z toho důvodu je v takových případech třeba zahájit urychleně i soudní řízení.

Zaměstnavatel by měl také mít vlastní zájem bez zbytečného odkladu přistoupit k vyšetření příčin úrazu za účasti osob uvedených v ustanovení § 105 odst. 1 ZP a případně dalších osob, které podle povahy případu mohou objasnit rozhodné skutečnosti. Jsou to zejména svědci úrazu, spolupracovníci postiženého nebo osoby, které jsou obeznámeny s podmínkami na pracovišti, technologií výroby, organizací práce a provozními a bezpečnostními předpisy zaměstnavatele.

Záznam o úrazu

Záznamy o úrazech se sepisují u úrazů, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Vzhledem k tomu, že právo Evropské unie vyžaduje registraci úrazů až od tří dnů pracovní neschopnosti, a že naše statistiky pracovních úrazů z doby před harmonizací, byly nesrovnatelné se státy Evropské unie, neboť zahrnovaly i úrazy s krátkodobou pracovní neschopností, byla i v tomto směru je tedy provedena důsledná transpozice práva Evropské unie. To ovšem neznamená, že zaměstnavatel nebude povinen přistupovat k nápravným opatřením v případech všech pracovních úrazů, tedy i těch, které si nevyžádaly pracovní neschopnost.

Obecně však platí, že zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo k poškození zdraví zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, to znamená, že záznam o úrazu se vypisuje pouze u tohoto okruhu pracovních úrazů.

To však neznamená, že by u pracovních úrazů s neschopností kratší než tři kalendářní dny nebo s žádnou pracovní neschopností zaměstnavatel neměl povinnost okamžitě přistupovat k účinným preventivním opatřením a neměl úraz vyšetřit.

Zaměstnavatel proto musí evidovat všechny úrazy, i ty, které se zpočátku jeví jako úrazy s krátkodobou pracovní neschopností nebo úrazy, jejichž následkem nebude zaměstnanci vůbec vystavena neschopenka k práci, neboť nikdy neví dopředu se stoprocentní jistotou, zda se zdravotní stav zaměstnance nezhorší a dodatečně mu nebude vystavena neschopenka na dobu delší tři kalendářní dny, což by pak mělo pro něho následek, že by musel vyhotovit záznam o úrazu podle přílohy uvedené k nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Jak bylo též zdůrazněno, je zákonnou povinností zaměstnance ve smyslu § 106 odst. 4 písm. h) ZP bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin. Proto bude též i v zájmu samotného zaměstnance, aby úraz byl řádně zaevidován v knize úrazů, neboť to bude mít zásadní význam pro pozdější uplatňování jeho nároků na náhradu škody.

Zápisy obsažené v knize úrazů se nehlásí orgánům dozoru, nebudou mít tedy vliv na údaje v národní statistice pracovních úrazů ani v EUROSTATU. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém – byť sebemenším – pracovním úrazu, která bude dostatečným podkladem pro odškodnění pracovního úrazu, zejména v takových mezních situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (např. bolest v zádech po zvednutí břemena) se časem vyvine dlouhodobá pracovní neschopnost, vedoucí třeba i k invaliditě zaměstnance (např. výhřez meziobratlové ploténky).

Hlášení úrazu inspektorátu práce a ČBÚ

Okruh orgánů a organizací, jimž se ohlašuje pracovní úraz, je vyjmenován v § 4 nařízení vlády. Nařízení vlády upravuje souhrnně veškeré ohlašovací povinnosti, které se ke vzniku pracovního úrazu váží. Toto ustanovení je rozčleněno do dvou odstavců, v kterých je taxativně vyjmenován v souladu se zmocněním obsaženým v § 105 odst. 7 ZP okruh organizací a institucí, jimž se ohlašuje pracovní úraz a okruh orgánů a institucí, jimž se oznamuje smrtelný pracovní úraz.

Zásadně platí, že ohlásit pracovní úraz a smrtelný pracovní úraz musí zaměstnavatel bez zbytečného odkladu. Nařízení vlády ani § 105 ZP nestanoví přesnou lhůtu, neboť to není ani praktické již z toho důvodu, že jiná je možnost nahlásit pracovní úraz, který se stal v pracovní den přímo na pracovišti zaměstnavatele, jiná je možnost nahlásit úraz, ke kterému došlo např. ve svátek, kdy se na pracovišti zaměstnavatele zdržovali jen někteří zaměstnanci. Je však v zájmu všech, tj. jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance, aby úraz byl oznámen všem zde vyjmenovaným orgánům a institucím urychleně, a to především z důvodu včasného a rychlého vyšetření příčin a odškodnění pracovního úrazu.

Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce je zaměstnavatel povinen ohlásit opět bez zbytečného odkladu každý smrtelný pracovní úraz a každý pracovní úraz, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů. Tato povinnost je odvozena od § 105 odst. 4 ZP. Podle ustanovení § 4 zákona č. 251/2005 Sb. Státní úřad inspekce práce totiž vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů.

Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o:

  • fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví,
  • zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo,
  • pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.

Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

Je třeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi lhůtou 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti ve smyslu § 105 odst. 2 ZP, pro povinnost sepsat záznam o úrazu, lhůtou 5tidenní hospitalizace zaměstnance pro ohlašovací povinnost oblastnímu inspektorátu práce a lhůtou pro sepsání záznamu o úrazu do 5 pracovních dnů po oznámení.

Zaměstnavatelé, pokud vykonávají činnost spojenou s ochranou a využíváním ložisek nerostů, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při výrobě výbušnin a používání výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojovým pracím spadají ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (jinak i citovanému poznámce pod čarou) pod vrchní dozor orgánů státní báňské správy. Tito zaměstnavatelé tedy hlásí všechny smrtelné pracovní úrazy a závažné pracovní úrazy příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. To se však škol netýká.

V zákoně č. 61/1988 Sb., a ve vyhlášce č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí již od r. 1988 je zaveden pojem závažný pracovní úraz. Z toho důvodu bylo také původní ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 494/2001 Sb. rozčleněno do dvou samostatných ustanovení [ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) a d) nařízení vlády č. 210/2010 Sb.]. Lhůta 5tidenní hospitalizace zaměstnance pro ohlašovací povinnost orgánu báňské správy zde neplatí.

Záznamy o úrazu – hlášení změn

Nyní platné nařízení vlády č. 201/2010 Sb. muselo transponovat mimo jiné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a BOZP a na to navazující Evropskou statistiku pracovních úrazů (ESAW), obsahující soubor ukazatelů, každoročně v členských zemích zjišťovaných. Tato statistika byla upravena až v roce 2008.

To způsobilo problémem s aplikací nařízení vlády č. 494/2001 Sb., protože toto nařízení vlády zachytilo pouze skutečnosti, které nastaly v době do pátého dne následujícího měsíci poté, co k úrazu došlo, neboť v té lhůtě se musí záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím zaslat. V důsledku toho však v něm nelze podchytit skutečnosti, které nastanou později. Vedle délky hospitalizace, zjištění jejich příčin či zdrojů úrazu či úmrtí úrazem postiženého zaměstnance v průběhu jednoho roku po úrazovém ději (nařízení vlády si definuje pro své účely smrtelný pracovní úraz jako úraz, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku po úrazu zemřel), jde zejména o zachycení délky pracovní neschopnosti. Protože tento údaj v záznamu o úrazu vůbec nefiguruje, je nutno délku odhadovat, což b zkresluje statistické vykazování. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazů (ESAW) však tento údaj požaduje a data poskytovaná z České republiky postrádají přesnost.

Proto byl zaveden formulář o úrazu – hlášení změn, který má podchytit nové skutečnosti, ke kterým po odeslání záznamu o úrazu došlo.

Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn ve všech případech, kdy se po odeslání záznamu o úrazu následně dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů. Účelem je zejména zpřesnit statistická sledování údaji, které nastaly poté, co byl záznam o úrazu odeslán, a pro posouzení události jsou významné. Nejdůležitější v tomto směru je poskytování dat ohledně délky pracovní neschopnosti, jak to požaduje Evropská statistika pracovních úrazů (ESAW). Pokud délka pracovní neschopnosti překročila dobu, kdy byl zaslán záznam o úrazu, není možné ji přesně určit.

Z toho důvodu se výslovně stanoví, že záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že:

  • hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů,
  • dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  • zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo
  • došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.

Toto ustanovení je kogentní, je tedy zřejmé, že oblastní inspektoráty práce musí kontrolovat jeho dodržování a v případě, kdy by zjistily jeho nedodržování, budou ukládat pokuty podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Související články