Otázky a odpovědi - strana 6

Poskytování služeb v Rakousku (servis programů). Pokud zaměstnanci poskytující služby pracují déle než 6 měsíců, vzniká obchodní společnosti na území Rakouska stálá provozovna. Jak provést výpočet dnů, ve kterých jsou služby poskytovány? Na služební cestě jsou např. 3 zaměstnanci 4 dny, dále 1 zaměstnanec 2 dny. Práce není vykonávaná souvisle, cesty jsou nepravidelné.

Můj klient je český daňový rezident a přijimá z USA důchod, který dle dohody o zamezení dvojího zdanění může být zdaněn i v ČR. Může být takový důchod být snížen v ČR o částku 396 000 Kč (pro rok 2017) - nezdanitelné části důchodu?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Od 1. 3. 2017 jsme na HPP zaměstnali Ukrajince, který má trvalé bydliště v ČR. Za rok 2017 mu budu zpracovávat daňové přiznání. Má nárok na slevu poplatníka, slevu na dítě a na nepracující manželku? (Dítě i manželka s ním žije v jedné domácnosti od 1. 6. 2017, všichni mají ukrajinské občanství.) Co vše musím doložit k přiznání pro uplatnění případných slev?

Akciová společnost v ČR vlastní 100 % ve švýcarské společnosti (GmbH). Tato společnost vstoupila do likvidace na začátku roku 2017. V průběhu roku 2017 švýcarská společnost v likvidaci po částech zasílá do ČR likvidační zůstatek. Likvidace však na konci roku 2017 stále není ukončena. Tzn. v roce 2018 pravděpodobně ještě část zůstatku bude inkasována. Jak v tomto případě částečná inkasa zaúčtovat - jako zálohu nebo jako výnos? Kdy se má tento příjem danit zvláštní sazbou daně ve výši 15% (předpokládám, že osvobození se na tento likvidační zůstatek vztahovat nebude). Budou dani podléhat jednotlivá inkasovaná plnění podle data obdržení - tzn. v roce 2017 část a v roce 2018 zbývající inkasa? Nebo je rozhodující datum ukončení likvidace, kdy k tomuto datu zaúčtujeme celkový likvidační zůstatek bez ohledu na to, kdy jsme inkasovali. Tzn., že by ke zdanění došlo až v roce 2018. K odpisu podilu z účtu 06. dojde až k datu ukončení likvidace. Tzn. o tento odpis se snižuje výše likvidačního zůstatku ke zdanění. 

Fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy z ČR, které nedosahují poloviny minimální mzdy, a k tomu příjmy z Rakouska, použila jsem metodu vynětí. Po sečtení příjmů z ČR i z Rakouska vychází daňový bonus. Má dvě děti. Je to takto správně nebo se daňový bonus počítá jen z příjmů z ČR? A druhý případ - fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy jen z Rakouska, ale je daňový rezident ČR, může si udělat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti? V případě, že ano, má použít metodu vynětí nebo zápočtu? 

Poskytli jsme službu naší dceřiné společnosti do Kanady. Služba podléhá srážkové dani v místě. Nám bude uhrazeno o tuto daň méně. 1) Jakým způsobem zaúčtovat tuto daň, aby faktura byla vyrovnaná? 2) Budeme si moci tuto daň uplatnit v českém daňovém přiznání? 3) Pokud ano, jaký je postup (jak má vypadat potvrzení, kdo o něj požádá)? V jakém řádku se tato daň objeví? Jakým kurzem má být převedena do českého účetnictví?

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

OSVČ (plátce DPH v tuzemsku) dosud fakturoval služby firmě v členském státě - Velká Británie. Platil sociální i zdravotní pojištění v tuzemsku. Od listopadu 2017 se musí  registrovat v Německu na finančním úřadě (pracuje pro německoku firmu). Od roku 2018 bude mít nad 90 % příjmu mimo Českou republiku. Jak postupovat z hlediska platby sociálního a zdravotního pojištění, když zdravotní služby chce jako dosud využívat v České republice -  má své lékaře v místě bydliště). Kde se má hlasit v Německu a co to je žlutá zdravotní karta a jak by ji mohl získat?

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

Podnikatel - OSVČ trvale bydlící v ČR - provádí služby (strojní technik) na území ČR i v Německu. Letos možná poprvé překročí práce v Německu více než 183 dnů. Jezdí pracovat do Německa např. na 1-2 měsíce s tím, že na víkendy dojíždí do bydliště v ČR. Pak pracuje 1 měsíc v ČR a znovu pracuje v Německu. Jak se správně počítá překročení 183 dnů, když dojíždí domů. Pokud 183 dnů překročí, jak se postupuje u OSVČ ke zdanění. POdává DP v ČR i v Německu nebo v ČR jen oznámení, že daní v Německu. V ČR používá OSVČ paušál. Nebylo by výhodnější si zřídit živnostenský list i na území Německa? 

Občan žijící v Anglii, kde má i příjmy, vlastní v ČR byt, který pronajímá. Příjmy z tohoto pronájmu daní v ČR v § 9 ve výši 15 % daňové povinnost. Údajně musí v Anglii dodaňovat do výše 40 % celkových příjmů. Není to tak, že je v Anglii progresivní zdanění? Zná anglický zákon pojem spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů a pokud ano, je mezi těmito pojmy při zdanění příjmů rozdíl jako u nás (Při SJM zdaňuje příjmy z nájmu jen jeden z manželů).

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Fyzická osoba podnikatel, měla do 7/2016 příjmy v ČR. Od 8/2016 podniká v Anglii, kde bylo podáno daňové přiznání, ve kterém byly zdaněny pouze příjmy na území EU. Otázka: V ČR budu za rok 2016 podávat daňové přiznání, do kterého budou zahrnuty příjmy z ČR i Anglie. Mohu uplatnit k příjmům ze zahraničí paušální výdaje ve výši 60 %, jako u příjmů z ČR? 

Poplatník pracuje v Rakousku, uplatňuje slevu na 2 děti. Přiznání vypracováno metodou zápočtu, vyplněná příloha č. 3. Jedná se mi o to, zda se do přílohy na řádek 323 vyplňuje daň uvedená v Lohnzettelu řádek 260 nebo musí být potvrzení z rakouského finančního úřadu a udává se daň označená jako Einkommensteuer, popřípadě ještě jiný údaj? 

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?

Naše firma vyrobila čisticí stroj pro indického objednatele (firmu, PO). Tento stroj odeslala po dokončení do Indie s tím, že tam přijedou naši technici na předání stroje a technickou pomoc při zaškolení, zahájení činnosti stroje atp. Dle požadavků indické strany byl stroj fakturován zvlášť a následná služba našich techniků také zvlášť. Indická strana nám bez problémů zaplatila naši fakturu za stroj v plné výši, ale z faktury za práci techniků si srazila 20 %, které odvedla na indický FÚ (údajně dle jejich zákonů). Teď nám poslali oficiální dokument z jejich FÚ s vyčíslenou částkou sražené daně, ovšem v indických rupiích (fa byla v €), není tam uveden žádný kurz z € (i celková částka faktury je na dokumentu v rupiích). Rádi bychom se zeptali: 1. Můžeme tento dokument použít při výpočtu naší české daně z příjmů? 2. Pokud ano, bude se jednat o zápočet zaplacené daně na naši daňovou povinnost (postup výpočtu známe), nebo o vyloučení příjmů z této faktury za službu ze zdanění? 3. Jaký kurz máme použít pro bod 2 pro přepočet sražené daně (ta je v rupiích) nebo pro vyloučení celé faktury (ta je v €)? Kurz ČNB k 31. 12. 2016?