Otázky a odpovědi - strana 4

Občanka České republiky v roce 2018 pracovala a dosud pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. V ČR má příjmy z pronájmu nemovité věci. Tímto je v ČR jako daňový nerezident. Za rok 2018 musí podat daňové přiznání z příjmů z nájmu v ČR. Měla povinnost daňové přiznání dodat na FÚ do 31. 3. 2019? Co vše musí vyplnit v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2018?

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

Mám klinta = irskou (limited) společnost, kterou vlastní a řídí jediný pan X. Pan X je ředitelem/jednatelem společnosti. Pan X je pilot, a je dlouhodobě realokován do Prahy (více než 2 roky, možná i permanentně). Lítá na mezinárodních linkách z Prahy. Kde bude platit daň z příjmů? Není v Praze na základě vyslání, a má pracovní smlouvu s irskou společností. Dle smlouvy o dvojím zdanění (čl. 15 odst. 3) chápu, že bude platit daň z příjmu v Irsku, je to to tak? V Česku bude platit jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění? 

Fyzická osoba v roce 2019 bude část roku zaměstnaná v České republice a část roku na Novém Zélandu. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za tento rok? Pokud ano, jaké podklady bude potřebovat z této třetí země? 

OSVČ poskytuje své služby - připravuje projektové dokumentace - pro zahraniční klienty - zejména Francouze, Němce a Slováky. Tyto služby poskytuje občanům, ale i podnikatelům. Vše dohaduje on-line ze své kanceláře z ČR - pobývá tedy fyzicky u nás v ČR a zde má i rodinu atd. Poměr fakturovaných služeb je přibližně 80 % zahraničí x 20 % fakturace do ČR.  Bude česká OSVČ z pohledu zákona o dani z příjmů považována za rezidenta ČR pokud tyto služby poskytuje on-line z ČR převážně do zahraničí? Změnila by se nějak situace, kdyby OSVČ vyjížděla do zahraničí na konzultace za klienty např. na 10 dnů v měsíci za předpokladu, že by nikde v zahraničí neměla kancelář, ale pouze vždy probíhaly konzultace „na půdě“ klienta?

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

Paní z České republiky se vdala do Anglie za anglického občana. V roce 2015 se jí v Anglii narodila dcera, a společnou domácnost mají v Anglii. Paní je v Anglii zaměstnána a v České republice má byt, který pronajímá. Dle těchto informací je paní v České republice nerezident, a proto budeme v ČR zdaňovat jen příjmy z pronájmu? V roce 2016 měla příjmy z pronájmu ve výši 6násobku minimální mzdy (6 x 9 900,00). Můžeme dodatečným daňovým přiznáním uplatnit daňový bonus na dceru? Co všechno musíme doložit? V roce v 2018 už to nejde, když má jen příjmy podle § 9 ZDP.

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Student VŠ se po dobu cca 3 měsíců zúčastnil programu Work and Travel v USA. Ze zákonů USA vyplývá povinnost podat daňové přiznání v USA a studentovi bude vrácena část daní zpět. Student je daňovým rezidentem ČR, tudíž by měl i tyto příjmy uvést ve svém daňovém přiznání v ČR. Student má ještě příjmy ze závislé činnosti v ČR. Jakým způsobem má student tyto příjmy zdanit v ČR a bude možný zápočet daně? Případně lze použít metodu úplného vynětí?

Podnikatel (dotaz se týká jak právnické podnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby v pozici odběratele), rezident ČR, odebere právní službu vykonanou na území ČR od firmy usazené na Seychelách. Seychelské firmě nevznikne v ČR stálá provozovna, ani službová stálá provozovna. Je český podnikatel povinen v ČR odvést 35% srážkovou daň dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP? Spadají Seychely do kategorie poplatníků vymezených v § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, jinak řečeno jsou Seychely smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná? Pokud by takovou právní službu odebrala nepodnikající fyzická osoba, vztahovala by se na ni povinnost odvést srážkovou daň dle uvedeného ustanovení nebo tato nemůže být nikdy v pozici plátce a srážkovou daň proto nemůže z platby seychelské firmě odvádět?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Poplatník, v minulosti státní zaměstnanec České republiky, který řil následně delší dobu v Norsku, také ve státních službách. V současné době trvale žijící v Česku. Modelová situace, přepočtený důchod z Norska 800 000 Kč + český důchod 80 000 Kč ročně. Norský důchod podléhá dani z příjmu v Norsku = státní zaměstnanec. Jak bude zdaněn český roční důchod? Součet důchodů překročí nezdaněný limit a podle všeho oba státy Česko i Norsko si činí nárok na daň z důchodu. Norsko sráží automaticky, jen žádá daňový domicil z Česka. Daňové přiznání v Česku se bude danit procentem ze součtů obou důchodů ve stejném poměru? Nebo samostatně posouzený jako nadlimitní a bude se danit český důchod celých 80 000 Kč 15 %?

OSVČ má v DIČ v České republice i v Německu.V roce 2018 měl 90 % zdanitelných příjmů v Německu. Ale v roce 2018 si pořídil formulář A1, dle kterého platí zálohy zdravotního a sociálního pojistného v České republice. Jak postupovat při ročním zdanění příjmů v roce 2018? Které příjmy bude danit v ČR a které příjmy budou zohledněny v přehledech zdravotního a sociálního pojištění 2018?

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti v USA, kde pracuje celý kalendářní rok. Současně má pravidelně měsíčně příjmy z pronájmu nemovitých věcí v ČR. Jak proběhne zdanění jeho příjmů a jaká přiznání k dani z příjmů je povinen podat?

Profesionální sportovec (Čech) má od listopadu 2018 smlouvu o spolupráci při výkonu sportovní činnosti se slovenským basketbalovým klubem na období 2018-2019. V letošním roce byl u nás veden jako „svobodné povolání“. 1) Kde daní příjmy ze Slovenska - na Slovensku nebo v Česku? 2) Kde odvádí zálohy sociálního a zdravotního pojištění? 

Potřebuji poradit se zdaněním zahraničních příjmů ze závislé činnosti. Budu vyplňovat daňová přiznání za rok 2018, protože budu uplatňovat úroky z hypotečního úvěru. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti, a to: v lednu 2018 jsem byl zaměstnancem české firmy v České republice a v únoru až prosinci 2018 jsem zaměstnancem slovenské firmy na Slovensku, kam denně dojíždím z České republiky. Od obou firem budu mít potvrzení o zdanitelných příjmech. Plat dostávám ze Slovenska v eurech. Slovenský zaměstnavatel za mě odvádí ze mzdy sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. Příjem ze Slovenska přepočtu jednotným kurzem, stanoveným za rok 2018, který bude zveřejněn v lednu 2019? Ř. 31 DAP – příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele Ř 32 - úhrn povinného pojistného – tj. 34 % příjmů ze Slovenska plus pojistné dle Potvrzení od českého zaměstnavatele Ř. 33-36a už nevím. Kde si v DAP započtu daň zaplacenou na Slovensku? Musím také vyplnit Přílohu č. 3 DAP? Děkuji 

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?