Otázky a odpovědi - strana 5

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 

Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 

Ukrajinka, která zde má trvalé bydliště – daňový rezident na rodičovské dovolené, začíná podnikat jako OSVČ – hostinská činnost - od října otevírá pronajatou restauraci. 1) Předpokládám, že jde o zahraniční fyzickou osobu, která je povinna vést účetnictví (podvojné) a je nutno respektovat pravidla podvojného účetnictví a HV k 31. 12. pak je základ daně OSVČ? 2) Do června 2019 pobírá rodičovský příspěvek (má 2 děti nyní 4 a 2,5 roku staré), ale musí se přihlásit na sociální a zdravotní? Předpokládám, že na vedlejší činnost (hlavní péče o dítě), zálohy na sociální platit nebude a v Přehledu za rok 2018 pak vyjde, zda bude platit sociální. A jak v tomto případě zdravotní? 3) Předpokládaný obrat je cca 450 000 měsíčně. Jakmile dosáhne obrat 1 mil., zaregistruje se jako plátce DPH a bude postupovat dle zákona, měsíční plátce DPH, kontrolní hlášení? 4) Ale EET se na ni vztahuje, i když není plátce DPH, tržby v hotovosti musí tedy evidovat od prvního dne otevření restaurace?

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Nezisková společnost organizuje koncerty v rámci své hlavní, ale i ekonomické činnosti. Za tím účelem si zve umělce z Anglie, Maďarska, Rakouska a USA. Má nezisková společnost povinnost srážet daň z příjmu v případě že: 1) S umělci sepíše smlouvu na vystoupení, na základě které jim vyplatí odměnu a případně proplatí i jízdné a ubytování. Pokud ano, v jaké výši, co tvoří základ pro výpočet srážkové daně a je k této dani nutné vyplnit nějaký zvláštní formulář? 2) Na vystoupení obdrží fakturu od umělce či agentury z EU či třetí země. Pokud bude povinné srážet daň, co potřebuje umělec k tomu, aby si mohl sraženou daň započítat ve své zemi do daňového přiznání? V jakém případě není nutné daň srážet?

Může daňový nerezident (zaměstnanec z Ukrajiny, který v ČR pracuje pouze 2 měsíce) podepsat prohlášení k dani a uplatňovat základní slevu na poplatníka?

Američan, který se přestěhuje do ČR, je zaměstnán americkou firmou. V ČR pro ni nadále pracuje a dostává plat. Žije tu víc než půl roku, hodlá tu žít natrvalo (stává se českým daňovým rezidentem). Jaký má toto vliv na jeho daň z příjmů? Může podávat sám daňové přiznání a uvést metodu vynětí, či se musí americká firma registrovat v ČR jako zaměstnavatel? Jde o poradenskou činnost. Američan radí klientům v USA. V ČR nemají žádnou jinou činnost. Američan pracuje z domova.

České s. r. o. má společníka vlastnícího 100% obchodní podíl společnost z Lichtenštejnska, podíl vlastní od roku 2002. Za rok 2017 chce společník vyplatit od českého s. r. o. podíl na zisku. Našla jsem podle článku 10 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, že pokud společník drží víc než 1 rok víc než 10 % základního kapitálu, tak že srážková daň je 0 procent hrubé částky dividend, tady fakticky se žádná daň nesráží. Můžete mi potvrdit, že tento závěr je správný nebo uvést správný způsob zdanění výplaty podílů na zisku, pokud je to jinak?

Zaměstnanec, občan z Anglie, se stěhuje s manželkou do ČR (8/2018). Se svým zaměstnavatelem v Anglii se domluvil, že bude pro ně zaměstnán dál s anglickou mzdou, ale bude vzdáleně pracovat a bydlet v ČR. Anglická firma (nemá sídlo v ČR) mu sdělila, že mu bude doplácet na zdravotní a sociální pojištění v ČR. Zaměstnanec však nepochopil jak? Co musí udělat v České republice, abychom měli vše v pořádku? Přihlásit se na zdravotní pojišťovně a platit si jako samoplátce (bude zaměstnancem anglické firmy, která nemá v ČR sídlo), přihlásit se na OSSZ jako samoplátce - nebo toto není potřeba? FÚ zdanit v ČR, pokud překročí doba pobytu více než 183 dnů, tj. v roce 2019, kdy již tady bude bydlet celý rok a pracovat z ČR? 

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Český daňový rezident, který je zaměstnán i v ČR na HPP, má vedlejší zaměstnání v Německu, které vykonává částečně z ČR a částečně z Německa (jde také o HPP). V Německu za něj firma zatím neodvádí žádné odvody, ani daň. Měla by se německá firma zaregistrovat v ČR jako zaměstnavatel a odvádět za zaměstnance v ČR pojištění a daň z příjmů? Jde o poradenskou činnost, v ČR tento rezident pracuje z domova (nemá žádnou kancelář), v Německu jezdí za klienty na schůzky. Zaměstnání je dlouhodobé – nyní trvá více než rok a bude trvat nadále. Německá společnost zde nemá stálou provozovnu.

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Fyzická osoba, OSVČ (neplátce DPH), vykonává práci v Německu. Za celý rok 2017 měl příjem jen od německé firmy, které vystavoval faktury za uvedené práce (práce s hliníkem) v Německu. Tato fakturace tvořila 100% jeho příjmů. V Německu měl přechodný byt, rodinu má v Česku. Jak bude tento příjem danit? Klasicky v § 7 v českém daňovém přiznání v českém daňovém přiznání?

Občan byl v 1-6/2017 zaměstnán v ČR, pak odjel na Island, kde oficiálně pracoval zbytek roku (a podává tam také daňové přiznání). V ČR je odhlášený ze ZP, neplatí zde ani zdravotní ani sociální pojištění. Musí tento občan v Čechách podat daňové přiznání za r. 2017? A pokud ano, jak se v něm promítnou příjmy z Islandu?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně z příjmů dle § 6 ZDP za rok 2017. Do 31. 3. měl příjmy ze zaměstnání ve Velké Britanii. Od 2. 4. do 2. 9. bylv evidence ÚP s podporou v nezaměstnanosti na 5 měsíců. Od 4. 9. zaměstnán u nás dosud. Mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování, nebo je povinen si daňové přiznání podat sám? Dosud předložil jen potvrzení o celkových příjmech ze zahraničí za 12 předcházejících měsíců datu 31. 3. 2017 a o sražené dani. Jedná se o daňového rezidenta ČR. Není známo, zda bude moci doložit tyto příjmy připadající jen na r. 2017. Výplatní pásky pravděpodobně nebudou dostačující. Dále předložil potvrzení o době evidence na ÚP a výši podpory.

OSVČ má živnostenské oprávnění od r. 2015, pobyt v ČR, státní příslušnost je Tunis. Uplatňuje výdaje procentem z příjmu - nižší limit. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na své 2 vyživované děti, školkovné, slevu na manželku, která je na RD a má příjem za zdaňovací období cca 56 000 Kč?

Daňový rezident OSVČ v České republice podniká i v Polsku jako fyzická osoba. Příjmy ze zahraničí musí vyčíslit v českém daňovém přiznání. Příjmy v Polsku se zdaňují dle polských zákonů. Polská přiznání se odevzdávají do 30. 4. 2018, česká do 31. 3. 2018. Nevím jak postupovat. Cituji: pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka stanovují Smlouvy obecně 4 základní metody. Když budu mít v ruce polské daňové přiznání, můžete mi srozumitelně představit, jak postupovat při vypisování daňového přiznání? Nebo kterou metodu ze 4 základních metod použít? Jestli příjmy ze zahraničí mají být v příloze 1 nebo příloze 3 nebo v řádcích daňového přiznání? Obdobný případ mám u daňového rezidenta OSVČ, který v roce 2017 měl i příjmy v Německu. Musí být polské, německé daňové přiznání přeložené do češtiny?