Otázky a odpovědi - strana 31

Paní (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si paní zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?

Klientce v roce 2017 zemřel otec. V rámci dědictví se nemovitost přepsala na 3 sourozence, matčin podíl, která žije, i ten darovaný 3 sourozencům. Ve stejném roce tito 3 sourozenci nemovitost prodali. Musí podávat DPFO za rok 2017 - § 10 nebo bude tento prodej osvobozen dle § 4 zákona o daních z příjmu? Otec - zůstavitel - vlastnil nemovitost déle než 5 let.

Paní je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a po ukončení mateřské pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohod do přiznání k dani z příjmů? 

Majitelem domu s 10 byty jsem byl požádán o zpracování příjmů a výdajů pro zpracování daňového přiznání k DPFO. Předložil mi velké množství dokladů (paragonů) z prodejny, bez bližšího určení s tím, že na domě opravuje většinu věcí sám a v prodejně mu nic jiného než paragon z nákupu nedají. I tam, kde je místo pro označení zákazníka je často prodejnou nadepsáno "drobný prodej" nebo "nekonkrétní zákazník". Já mám obavu, že takové výdaje jsou těžko obhajitelné při případné kontrole. Jaký přiměřený způsob by se dal uplatnit, aby bylo možno výdaje přiřadit k příjmům z nájmů?

Může zaměstnavatel udělat na požádání od zaměstnance-rezidenta roční zúčtování záloh na daň? 

Pracovník si koupil byt, ve kterém má trvalé bydliště. Doložil všechny potřebné doklady k odpočtu úroků z hypotéky, tak jsem mu provedla roční zúčtování daně. V roce 2017 si koupil další byt, který je zatím ve vlastnictví družstva a na koupi tohoto druhého bytu si vzal hypotéku. Pokud je byt ve vlastnictví družstva a nemá zde trvalé bydliště – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? Pokud si byt převede do osobního vlastnictví, trvalé bydliště tam mít ale nebude – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? V případě odpovědi „ne“ na obě otázky se ptám, kdy mohu tedy odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně při úvěru na koupi tohoto bytu?

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Zaměstnanec pracující celý rok u naší firmy, podepsané prohlášení (poplatník, sleva na dítě) s tím, že jen v jednom měsíci byla zálohová daň navýšena o solidární daň, ale za celý rok nebyla překročena částka 1 296 288. Současně má k tomuto HPP i u dvou jiných zaměstnavatelů sjednané dohody o provedení práce do 10 000 kč/měsíčně - tudíž je z těchto příjmů sražena srážková daň. Je povinnost tohoto zaměstnance podávat si daňové přiznání ? Pokud tedy nemá nic co by mohl dále se sražené srážkové daně uplatnit zpět. Pokud ne, může tedy požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování? 

Dobrý den, náš zaměstnanec, rezident s podepsaným prohlášením poplatníka daně, má v jedné organizaci dva souběžné příjmy: jeden příjem z pracovního poměru ve výši 30 000 Kč a druhý příjem jako odměnu za jednatelství ve výši 10 000 Kč. Dosud z obou těchto příjmů byla odváděna zálohová daň, tyto příjmy se sčítaly a danily ze společného základu daně. Zůstává tento způsob výpočtu daně zachován i nadále od 1. 1. 2018? 

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

Jako tělovýchovná jednota vyplácíme na základě potvrzení o výplatě z příležitostné činnosti rozhodčí na jednotlivých turnajích. Vím, že se na potvrzeních během roku opakují určitá jména. Je mojí povinností toto sledovat, či je pouze na těch vyplácených, aby si kontrolovali výši příjmu, zda nepřekročili hranici pro zdanění dle § 10 odst. 3 písm. a)? Může to být problém pro naši organizaci, když je vyplácím několikrát, že už to není příležitostná činnost? 

Je možné odečíst jako "dar" v daňovém přiznání platbu za "adopci koně" sloužícího k hipoterapii? Jedna se o platbu o.p.s., která má akreditaci MZ ČR, že může hipoterapii používat jako oficiální léčebnou metodu. 

Poplatník daně, který má příjem pouze jako OSVČ, uplatňuje v daňovém přiznání své náklady 40% paušálem. Má tento poplatník nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku (příjem do 68 000 Kč), nebo má nárok pouze na odpočet slevy na poplatníka na vlastní osobu? 

Společnost najala několik dodavatelů fyzických osob - kontraktorů, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo. V souvislosti s výkonem nasmlouvaných činností kontraktoři cestují, účastní se konferencí apod. Náklady na tyto cesty či konference (letenky, ubytování, doprava) hradí za kontraktory přímo naše společnost, aby se snížila administrativa s přefakturováním. Argumentujeme tím, že náklady by stejně kontraktoři zahrnuli do své faktury, takže dopad do nákladů naší společnosti je stejný. Je tento postup správný nebo nese nějaká rizika na straně společnosti či kontraktorů? Někteří kontraktoři jsou plátci DPH.

Student má uzavřenou dohodu o provedení práce od 4/2017 do konce roku 2017 s výší příjmu do 10.000 Kč každý měsíc (9 měsíců * 10.000 Kč), podepsal prohlášení k dani, tudíž uplatňuje slevu na dani na poplatníka a na studenta. Přitom má sjednanou druhou dohodu o provedení práce od 10/2017 do konce roku 2017 (3 měsíce * 10.000 Kč), zde nebude uplatňovat daňové slevy. Pokud bude mít příjmy do 10.000 Kč bude odvádět srážkovou daň, odvádět ZP, SP nebude. Pokud podá daňové přiznání za rok 2017 vrátí se mu srážková daň nazpět? Daňové přiznání za rok 2017: tzn. úhrn příjmy tzn. základ daně 120.000 Kč daň 18.000 Kč před slevami - 24840-4020=0 daň, odvedená srážková daň 10/2017 až 12/2017 = 4500 Kč. Bude  4.500 Kč srážkové daně vráceno?

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

Je věcný dar sestřenici v hodnotě cca 300 000 Kč osvobozen od daně z příjmů, protože se jedná o dar příbuzné?

Pokud dojde ke smrti OSVČ, do kdy se podává přiznání k DPH a kdy se podává přiznání k dani z příjmů? Přiznání k dani z příjmů se podává za období od 1. 1. do 13. 10. (data smrti)? 

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Které z údajů musíme povinně doplnit do Přílohy č. 1 k daňovému přiznání fyzické osoby, do oddílu č. 2 Doplňující údaje?