Otázky a odpovědi - strana 28

Vlastním byt na Slovensku, který několik let pronajímám. Provdala jsem se za občana ČR, máme spolu děti a žijeme v ČR. Podle občanského průkazu mám stále trvalé bydliště na Slovensku. Dosud jsem příjem zdaňovala pouze na Slovensku, protože jsem byla mateřské dovolené a příjmy v ČR jsem neměla. Je to tak správně? Nyní (rok 2017) jsem spolupracující osobou manžela, který podniká, a budou se na mě přerozdělovat příjmy manžela. Spolu s českými příjmy musím do daňového přiznání uvést i příjmy z pronájmu na Slovensku? Daň zaplacenou na Slovensku si můžu započíst v českém daňovém přiznání? Příjmy z pronájmu budu uvádět v § 9 ZDP, výdaje budu uplatňovat skutečné podle českých předpisů (náklady na správu domu, elektřinu, daň z nemovitosti, opravy…) Odpisy budu uplatňovat z jaké hodnoty bytu? Podle českých předpisů bych měla stanovit cenu bytu ke dni zahájení pronájmu. Je to v tomto případě ke dni zahájení pronájmu na Slovensku? Na Slovensku uplatňuji odpisy několik let. Budu v českém daňovém přiznání uplatňovat 1. rok odpisování, když jsem v ČR ještě neuplatnila žádný odpis (nepodávala jsem dosud přiznání)? Dosud jsem příjem zdaňovala pouze na Slovensku. Manžel měl příjmy (§ 7) nad jeden milion korun, uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Jako spolupracující manželka (§ 7) budu uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Příjmy z pronájmu (§ 9) a výdaje k nim budou skutečné. Jsem nějak omezena při možnosti uplatnění bonusů na děti?

Můj klient, fyzická osoba (nepodnikající), pronajímá dvě nemovité věci jako soukromá osoba. Od začátku k těmto příjmům dle § 9 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 %. Nyní bude pronajímat další nemovitou věc, která opět bude příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů, a chtěl by uplatňovat skutečné výdaje. Vím, že by se dalo přejít i u ostatních nemovitoých věcí na skutečné výdaje, ale on by chtěl u dvou paušální výdaje a u jedné skutečné. Můj názor je, že pokud jsou příjmy dle stejného paragrafu, může poplatník uplatnit pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Je to tak?

V roce 2018 bylo podáno za fyzickou osobu daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2017. V něm byl uplatněn výdajový paušál 80 % v nižším limitu. Dodatečně bylo zjištěno, že do daňového přiznání nebyly zahrnuty všechny příjmy za dané období. Je možné podat dodatečné přiznání a současně změnit způsob uplatnění výdajů na skutečné? 

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

Podle zákona o daních z příjmů je součástí daňového přiznání fyzické osoby i oznámení o příjmu vyšším než 5 000 000 Kč v běžném roce. Je zde uvedeno jednotné číslo, tedy posuzuje se každý příjem samostatně, nesčítají se různé zdroje a různé příjmy? Konkrétně jde o příjem z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. Zahrnuje se do příjmů „celá prodejní cena“ nebo jen zisk z prodeje? Pokud se uskuteční např. 6 samostatných obchodů, do limitu se testuje každý samostatný prodej nebo se sčítá skupina příjmů „prodej cenných papírů za celé období“?

Celková částka výdajů na výzkum a vývoj u fyzické osoby za rok 2016 činí 200 000 Kč. Základ DPFO před uplatněním slev v roce 2016 měla ve výši 300 000 Kč, penzijní připojištění činilo 12 000 Kč, uznatelný dar 8 000 Kč a sleva na invalidního zaměstnance 18 000 Kč. Všechny tyto odpočty a slevy fyzická osoba v přiznání k DPFO za rok 2016 uplatnila vč. základní slevy na poplatníka 24 000 Kč a daň jí vyšla nulová. Neuplatněný odpočet na výzkum a vývoj za rok 2016 hodlá uplatnit v daňovém přiznání za rok 2017. Bude si moci za rok 2017 v případě dostatečně vysokého základu daně uplatnit celých 200 000 Kč? Případně o jakou částku odpočtu neuplatněného v roce 2016 přijde?

Mzdová účetní zjistí chybu na ročním zúčtování zaměstnance, která vznikla ze strany mzdové účetní - došlo ke špatnému uplatnění slevy na dani a zaměstnanci vznikl nedoplatek na dani z příjmů. Jak se taková chyba za strany účetní řeší, jak vyřešit nedoplatek na dani?

Jedná se mi o správné vyplnění formuláře Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na rok 2018: 1) Odstavec 3 na přední straně - tabulka se vyplňuje jen v případě, že náš zaměstnanec uplatňuje slevu na děti? 2) Na straně 2 - manželka a její zaměstnavatel. Pokud náš zaměstnanec neuplatňuje slevu na děti, ale jeho manželka ano, má se zde manželka vyplnit? Pokud si náš zaměstnanec provádí zúčtování daně sám, má podepisovat formulář na straně 4., potvrzuji pravdivost a úplnost údajů uvedených v oddíle III? 

Jak správně vyplnit formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou? Setkal jsem se s dvěma výklady, a proto bych rád měl jistotu. Jde o sloupce 1, 2 a 10. Pokud pan X měl za leden 2017 na DPP 10 000 Kč v hrubém a 8 500 Kč v čistém, vyplním formulář ve sloupci 1 již za leden 1 500 Kč, anebo až v únoru při skutečné úhradě, tedy v době, kdy i dojde k samotné srážce? Podle mne by to mělo být až v únoru ve sloupci 1+2 a sloupec 10 podle toho, zda se opravdu sražená daň odvedla, či nikoliv (a odvedla se až další měsíc). A v případě pana Y, který měl DPP pouze za prosinec opět 10 000 Kč hrubého a 8 500 Kč čistého, bych tuto DPP ani do Vyúčtování srážkové daně nedával za rok 2017, ale až rok 2018. 

Občan si koupil koně, kterého vychoval, a jako amatér se příležitostně účastnil různých závodů (na závodění má koncesi, nicméně je to jen koníček, nemá žádný živnostenský list na sportovní aktivity). Živnostenský list má na úplně jinou činnost, ve které je plátce DPH, nicméně to pro náš dotaz pravděpodobně nehraje žádnou roli. Občan koně koupil cca před 5 lety, nyní koně hodlá prodat do EU za několik milionů. Má v souvislosti s tímto prodejem nějaké daňové povinnosti?

Základní škola dosud hradila zaměstnancům masáže. Novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. je v § 6 odst. 9 písm. d) mimo jiné stanoveno, že pořízení služeb zdravotního charakteru (kam podle mě masáže spadají) musí být od zdravotnických zařízení (na školení nám řekli, že musí být poskytovatel služby zapsán v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb). Pokud bude na faktuře za masáž uvedeno, že se jedná o "sportovní masáž", platí toto také? A je nadále možné objednávat a hradit z FKSP pro zaměstnance vstupenky do sauny a plaveckého bazénu, který provozuje tělovýchovná jednota?

Je možné, aby daňový poradce poskytl plnou moc pouze na odklad daňového přiznání, tj. v plné moci uvedeno pouze zastupování ve věci odkladu daňového přiznání na červen (nikoliv např. zpracování, zastupování)? A co se stane, pokud má poplatník povinnost podat přiznání do konce března, ale nestihne to a 10. 4. 2018 požádá daňového poradce o odklad, aby mohl doručit FÚ - je taková situace možná, nebo FÚ bude postupovat jako by se plná moc 10. 4. nepodala (bude neúčinná?)?

Spolek věnoval svému členovi k významnému životnímu jubileu předplatné na kulturní akce (Kč 4 000). Zároveň se jedná o cvičitele (dohoda o provedení práce). Jaké budou daňové dopady, zejména na straně obdarovaného? Předpokládáme, že ze strany spolku půjde o výdaj na reprezentaci.

Pokud u nás pracuje zaměstnanec na hlavní pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce a má podepsané prohlášení, je správné když příjem z obou poměrů vstupuje do jednoho základu daně a je daněn zálohovou daní? 

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Zaměstnankyně byla v průběhu roku ve vězení, kde vykonávala výdělečnou činnost. Mají být tyto příjmy uvedeny v daňovém přiznání? Od koho má vyžadovat zaměstnanec potvrzení o zdanitelných příjmech?

Fyzická osoba - nepodnikatel-  převádí na město bezúplatně pozemek včetně stavby komunikace, veřejné části kanalizace a vodovodu a kabelu veřejného osvětlení v nich uložených. Dle odhadu znalce činí hodnota pozemku cca 100 000 Kč, hodnota venkovních úprav cca 2 mil. Kč. Vzniká fyzické osobě jako převádějícímu nějaká povinnost týkající se daní?

V roce lednu 2018 jsme prodali byt v osobním vlastnictví, který jsme koupili v roce 2012 . Po celou dobu byl byt pronajímán. V DPFO dle § 9 byly výdaje uplatňovány paušálem. Byt nebyl nikdy vložen do podnikání, v § 9 jsme si evidovali jen odpisy. Bude příjem z prodeje bytu v roce 2018 v DPFO osvobozen nebo vzhledem k tomu, že byly používány výdaje paušálem se osvobození po 5 letech nedá uplatnit? Jaká by byla situace, kdybychom použili některý rok nebo po celou dobu skutečné výdaje včetně odpisu nemovité věci?

OSVČ v roce 2013 uplatnila zaplacené pojistné na životní pojištění v daních z příjmů, čímž došlo ke snížení daně. V letech 2014 a 2015 toto pojištění také zvedla v daňovém přiznání, ale základ daně byl tak malý, že nedosahoval ani zákonného odpočtu na poplatníka, a tudíž daň byla nulová. I kdyby tato částka na životní pojištění nebyla v daňových přiznáních uvedena v letech 2014 a 2015, rovněž by daňový základ nedosahoval základního odpočtu na poplatníka a daň by opět vyšla nulová. Nyní OSVČ nechala původní pojistku daňově uznatelnou převést na pojistku, která neumožňuje daňový odpočet z důvodu, že se jedná o rizikovou pojistku, kdy nedochází při dožití k žádném vyplacení pojistného plnění a tudíž je daňově neuznatelná. Odkupné bylo převedeno na tuto daňově neuznatelnou novou pojistku. Bude nutné uplatněné pojistné za rok 2013 dodanit, i když nedošlo k vyplacení odbytného? A také nevíme, jak to bude s uvedeným pojistným v daňovém přiznání za roky 2014 a 2015, když nemělo vliv na výši daně, jak uvádíme výše (bylo uváděné jen z důvodu, aby nebyla pochybnost, že uznatelnost trvá) - zdaňovat se nebude? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, prodala obchodní podíl ve společnosti s r. o. v hodnotě 21,5 mil. Kč. Tato pohledávka nebyla uhrazena. Jak má FO postupovat: - vlastní svoji společnost, je jediným společníkem, prodá jí svoji pohledávku za 21,5 mil Kč a společnost pohledávku uhradí, FO, nepodnikatel ve svém DP uvede do § 10 příjem 21,5 mil. a výdej 21,5 mil a nezdaní nic - postoupí pohledávku své společnosti v roce 2018 za 21,5 mil. Kč a ve smlouvě bude uvedeno, že pohledávka bude uhrazena postupně v roce 2018 5 mil., 2019 5 mil., 2020 5 mil. a zbytek v roce 2021. Jak to bude s uplatněním výdajů v daňovém přiznání, kdy a jak zdaní FO, nepodnikatel tuto pohledávku? - FO postoupí pohledávku společnosti za 5 mil. Kč, společnost v tomtéž roce pohledávku uhradí (5 mil.), FO zdaní za rok 2018 21,5 mínus 5 mil., tedy daňový základ 16,5 mil Kč?