Otázky a odpovědi - strana 30

Zaměstnanec má dvě děti, obě jsou držitelem ZTP průkazu. Rozhodnutí od Úřadu práce ČR bylo vystaveno dne 4. 7. 2017, v tomto rozhodnutí je uvedeno, že přiznávají nárok na průkaz osoby se ZTP ode dne 1. 5. 2017 - 31. 5. 2020, průkaz ZTP byl vystaven dne 3. 8. 2017. Od kterého měsíce může zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění se ZTP?

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Zaměstnankyně pracovala 1-3/2017 u zaměstnavatele, poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Byly jí vyplaceny příjmy od zaměstnavatele pouze za proplacení dovolené v částce 7 007 Kč, 2 382 Kč odvody, jiné příjmy neměla, jelikož před mateřskou dovolenou byla v pracovní neschopnosti. Je povinna podat daňové přiznání (popř. roční zúčtování daně)? Pokud ano, uplatní se základní sleva na poplatníka za celý rok ve výši 24 840 Kč?

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)? 

Poplatník měl v roce 2017 stálé příjmy pouze ze závislé činnosti. Protože je zručný, vymaloval v 5/2017 v jedné firmě kanceláře (nemá však živnostenský list), takže se dá tato činnost považovat za jednorázovou výpomoc. Jako odměnu dostal 7 000 Kč. Jiné příjmy v roce 2017 neměl. Lze tuto výpomoc považovat za činnost dle § 10 ZDP? Pokud ano, může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o vyúčtování daně, nebo musí kvůli malování podávat sám DPFO a do § 10 tento příjem uvést?

Mám příjem z nájmu a uplatňuji skutečné výdaje (tj. odpisy, platby do fondu, správu.) Ztrátu jsem měla již v roce 2015 a 2016, ale v roce 2016 jsem nikam v přiznání ztrátu z roku 2015 neuvedla - musí se někam uvádět nebo nemusí? Je to povinnost a chyba nebo záleží na poplatníkovi? Teď za rok 2017 musím uvést ztrátu za rok 2015 a 2016 dohromady v přiznání nebo nemusím?

Manželé koupili v roce 2017 půdní prostory, které jsou aktuálně v katastru vedeny jako dvě jednotky - dílna nebo provozovna, z kterých bude rekonstrukcí vybudována a následně zkolaudována jedna bytová jednotka. Je pravda, že se nyní jedná o nebytové prostory, ve kterých se aktuálně nebydlí, ale po rekonstrukci a kolaudaci se tam manželé nastěhují. Vše je financováno hypotékou. Mohou si na základě doloženého potvrzení od hypoteční banky uplatnit ve svém daňovém přiznání odpočet úroku na dani podle § 15 ZDP? Mohou si uplatnit odpočet úroků z úvěru už v roce 2017, kdy jsou vlastníky, a v dalších letech po celou dobu rekonstrukce až po kolaudaci? Je nějak časově omezena doba od koupě po kolaudaci? A co vše musí doložit finančnímu úřadu jako dokumenty prokazující nárok na odpočet?

OSVČ podniká v oblasti zprostředkování služeb. Po celou dobu podnikání má také příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona DzP. Na této nemovitosti došlo k havárii vodovodního potrubí. Nemovitost je pojištěna, a tak došlo k výplatě pojistné události v hodnotě 50 000 Kč. Má se tato částka danit v § 9 nebo v § 10 zákona o daních z příjmů?

Mám klienta-fyzicku osobu, která podniká na živnostenské oprávnění a má dva předměty činnosti. První je: Zpracování grafických návrhů, návrhářská činnost atd., a druhá je: Umělecko – řemeslné zpracování kovů. Výdaje uplatňuje procentem z příjmů a potřebovala bych vědět, jaké procento použít, zda u obou předmětů podnikání 80 % a nebo 80 % a 60 %. 

Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?

OSVČ má pozastavenou činnost na roky 2009-2019. V r. 2017 dostala provizi za zprostředkování spotřebního úvěru ve výši 35 000 Kč. Kam, pod jaký oddíl mám zdanit tuto provizi, když OSVČ má příjem také ze zaměstnání? Jako ostatní příjmy? 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně na životní pojištění částku 500 kč, tj. 6 000 Kč za rok. V roce 2017 mu ještě k tomuto přispěl jednorázově v prosinci částku 12 000 Kč, tj. za rok 2017 příspěvek zaměstnavatele činil 18 000 Kč Zaměstnanci vystavujeme potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Jakou částku uvedeme na řádku 15 potvrzení (příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění § 6 odst. 9 písm. 9 bod 3) - 18 000 Kč, 12 000 Kč nebo 0 Kč?

Dobrý den, klient uzavřel v roce 2015 hypoteční úvěr na dům. V roce 2015 a 2016 si úroky odečetl v daňovém přiznání. V roce 2016 se oženil a následně v roce 2017 převedl dům do vlastnictví manželky. Po celou dobu je hypoteční úvěr na něj. V uvedeném domě bydlí. Za rok 2017 dostal potvrzení na úroky. Může si za rok 2017 odečíst úroky ve svém daňovém přiznání?   

Pracovnice je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (kde podepsala prohlášení na základní slevu na poplatníka) příjem do 10 000 Kč. Po ukončení mateřské - pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohody o provedení práce do přiznání k dani z příjmů?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Fyzická osoba vlastnila rodinný dům v SJM od roku 1998. Po rozvodu přešel celý dům v červnu 2014 do výhradního vlastnictví této osoby. Osoba má od roku 1998 až dosud v domě trvalé bydliště, ale skutečně v domě nebydlí od května 2017. V dubnu 2017 totiž byla uzavřena budoucí smlouva kupní na dům s tím, že budoucí majitel bude tři roky splácet kupní cenu a teprve po uhrazení celé ceny na něj bude dům převeden na katastru. V roce 2017 takto osoba získala cca 500 000 Kč. Tyto peníze byly použity na rekonstrukci nového bydlení. Dům nikdy nebyl zahrnut do obchodního majetku. Je třeba tento příjem uvést v daňovém přiznání a danit, nebo ne? Osoba je podnikatel, a podává tedy za rok 2017 daňové přiznání.

Fyzická osoba /nepodnikatel/ kompletně rekonstruovala vlastní byt v roce 2017 v celkové částce asi 650 tis.Kč. V roce 2018 bude byt pronajímat. Bude danit dle § 9 s použitím paušálu výdajů 30% nebo lze použít i skutečné výdaje? Jaké to jsou? Odpisy za předpokladu, že bude znalečný posudek? Dále může použít i paušál na dopravu osobním autem ve výši 4 000 tis. Kč měsíčně? Popřípadě jaké další výdaje - když nebude znalecký posudek, tak nepoužije odpisy, ale výdaje na opravy provedené i v předcházejícím roce? 

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.

Klientka (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?