Otázky a odpovědi - strana 32

1) Musí zaměstnavatel od zaměstnance požadovat rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu a každoročně jeho valorizovanou výši? Jestliže ano, tak z jakého důvodu? 2) Jaký je vztah výsluhového příspěvku a starobního důchodu k dani z příjmu FO? 3) Je povinností zaměstnavatele provést roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti na žádost zaměstnance v případě, kdy kromě příjmů ze zaměstnání, výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu nemá jiné příjmy?

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

V a. s. jsou 2 akcionáři se stejným počtem akcií a stejnou jmenovitou hodnotou. Když si dělí příjem ze zisku, sráží 15% daň a odvádí na účet 7720-77621761/0710. Je to tak v pořádku? Tento příjem již nevstupuje do jejich přiznání fyzických osob na konci roku, když byl sražen srážkovou daní, je to tak v pořádku? 

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?

Když si jednatel s. r. o. (jediný vlastník) zaplatí z firemního účtu letí dovolenou pro celou rodinu a celou částku zahrne jako nedaňový náklad, bude to účetně v pořádku? Nebo tato položka nemůže být vůbec z firemního účtu placená? Placené na firmu je to z důvodu cenové výhodnosti ubytování a letenek. Jedná se o větší částku cca 200 000 Kč.

Fyzická osoba-OSVČ měla v roce 2016 příjmy v ČR (1-6) a v EU (7-12). Daňové přiznání podává v ČR. K příjmům v ČR a z EU uplatní paušální výdaje. Zahraniční příjmy a výdaje zahrne do přehledu pro zdravotní a sociální pojištění. V období od 7 do 12/2016 neplatila zálohy na ZP a SP. Počet měsíců, v nichž pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ pro ZP je 6 nebo 12? Ve vztahu k OSSZ je SVČ v zahraničí považována za hlavní nebo vedlejší? 

Zaměstnanec předložil mzdové účetní Potvrzení o příjmech za rok 2014. Jednalo se o příjem člena zastupitelstva. Mzdová účetní provedla zaměstnanci roční zúčtování zálohové daně z příjmů, do kterého zahrnula kromě příjmu z pracovního poměru také příjem z funkce zastupitele na základě předloženého Potvrzení o příjmech. Jak by měl správně postupovat zaměstnavatel a jak zaměstnanec při nápravě této chyby? Lze očekávat ze strany finančního úřadu nějaké sankce?

Podnikatel měl příjmy ze své podnikatelské činnosti (realitní činnost), které uvedl v § 7. Kromě toho má vlastní les a příjmy z tohoto lesa uvedl do § 10. Dále do § 10 uvedl prodej býka. Ale údajně dle požadavku SZIF (nebo nějakého podobného úřadu) se musel právě kvůli tomu býkovi nechat registrovat jako SHR. Finanční úřad nyní toto přiznání rozporuje a tvrdí, že by jak příjem z prodeje býka, ale i příjem z prodeje dřeva měl mít uveden v § 7. Jednou prý má registraci jako SHR a tím se není o čem bavit. Že příjem z prodeje býka je nahodilý, ale že právě kvůli tomu je registrován, bych ještě s obtížemi dokázal pochopit, že by tento příjem spadal do § 7. Ale příjem z vlastního lesa zařadit do § 7 se mi zdá nesprávný. Lze někde najít řádnou zákonnou oporu pro tvrzení správce daně, tedy pro to, že tyto dva příjmy jsou příjmy z podnikání? Mně osobně to přijde jako nezákonné. 

V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 

Zaměstnanec oznámil v zaměstnání, že jeho dcera má průkaz ZTP, a to i v minulých letech, ve kterých nebylo uplatněno daňové zvýhodnění ve výši ZTP, ale pouze zvýhodnění na dítě. Chtěl by podat dodatečné daňové přiznání, kde by zpětně uplatnil daňové zvýhodnění na ZTP dítěte. Zaměstnavatelem bylo prováděno roční zúčtování daně v minulých letech. Musí podat dodatečné daňové přiznání zaměstnanec nebo může opravit roční zúčtování zaměstnavatel? Při podání dodatečného přiznání musí uvést důvod? Musí se doložit opět všechny dokumenty, jako při řádném přiznání tzn. potvrzení o příjmech, potvrzení o životním pojištění atd.?

Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 

Občan české národnosti, trvale žijící v ČR v roce 2016 pracoval jako řidič, a to 9 měsíců v české firmě a 3 měsíce pro firmu německou. Každý rok podává samostatně daňové přiznání, ve kterém uplatňuje navíc úroky z hypotečního úvěru. Jak má za rok 2016 v daňovém přiznání vyúčtovat příjmy a z nich plynoucí daně z příjmu vyplacené z Německa? Zatím máme k dispozici jen výplatní pásky, kde souhrnný hrubý příjem je 7.170,26 EUR. Je možné tyto příjmy do daňového přiznání nezahrnovat? Jak by se v tom případě uplatnila základní sleva na poplatníka?

Po rodičích jsem zdědil nějaké pozemky. Z pronájmu těchto pozemků družstvem mám příjem asi 1 500 Kč za rok. Z pozemků odvádím daň z nemovitostí. Jsem povinen odvést daň z oněch 1.500 Kč, které získávám pronájmem pozemků?

Dobrý den, potřebovala bych si ujasnit, jak je to se srážkovou daní - setkávám se s různými odpověďmi a chtěla bych to samozřejmě mít správně. Za jakých podmínek mohu zahrnout v ročním zúčtování našemu zaměsntnanci srážkovou daň do RZD. Mám tady různé případy: 1) Celý rok máme brigádníka, který podepsal DPP a uplatňoval slevy - jeden měsíc nepřišel na brigádu k nám, ale do jiné firmy, kde daňovku nepodepsal a byla mu sražena srážková daň. Tento brigádník zažádal o RZD u nás ve firmě a dodal potvrzení o výši sražené srážkové daně. Mohu mu to zahrnout do ročního zúčtování, nebo pokud ví, že se mu to oplatí nechat si u nás vyjet POZP a zajít si na FU podat DP sám, kde si zahrne příjem z DPP u nás a zálohovou daň + z toho jednoho měsíce srážkovou z jiné brigády? 2) Během roku nastupoval k nám pan X a doložil, že byl na ÚP a jeden měsíc na brigádě, kde nepodepsal daňovku - donesl na doložení doby - potvrzení o evidenci ÚP + potvrzení o sražené srážkové dani. Mohu mu to zahrnout do RZD u nás - při nástupu podepsal daňové přiznání? Nebo platí podmínka, že pokud si bude chtít přiznat srážkovou daň, musí si podat sám DP a zaměstnavatel mu to zahrnout nemůže? Děkuji za objasnění, čtu všude různé případy a nejsem si jistá, za jakých podmínek můžeme zaměstnanci do RZD zahrnout příjmy sražené srážkovou daní. Máme spoustu zaměstnanců, kteří nastupují během roku - a také během roku měly DPP se srážkovou daní (nepodepsali).

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  

Fyzická osoba, která se zabývala činností pojišťovacího zprostředkovatele, přerušila živnost od 1. 7. 2016. I když tuto činnost již neprovozuje, stále má příjmy z tzv. následných provizí z dříve uzavřených smluv. Jak tyto příjmy vykázat v přiznání k dani z příjmů? Mohu je zdanit podle § 10?

Jsme s. r. o. Náš zaměstnanec (žena nar. 1961) má životní pojištění, na které si přispívá sám ročně částku 12.000 Kč. Ve smlouvě je napsáno: "Smlouva se uzavírá k výročí dožití věku klienta 59 let 6 měsíců 12 dní. Tato smlouva splňuje podmínky zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu." Na nás, jako zaměstnavateli, žádá o odpočet. Je možné mu toto poskytnout?