zaměstnavatel

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů. U prvního zaměstnavatele má pracovní poměr s týdenním úvazkem 15 hodin týdně. U druhého zaměstnavatele má pracovní poměr s plným úvazkem 40 hodin týdně. Jedná se o zaměstnance staršího 55 let. Bude mít první zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném? Omlouvám se, ale nikde jsem nenašla jednoznačnou odpověď, předpokládám, že ano. 

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

Základním úkolem specialistů při zpracování mezd je správně vypočítat odvody finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a stanovit tak čistou mzdu zaměstnance. Aby se celý proces obešel bez chyb, musejí tito odborníci dostatečně ovládat právní úpravu nejen ve zdravotním pojištění, ale i v mnoha dalších oblastech.

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Prosím o radu, jak postupovat v případě, kdy máme hráčku orchestru – doba neurčitá. Dlouhodobě hraje špatně. Dle vnitřích předpisů – má právo hudební šéf na základě jednání umělecké rady ji vyzvat k tzv. přezkoušení, kdy dotyčný dostane termín – minimálně 4 měsíce k nazkoušení, a skladbu, ze které bude vyzkoušen. Ovšem paní toto bere jako útok na její osobu. Nejprve vše řešila nemocenskou, kdykoli měla mít termín přezkoušení – odešla na nemocenskou, pak přešla do útoku a nahlásila nás na Inspektorát práce, jako šikanu. Je to nekonečný příběh. Jak dále postupovat? Řešíme již čtvrtým rokem a stále bez výsledku.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto tímto příspěvkem upozorňuji hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti a postupy v právních podmínkách roku 2022.

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Zaměstnankyně se 10. 8. 2021 vrátí po rodičovské dovolené zpět do práce, kterou čerpala od 7. 11. 2018. TPD činí 24 h (út-pá 6 h denně). Nárok na dovolenou je celkem 5 týdnů. Žádnou dovolenou z let minulých nemá. Vypočítali jsme, že do konce roku 2021 odpracuje celkem 21 TPD, tj. 504 h. Započetli jsme 20. násobek TPD, tj. 480 h, odpracuje tedy celkem 984 h. Z toho nám vyšel nárok na dovolenou 41. násobků pracovních dob, tj. 95 h (41/52 x 24 x 5). Je tento výpočet správný?

Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v Německu (německý občan), uzavřel pracovní vztah se zaměstnavatelem (s. r. o.), jehož sídlo se nachází v České republice. Tento zaměstnanec ale veškerou činnost vykonává na území Německa. Kdo a kde bude odvádět zdravotní a sociální pojištění? Máme povinnost v ČR tohoto zaměstnance někde přihlašovat? Pokud se jeho mzda i odvody musí řešit dle německé legislativy, jak se pak bude v našem účetnictví o odvodech a hrubé mzdě účtovat?  

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě. 1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka? 2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou? 3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Mám dotaz ohledně čerpání náhradního volna za svátek, který když je ve všední den, tak je pro naše zaměstnance pracovní z důvodu zajištění fungování nemocnic atd. V současné coronavirové situaci máme méně práce a zaměstnanci zůstávají částečně doma. Některé dny máme práci např na 3-4 hodiny denně. Lze náhradní volno za pracovní svátek „rozkouskovat“? Tedy byly např. v práci o svátku 6 hodin a náhradní volno by čerpali 3x po 2 hodinách ve dnech kdy nebyl dostatek práce místo toho, aby po tuto dobu byli na 60 % doma?

Zaměstnavatel se rozhodl přispívat na školné dětí svých zaměstnanců. Jedná se o příspěvek vždy poskytovaný bezhotovostně na účet příslušné školy. Příspěvek se poskytuje na školné soukromých škol - základních, středních i vysokých. Jaký daňový režim bude u zaměstnavatele a zaměstnance? 

Pojistné placené zaměstnavateli za zaměstnance představuje v příjmech zdravotních pojišťoven zásadní položku, nicméně – zcela v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění – nalezneme situace, kdy zaměstnavatelé za zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce žádné pojistné neodvedou.

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Může zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, na které si zaměstnanec šetří již od roku 2002 a výplata je sjednána ve věku 50 let? Je takový příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelný? A z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu?