zaměstnanecká karta

Dne 1. 10. 2025 nabude účinnosti další významná novela zákona o zaměstnanosti (ZoZ), která je důležitá pro zaměstnávání cizinců. Pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizího státního příslušníka, musí v té souvislosti splnit mj. informační povinnost vůči místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Začátkem října 2025 se novelou mění nejzazší okamžik, kdy tak zaměstnavatel musí učinit, jinak se vystavuje riziku sankce za umožnění výkonu nehlášené práce.

Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, tj. z nečlenských zemí EU, je v České republice možné na základě specifického oprávnění. Suverénně nejužívanějším takovým oprávněním je zaměstnanecká karta, tedy povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání.

V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo. 

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Duální zaměstnanecká karta v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Existují dvě verze zaměstnanecké karty – duální a neduální. Duální zaměstnanecká karta v sobě standardně zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, také jako karta ICT (angl. intra-corporate transfer) je jedním z typů povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání.

V současné době se blíží ke konci legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti , jež by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2025. Návrh zákona vedle zákona o zaměstnanosti novelizuje také zákon o inspekci práce , zákon o daních z příjmů , zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o nemocenském pojištění a zákon č. 163/2024, kterým se novelizuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech . V článku si představíme klíčové změny, které novela přináší, s důrazem na praktické dopady pro zaměstnavatele, zaměstnance i cizince usilující o práci v České republice. Dochází ke zpřísnění sankcí za nelegální zaměstnávání, posílení rolí orgánů inspekce práce v oblasti prokazování přestupků a zavedení nových pravidel pro hlášení pracovních úrazů přes informační systém, účinných od 1. 1. 2026.

V dubnu 2023 byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který upravuje řadu otázek spojených nejen s pobytovou problematikou cizinců, ale rovněž zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Navržená právní úprava dopadá na postavení agentur práce zprostředkujících zaměstnání cizincům ze třetích zemí, na možnosti a ochranu cizinců samotných a celkově na flexibilitu trhu práce. Termín pro podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení byl stanoven na 9. června 2023. Z tohoto důvodu se věnujeme níže pouze legislativnímu návrhu, přičemž nemůžeme předjímat konečnou podobu schváleného zákona.

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Je již realitou dnešních dnů, že současná situace na trhu práce v České republice vytváří velký tlak na zaměstnavatele, aby se poohlédli po nových zaměstnancích v zahraničí. Pro některé zaměstnavatele se otázka zaměstnávání cizinců, a to zejména ze států mimo EU, EHP a Švýcarsko stává dokonce osudovou s ohledem na jejich budoucí podnikání. Bohužel, pravidla nastavená pro zaměstnávání cizinců nejsou příliš flexibilní a zaměstnavatelům s jejich starostmi příliš nepomáhají.

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.