Nový cizinecký zákon slibuje výrazné zjednodušení zaměstnávání cizinců. Současně však zavádí nové povinnosti a rizika, která mohou významně ovlivnit nábor i udržení zahraničních pracovníků. Které změny budou pro HR nejdůležitější? Na co se vyplatí připravit už dnes? A kde se skrývají největší praktická úskalí? Podrobný rozbor přináší Petr Merta ze společnosti Solers Legal.
Zaměstnávání cizinců v nové praxi. Shrnutí plánovaných novinek se zaměřením na zaměstnanecké karty, změny a praktické dopady pro HR oddělení
Petr
Merta
Česká republika stojí na prahu nejzásadnější koncepční a strukturální reformy cizineckého práva za posledních 25 let. Předložený vládní návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon) si klade za cíl plně nahradit morálně i technicky zastaralou úpravu z roku 1999.
Nová právní úprava reaguje na dynamický nárůst počtu cizinců v ČR, který již překročil hranici jednoho milionu osob. Cílem rekodifikace nemá být rozvolnění podmínek pro zaměstnávání cizinců, ale zejména modernizace procesů, implementace prvků eGovernmentu a přenesení odpovědnosti na subjekty, které z migrace čerpají přímý prospěch – tedy na zaměstnavatele.
Tento článek, jenž navazuje na úvodní přehled změn, rozebírá praktické dopady vybraných novinek na zaměstnávání cizinců.
Zaměstnanecké karty až na tři roky
Zaměstnanecká karta (ZK) zůstává i nadále dominantním duálním pobytovým titulem pro cizince ze třetích zemí. Návrh zákona však přináší určitý posun pro stabilizaci kvalifikované pracovní síly na českém trhu práce. U cizinců, kteří budou účastníky vládou schválených programů cílené migrace, se má prodloužit doba platnosti pobytového oprávnění. Podle návrhu zákona bude možné těmto cizincům udělit nebo prodloužit zaměstnaneckou kartu až na dobu 3 let, pokud tak stanoví podmínky konkrétního programu.
Standardní délka platnosti zaměstnanecké karty mimo tyto programy by měla zůstat omezena na dobu trvání pracovněprávního vztahu, nejvýše však na 2 roky. Zavedení tříleté platnosti pro prověřené zaměstnavatele zapojené do vládních programů však může snížit administrativní zátěž personálních oddělení. Frekvence prodlužovacích řízení u klíčových zahraničních zaměstnanců významně klesne, což zároveň uleví jak samotným cizincům, tak HR oddělením a možná i personálně poddimenzovaným pracovištím OAMP Ministerstva vnitra.
Týdenní pracovní doba v základním pracovněprávním vztahu držitele karty bude muset i nadále činit nejméně 15 hodin a sjednaná odměna nesmí klesnout pod úroveň měsíční minimální mzdy.
Zjednodušení požadované kvalifikace
Významným krokem směrem k deregulaci, odbourání byrokracie a zrychlení celého procesu schvalování může být nová koncepce prověřování odborné způsobilosti žadatele. Dosavadní praxe, kdy Ministerstvo vnitra v pobytovém řízení detailně zkoumalo odbornou způsobilost cizince (např. vyžadovalo předkládání nostrifikovaných diplomů, výučních listů apod.) bez ohledu na to, zda to
legislativa
pro danou pozici vyžadovala, vedla k prodlužování řízení. Nový cizinecký zákon přináší koncepční změnu a zavádí rozlišení mezi regulovanými a neregulovanými profesemi:–
Neregulované profese:
Stát podle nového zákona už nebude kontrolovat vzdělání či jinou odbornost v případě, že si tyto podmínky stanovil pouze sám zaměstnavatel v rámci nahlášeného volného pracovního místa. Vychází tak z předpokladu, že zaměstnavatel (jako budoucí garant cizince) nese plnou odpovědnost za to, koho zaměstnává, a je v jeho vlastním ekonomickém zájmu ověřit si
kompetence
pracovníka.–
Regulované profese:
Ministerstvo bude doklad o odborné kvalifikaci a rozhodnutí příslušného uznávacího orgánu o uznání způsobilosti k výkonu povolání nebo o povolení k výkonu povolání nebo odborné praxe vyžadovat a kontrolovat pouze, pokud je tato kvalifikace pro danou pozici vyžadována přímo jiným právním předpisem (typicky u regulovaných povolání, jako jsou lékaři, svářeči s certifikací, revizní technici apod.).Pro zaměstnavatele to v praxi bude znamenat odbourání složitého procesu legalizace a superlegalizace dokladů o vzdělání u naprosté většiny běžných technických, dělnických a administrativních pozic. Časová náročnost přípravy podkladů pro žádost na straně cizince se tak může zkrátit až o několik týdnů.
Agentura může být druhým zaměstnavatelem
V oblasti agenturního zaměstnávání cizinců ze třetích zemí přináší nový cizinecký zákon zásadní koncepční rozvolnění. Podle dosavadní právní úpravy (zákon č. 326/1999 Sb.) platí rigidní a v praxi často kritizované omezení: agentura práce mohla být pouze prvním zaměstnavatelem cizince při jeho příjezdu do České republiky. Jakoukoli následnou změnu zaměstnavatele, kdy by měl cizinec přejít od přímého zaměstnavatele k agentuře práce (či mezi dvěma agenturami), zákon zakazoval.
Nový cizinecký zákon toto omezení odstraňuje a změnu zaměstnavatele na agenturu práce principiálně povoluje, avšak za splnění přísných podmínek:
–
Možnost změny:
Držitel duální zaměstnanecké karty je nově oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele na agenturu práce. V oznámení je povinen výslovně uvést, že bude touto agenturou dočasně přidělován k výkonu práce u uživatele.–
Výhrada vládních programů:
Neplatí to ale pro některé vládou schválené programy cílené migrace. Pokud to stanoví jejich podmínky, nemůže být agentura práce garantem ani budoucím zaměstnavatelem při změně Stát si tak ponechává možnost vyloučit agenturní zaměstnávání u cizinců, kteří přicestují na základě některých specifických programů (například pro vysoce kvalifikované specialisty).–
Omezení pozic v rámci agenturního zaměstnávání:
Nadále platí také omezení pracovních pozic (druhů prací), které mohou cizinci z třetích zemí pro agentury vykonávat, a nový agendový systém ICAS je bude automaticky ověřovat. V tomto ohledu je však otázkou, zda dojde k plnému převzetí aktuálního znění nařízení nebo k úpravám, které zaměstnavatelé dlouhodobě požadují, a tím k rozšíření možných pozic pro agenturní zaměstnávání cizinců se zaměstnaneckými kartami.Zjednodušení změn zaměstnavatele
Zdlouhavost správních řízení při změnách zaměstnavatele aktuálně vystavuje firmy riziku ztráty personálních kapacit a cizince nutí k týdnům zbytečné ekonomické nečinnosti.
Podle návrhu zákona je držitel duální zaměstnanecké karty povinen změnu zaměstnavatele ministerstvu oznámit přede dnem nástupu do práce. Ministerstvo vnitra má následně pevnou zákonnou lhůtu 30 dnů ode dne obdržení oznámení na to, aby sdělilo cizinci a jeho budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu.
To je v zásadě stejné jako dnes. Pokud však ministerstvo v této 30denní lhůtě žádné vyrozumění neučiní, aktivuje se takzvaná
fikce
splnění podmínek. To znamená, že cizinec může bezprostředně po uplynutí této lhůty legálně nastoupit do nového zaměstnání, což odstraňuje dny až týdny nucené nezaměstnanosti a ekonomických ztrát na straně firem. Podmínkou pro vznik této
fikce
je podání oznámení výhradně elektronickou cestou prostřednictvím cizineckého účtu v agendovém systému ICAS.Ochrana při ztrátě volného vstupu na trh práce
Právní úprava volného vstupu na trh práce (kdy cizinec nepotřebuje zaměstnaneckou ani modrou kartu ani povolení k zaměstnání) doznává v novém cizineckém zákoně určitých drobných změn.
V praxi docházelo k závažným situacím, kdy cizinec s volným přístupem (např. student vysoké školy držící neduální kartu) náhle přestal splňovat podmínky tohoto statusu – typicky z důvodu nedokončení či přerušení studia. Podle dosavadní úpravy tím okamžitě ztrácel právo pracovat, což mohlo vést k neúmyslnému nelegálnímu zaměstnávání ze strany zaměstnavatelů. Ustanovení § 183 nového cizineckého zákona zavádí v tomto kontextu ochranný přechodný režim:
–
Lhůta 90 dnů:
Po dobu 90 dnů ode dne skončení oprávnění vykonávat zaměstnání s volným přístupem na trh práce je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nadále vykonávat zaměstnání na dosavadní pracovní pozici u téhož zaměstnavatele.–
Oznámení změny:
Během této 90denní ochranné lhůty je cizinec povinen oznámit ministerstvu změnu zaměstnavatele nebo pracovní pozice (tedy provést transformaci svého pobytového titulu na standardní duální zaměstnaneckou kartu).Tento mechanismus zamezuje vzniku nelegálního, dává cizinci čas na řádné vyřízení administrativních náležitostí a zaměstnavateli garantuje, že nepřijde o zapracovaného zaměstnance v důsledku náhlé ztráty jeho statusu.
Je však třeba mít na paměti, že tato úprava je navržena pouze pro držitele neduálních karet a nikoli pro zaměstnance (brigádníky) s volným přístupem na trh práce, kteří pobývají na území na základě jiného druhu dlouhodobého pobytu např. na studijní vízum či dlouhodobý pobyt.
Výhled do dalších měsíců
Zavedení nové legislativy přináší zaměstnavatelům určitá provozní zjednodušení, současně však na ně klade extrémní nároky v oblasti právní compliance a administrativní odpovědnosti.
Doposud užívaný institut „nespolehlivého zaměstnavatele“ nahrazuje institut „zákazu výkonu role garanta“. Tento zákaz ministerstvo uloží povinně na dobu určitou (6 měsíců – v případě bezpečnostních rizik až na dobu neurčitou), pokud garant v uplynulém roce uvedl v potvrzení nepravdivé informace, nepředložil dokumenty na výzvu, byl uznán vinným z přestupku podle cizineckého zákona či zákona o zaměstnanosti, nebo pokud se jedná o subjekt v úpadku apod.
Důsledkem tohoto zákazu je absolutní nemožnost potenciálních zaměstnanců podat jakoukoli novou žádost o pobyt či změnu zaměstnavatele, což pro firmy závislé na zahraničních pracovnících znamená okamžité zastavení veškerých náborových aktivit a přímé ohrožení existence podniku. Navíc dochází ke sjednocení povinnosti všech garantů hradit náklady spojené s případným správním vyhoštěním cizince, což představuje skryté finanční riziko.
Závěr
Chystaný nový cizinecký zákon přinese do oblasti zaměstnávání cizinců největší změny za poslední čtvrtstoletí. Přechod na plně digitální systém ICAS, možnost tříleté zaměstnanecké karty, zavedení 30denních procesních fikcí u změn zaměstnavatele, připuštění změn u pracovníků agentur práce a odbourání byrokracie u neregulovaných profesí – to jsou jen některé z plánovaných změn, které slibují výrazné zrychlení a flexibilitu firemních procesů. Tyto benefity však vyvažuje zpřísnění sankčního režimu a zavedení přísnější odpovědnosti zaměstnavatelů v roli garantů.
Pro hladké zvládnutí je pro personální oddělení absolutní nutností začít se na nové procesy připravovat s dostatečným předstihem.
Tento článek je druhým dílem naší série věnované nové cizinecké legislativě. V příštím, článku se detailně zaměříme na samotné fungování systému ICAS, plánovaný stop stav při zavádění systému a na další zajímavé novinky.
Chcete mít jistotu, že vaše společnost bude na příchod nové legislativy řádně připravena? Plánujeme pro vás praktický odborný webinář. Ten s předstihem provede vaše HR oddělení všemi úskalími digitální agendy, rozebere vybrané změny a nová rizika spojená se statusem garanta.