uchazeč o zaměstnání

Od 1. června 2026 platí evropské nařízení, které vytváří EU Talent Pool, společnou databázi uchazečů o práci ze třetích zemí. Samotná platforma by měla být spuštěna až v roce 2027. Pro české zaměstnavatele bude klíčové, zda se Česká republika rozhodne do systému vstoupit.   Co to znamená pro české zaměstnavatele? Pro české zaměstnavatele zatím nařízení nepřináší žádnou bezprostřední změnu. EU Talent Pool má být podle plánů Evropské komise spuštěn až v roce 2027 a jeho využívání bude záviset na tom, zda se Česká republika do systému zapojí. Do té doby zůstávají hlavními nástroji pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí dosavadní postupy podle českého migračního práva.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna 2027 mění pravidla pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Pokud návrh projde legislativním procesem, většina uchazečů o zaměstnání dostane v prvních měsících evidence nižší podporu. Sníží se také maximální výše obou dávek. Délka podpůrčí doby se naopak měnit nemá.

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Tak a je to tady - právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit).

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která zavádí pro osoby ucházející se o zaměstnání a kteří pocházejí ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy (40 případů na 100 tisíc obyvatel), aby se podrobili skiagramu hrudníku. Platí tato povinnost opravdu pro všechny uchazeče nebo jen pro nově příchozí uchazeče z inkriminovaných zemí? Z logiky věci by se mělo jednat jen o nově příchozí, ale bod 12 přílohy v části II. takto nezní. Znění je následující: „12. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce. Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku“. Informaci o tom, které země mají vyšší výskyt TBC, máme čerpat z kterého zdroje?

Jedním ze základních procesů v pracovním právu je uzavírání pracovního poměru. Zákoník práce nestanoví podrobná pravidla pro konání výběrového řízení. Omezuje zaměstnavatele, pouze pokud jde o získávání osobních údajů uchazečů o zaměstnání. Dále upravuje povinnost zaměstnavatele ověřit, zda zaměstnanec splňuje předpoklady a požadavky pro sjednávanou práci a je k jejímu výkonu zdravotně způsobilý (vstupní prohlídka). Rovněž musí zaměstnavatel před podepsáním pracovní smlouvy seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které mu v případě uzavření pracovního poměru vyplynou.

Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce poklesl oproti březnu o 0,2 procentního bodu na 280 078. Zásluhu na tom má zahájení sezónních prací. Díky nim se snížil počet mužů...

Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, alespoň z hlediska zákonného vymezení této povinnosti, je v kontextu rozhodování správních soudů v současné době těžké najít jednoduchou odpověď, neboť tato povinnost je jimi zlehčována a podmiňována dalšími podmínkami, kdy až při jejich splnění může dle příslušných rozhodnutí soudů porušení této povinnosti vést k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Základním úkolem specialistů při zpracování mezd je správně vypočítat odvody finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a stanovit tak čistou mzdu zaměstnance. Aby se celý proces obešel bez chyb, musejí tito odborníci dostatečně ovládat právní úpravu nejen ve zdravotním pojištění, ale i v mnoha dalších oblastech.

Společnost předložila uchazeči nabídku o zaměstnání. Uchazeč ji akceptoval, ale budoucí zaměstnavatel nakonec v důsledku organizačních změn pozici neotevřel. Dohoda o náhradě škody vzniklé v důsledku nezahájení spolupráce - Spadá to pod ZDP § 4 odst. 1 písm. d) bod 1 - náhradu za ztrátu příjmu? Tzn. nelze osvobodit a musí se zdanit? 

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Cílem článku je na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu upozornit na problematickou oblast zprostředkování vhodného zaměstnání vztahující se ke kritériu dopravní dostupnosti, když je vždy nutné ze strany úřadu práce, který dané zaměstnání posoudí jako vhodné, aby individuálně vyhodnotil podmínky dopravní dosažitelnosti zaměstnání s ohledem na objektivní a subjektivní okolnosti případu.

Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.

Jedním z významných ekonomických opatření posledních let je postupné zvyšování důchodů, přičemž lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Při stanovení výše jejich valorizace byl brán v úvahu plně růst cen a polovinou růst reálné mzdy. Dalším opatřením bylo zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let, zejména z toho důvodu, že většina těchto osob si nemůže zvýšit svoji životní úroveň uplatněním na trhu práce.

Za každou osobu řádně evidovanou v informačním systému zdravotní pojišťovny, za kterou je plátcem pojistného stát, obdrží tato prostřednictvím státního rozpočtu pravidelnou měsíční platbu. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé důsledně plnili svou oznamovací povinnost i u této kategorie pojištěnců.

Jakkoli jsme se již v předchozích částech dotkli skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti obsahuje od 1. 10. 2017 institut dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu1), jedná se o natolik zásadní změnu v prokazování zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání v některých situacích, že je jejímu vysvětlení třeba věnovat samostatný článek.

Osobní pohovory slouží většinou jako hlavní nástroj výběru zaměstnanců. Mohou mít značnou vypovídací hodnotu, předpokladem však je, že jsou správně zaměřeny i vhodně vedeny. V opačném případě mohou mít...

Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích je významnou oblastí práva, která je však do značné míry ze strany zaměstnavatelů opomíjena. V dnešní technologické době, kdy jsme téměř neustále pod dohledem kamer na ulici nebo na pracovišti, nakupujeme přes internet, své životy sdílíme na sociálních sítích, je nezbytné důkladně chránit naše osobní údaje. Úřad pro ochranu osobních údajů, ale také Evropská komise proto kladou značné nároky na jejich ochranu a ukládají řadu povinností, které dopadají také na zaměstnavatele.

Dne 29. července nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Jedná se tak již v pořadí o 72. novelizaci zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2004.