smrtelné pracovní úrazy

Úprava povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání je obsažena v § 269 až 271u ZP (uplatní se též společná ustanovení v § 272 až 274a ZP). Pro tyto účely jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištění za podmínek upravených ve vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

V průběhu kalendářního roku a zejména pak na jeho konci pořádá obvykle zaměstnavatel pro zaměstnance různé akce. Některé z nich jsou označovány jako teambuilding, jiné jako večírek. Na některých je program řízený a zaměstnanec se ho musí účastnit, jindy je to na jeho svobodném uvážení. A na každé takové akci se může bohužel přihodit zaměstnanci zranění, v horším případě může zaměstnanec dokonce zemřít. Bude pak takový úraz považován za úraz pracovní a nese zaměstnavatel odpovědnost za újmu způsobenou tímto úrazem?

Státní úřad inspekce práce v informačním systému o pracovních úrazech eviduje, i u ručních paletových vozíků, řadu pracovních úrazů, a to smrtelných, závažných i ostatních. Rozumíme tomu, že jako každé jiné manipulační zařízení, tzn. i ruční paletové vozíky, mohou být zdrojem pracovních úrazů. Co je však znepokojující, je jejich nárůst, jak uvádí Tab. č. 1.

Provádět stavbu svépomocí patřilo vždy mezi hojně rozšířený způsob výstavby. Výhody jsou zřejmé: úspora nákladů za dodavatelské služby, kvalita odpovídající vlastnímu umu, odpadá řešení případných sporů s dodavateli služeb a vše je takzvaně pod kontrolou. Znamená to však, že i bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) bude na té nejvyšší úrovni? Jak si ukážeme na tomto případě, nikoli. Také se přesvědčíme, že rčení „pod svícnem je největší tma“ právě v těchto případech platí jako nikde jinde.

Domníváme se, že je účelné a vhodné se zaměřit na nejzávažnější pracovní úrazy a tím jsou pracovní úrazy smrtelné. Informujeme Vás tedy, že v předcházejícím období zaznamenal Státní úřad inspekce práce 106 smrtelných pracovních úrazů. Což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.

Velká část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vyžadována i v oblasti stavebnictví. Z pohledu rizikovosti patří tato oblast k vysoce rizikovým oborům, kde dochází k mnoha pracovním úrazům. Stavebnictví představuje poměrně široký komplex činností, který v sobě zahrnuje lidského činitele, technická zařízení, energie a pracovní prostředí, ve kterém jsou pracovní činnosti vykonávány. Pracovníci na stavbách se pohybují na místech, kde se vyskytuje mnoho nebezpečných činitelů, např. prach, hluk, stroje, elektrická zařízení, a pohybují se ve výškách a nad volnou hloubkou. Zejména práce ve výškách je činnost, při které často dochází k nežádoucím pracovním úrazům z důvodu pádu, sklouznutí nebo zřícení z výšky (pády ze střechy, z lešení apod.) Kauza, o které bude tentokráte řeč, přináší případ pádu pracovníka ze střechy skrze střešní světlík, který skončil, bohužel, tragicky.

Smrtelný úraz rodinného příslušníka, na jehož vzniku měl podíl další rodinný příslušník, lze považovat za tragédii. A právě takovýto scénář bude představen v tomto díle. Při neodborném kácení stromů došlo k pádu vzrostlého stromu do míst, kam člověk obsluhující řetězovou motorovou pilu dostatečně neviděl a žádným způsobem neměl tento prostor zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. Bohužel, padající strom zasáhl ženu, která právě vstoupila do tohoto nebezpečného prostoru. Tragédií na případu je, že se jednalo o manželku tohoto muže a současně spolumajitelku uvedeného lesa.

Před zahájením jakékoliv činnosti na elektrickém zařízení musí být provedeno posouzení možného rizika úrazu elektrickým proudem. Na jeho základě pak musí být stanoveno, jakým způsobem budou tyto činnosti vykonávány a jaká bezpečnostní opatření musí být provedena, aby byla zajištěna náležitá bezpečnost osob. Toto stanovuje norma ČSN EN 50110-1 ed. 3.

Pokud jsou pracovní činnosti prováděny na veřejných místech, pak se zpravidla úzce dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které mohou být jejich prováděním dotčeny. Mezi takovéto činnosti patří např. údržba veřejně přístupných pozemních komunikací. Při jejím provádění se zřizuje dopravní omezení v konkrétním místě a ostatní účastníci silničního provozu jsou poté povinni dodržovat zavedená opatření, která mají eliminovat vznik rizik plynoucích z prováděných prací. Jak ale sama praxe ukázala, ne vždy jsou v ohrožení životy a zdraví pouze osob z řad veřejnosti, ale i samotných zaměstnanců provádějících práce údržby. Dnešní případ bude popisovat událost, kdy nedbalé chování fyzické osoby zapříčinilo smrt zaměstnance údržby při provádění prací na veřejně přístupné pozemní komunikaci.

Na základě bezpečnostních předpisů platí, že zaměstnavatel je zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví nejen svých zaměstnanců, ale i jiných fyzických osob, které se mohou za určitých okolností vyskytovat na jeho pracovištích. A tak se občas stane, že dojde k újmě na životě a zdraví i cizí kolemjdoucí osoby, která se například neplánovaně ocitne v prostoru, kde jsou prováděny stavební práce, a toto staveniště je z pohledu bezpečnosti práce nedostatečně zajištěno.

Koncem roku je pravidlem, že vychází ve Sbírce zákonů tzv. valorizační nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu bylo i letos.

V tomto skutečném případu popíšeme smrtelný pracovní úraz dělníka, na jehož vzniku se, ať již přímo, anebo nepřímo, podíleli všichni aktéři. Tato kauza zřetelně ukáže, jak moc se nevyplácí vnímat otázky BOZP jako cosi obtěžujícího či zbytečného a jak tragicky může skončit běžná rutinní práce, když se lidé nedokáží zamyslet nad možnými riziky.

Odškodňování smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání ve světle náhrad za usmrcení podle občanského zákoníku: inspirace pro aplikaci zákoníku práce i bez jeho legislativní změn.

Mimořádné události vznikající na železnici, resp. při činnostech zajišťujících bezpečný provoz železnice, končí zpravidla závažnými následky. Případ, o němž bude řeč tentokrát, se zaměří na jednu poměrně smutnou událost, při které zbytečně zemřeli dva lidé. Jak už to ale obvykle bývá, i tentokráte se nebude jednat jen o výčet pochybení jednotlivců, ale především o řetězení řady organizačních pochybení, které si nakonec vybraly tu největší daň.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 klesl proti roku předcházejícímu o 11 případů a dosáhl celkového počtu 94 případů. Tento pokles byl způsoben pouze menším počtem událostí při dopravních nehodách. V prvních deseti letech existence České republiky (1993-2002) se počet případů pohyboval v rozpětí 200-300 za rok (průměrně 250). Potom v letech 2003-2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100-200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

1. Úvod Některá nebezpečí jsou snadno identifikovatelná pouhými lidskými smysly, jako je například zrak nebo čich. U některých nebezpečí to však tak úplně neplatí, a jako příklad je možné...

Pracovní úrazovost v ČR se každoročně vyznačuje rozdíly mezi případy, které se udály ženám a které se udály mužům. Rozdíly jsou patrné také mezi věkovými skupinami. Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny z datového zdroje SÚIP a ČBÚ byly rozděleny podle pohlaví a věku zraněné osoby. Vznikly tak pětileté věkové skupiny zvlášť pro muže a pro ženy. Počty zaměstnaných v národním hospodářství rozdělené podle pohlaví a věku jsou ze zdroje ČSÚ. Z těchto dat byla stanovena četnost těchto pracovních úrazů na 100 zaměstnaných v národním hospodářství.

Roční program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2015 byl v souladu ustanovením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (zákon o inspekci práce), po vypracování v závěru roku 2014 projednán v Radě vlády pro BOZP s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a následně předložen ke schválení Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle tohoto programu byly v roce 2015 prováděny schválené kontrolní akce jako hlavní úkoly kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.