rozvržení pracovní doby

Počet vyhledaných dokumentů: 85
Počet vyhledaných dokumentů: 85
V praxi existuje řada případů, které vyžadují, aby zaměstnavatel rozvrhl zaměstnanci pracovní dobu nikoliv rovnoměrně (na každý týden v délce stanovené, nebo kratší pracovní doby), ale nerovnoměrně. Délka rozvržené pracovní doby (a tím pádem často i počet směn) se zaměstnanci týden co týden liší, přičemž v průměru za příslušné, tzv. vyrovnávací období nesmí přesáhnout stanovenou týdenní, nebo kratší pracovní dobu. Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby.
Vydáno: 27. 12. 2018
Základní povinností zaměstnance vyplývající mu z pracovního poměru je povinnost konat osobně práci v rozvržené týdenní pracovní době (obdobnou povinnost má též zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, jen nikoliv ve vazbě na týdenní pracovní dobu). Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, ledaže by se na konkrétním rozvržení pracovní doby dohodl se zaměstnancem (např. v pracovní smlouvě), nebo by šlo o případ, kdy si zaměstnance zcela, nebo částečně rozvrhuje pracovní dobu sám (ať už na pracovišti zaměstnavatele, nebo častěji při práci z jiného místa, než jsou pracoviště zaměstnavatele – výkon práce na dálku, nebo v rámci pružného rozvržení pracovní doby).Dvěma základními způsoby rozvržení pracovní doby je rozvržení rovnoměrné a nerovnoměrné. Rozdíl mezi nimi je v tom, zdali zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na jednotlivé týdny (vždy stejně dlouhou) stanovenou, nebo kratší pracovní dobu.
Vydáno: 27. 12. 2018
Jedním z nejdůležitějších dokumentů týkajících se pracovní doby a doby odpočinku je rozvrh pracovní doby (rozvrh směn). Jeho prostřednictvím zaměstnavatel rozepisuje zaměstnanci v pracovním poměru stanovenou týdenní (případně kratší) pracovní dobu do jednotlivých pracovních dnů, týdnů, měsíců, vyrovnávacích období… Podle rozvrhu směn vykonává zaměstnanec práci, z tohoto rozvrhu pozná, na které dny připadají jeho dny pracovní, a na které naopak doba odpočinku.
Vydáno: 27. 12. 2018
Směna je jedním ze základních pojmů pracovní doby. Bez vymezení směny by nebylo možné určit, kdy má zaměstnanec pracovat, na kdy připadá práce přesčas, o jaký půjde pracovní režim, jestli potřebuje zaměstnanec pracovní volno, kolik hodin započítat do odpracované doby pro účely dovolené nebo kdy přistoupit případně k jejímu krácení. Jde přitom o termín, který je vztažen nejen k práci v rámci pracovního poměru, ale též na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce (viz ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce). O tom, na kdy zaměstnavatel naplánoval zaměstnanci směnu, vypovídá jím zpracovaný rozvrh (týdenní) pracovní doby, v praxi označovaný též jako rozvrh směn.Viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele, Překrývání směn.
Vydáno: 28. 12. 2018
Základní informace Konto pracovní doby je specifickým rozvržením pracovní doby. Může ho uplatnit jen zaměstnavatel odměňující mzdou (použití v platové sféře je zákonem výslovně vyloučeno) a činí tak zpravidla v situaci, kdy hodlá zaměstnanci přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho aktuální potřebě (a tato potřeba zpravidla kolísá a není zcela předvídatelná). Zavedení konta pracovní doby je podmíněno u zaměstnavatele, u kterého působí odborová organizace, sjednáním v kolektivní smlouvě, a u zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí, stanovením ve vnitřním předpisu. Co zaměstnavatel nepotřebuje, je souhlas jednotlivých zaměstnanců. Protože právní úprava konta pracovní doby je jen kusá, měla by to být právě kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, v nichž budou bližší podrobnosti týkající se tohoto způsobu rozvržení pracovní doby upraveny. Konto pracovní doby je spojeno s existencí příslušného vyrovnávacího období, poskytováním stálé měsíční mzdy (mzdy ve stálé měsíční výši) a vedením účtu pracovní doby a účtu mzdy. Další text se zaměřuje na okolnosti týkající se pracovní doby.
Vydáno: 06. 04. 2023
Přestávka v práci je osobní dobou odpočinku zaměstnance, kterou se přerušuje výkon práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout ji zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce (může tedy i dříve). Výjimkou je poskytnutí přestávky u mladistvého zaměstnance, kde k tomu musí dojít nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přerušení výkonu práce neznamená, že v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemůže dojít případně k pracovnímu úrazu zaměstnance. Některé úkony obvykle konané v době této přestávky v objektu zaměstnavatele mají dle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. viz situace Přiměřená doba na oddech a jídlo, Bezpečnostní přestávka
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech, protože zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny, musí mu i bez přerušení provozu nebo práce zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo nepřichází v úvahu u mladistvého zaměstnance. Tomu musí být za každých okolností poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech. Na rozdíl od přestávky v práci se přiměřená doba na oddech a jídlo započítává do pracovní doby. viz situace Přestávka v práci na jídlo a oddech Příklad Pracovní doba zaměstnance podle předem stanoveného rozvrhu směn začíná v 18.00 hodin a končí v 6.00 hodin. Zaměstnanec vykonává práci, kterou nemůže přerušit a tedy ani opustit své pracoviště. Poskytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech nepřichází v úvahu, a zaměstnanci proto zajistí zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo. ,,Čistá“ pracovní doba zaměstnance bude činit 12 hodin včetně přiměřené doby na oddech a jídlo.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Je na zaměstnavateli, jakým způsobem rozvrhne pracovní dobu, jak dlouhými směnami a jakými pracovní režimy zajistí svůj provoz. Své rozhodnutí promítá do rozvrhu pracovní doby (rozvrhu směn), se kterým je povinen v písemné podobě a s příslušným předstihem seznámit zaměstnance. Může se přitom stát, že směny zajišťované jednotlivými zaměstnanci a na sebe navazující se budou v určitém rozsahu překrývat. Rozsah tohoto „překryvu“ má přitom vliv na posouzení pracovního režimu a tím pádem na délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Vydáno: 06. 04. 2023
Pracovní dobu může zaměstnavatel rozvrhnout též pružně. Pokud tohoto způsobu rozvržení pracovní doby využije, dává tím zaměstnanci možnost si za stanovených podmínek rozhodovat částečně o parametrech své pracovní doby (směny), nejčastěji o jejím začátku a konci. V této souvislosti rozlišuje zákoník práce mezi základní pracovní dobou a volitelnou pracovní dobou a upravuje též maximální délku vyrovnávacího období, ve kterém musí být při pružném rozvržení pracovní doby naplněna zaměstnancem jeho průměrná týdenní pracovní doba. Na pružné rozvržení pracovní doby nemá zaměstnanec právní nárok, o jeho aplikaci rozhoduje zaměstnavatel a při dodržení zásady rovného zacházení ji může připustit jen u některých (skupin) zaměstnanců. Konkrétní podmínky pro pružné rozvržení pracovní doby si stanoví zaměstnavatel zpravidla v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu.
Vydáno: 06. 04. 2023
  • Článek
Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů. Tento příspěvek je druhou částí řešené problematiky.
Vydáno: 02. 01. 2025
Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne? 
Vydáno: 07. 12. 2024
V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?
Vydáno: 20. 11. 2024
  • Článek
Aktualizováno 30. 10. 2024 - Novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. zavádí s účinností od 1. 1. 2025 jasno do problematiky možnosti tzv. samorozvrhování si pracovní doby zaměstnancem. Jedná se o zásadní novinku v právní úpravě rozvrhování pracovní doby, která se nově zrcadlí v § 87a zákoníku práce .
Vydáno: 25. 10. 2024
  • Článek
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. října 2023 a od 1. ledna 2024 zásadní změny do právní úpravy dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP) Poznatky z advokátní praxe upozorňují zejména na potřebu řešení otázek spojených s evidencí dohod, poskytováním příplatků k odměně, rozvrhu pracovní doby, určováním dovolené apod.
Vydáno: 13. 09. 2024
  • Článek
Skutečně již 24hodinové směny, nikoliv „pouze 24hodinová kombinace směny a práce přesčas. Dále zákonné zakotvení možnosti odkladu čerpání nepřetržitého odpočinku v týdnu až o 3 týdny, a to nikoliv jen dočasně, ale na dobu neurčitou. A konečně úplně nově zvláštní zákonný příplatek za výkon práce v dlouhé směně a nová práva v souvislosti se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace. To vše tzv. zdravotnický balíček do oblasti zdravotnictví s účinností od 1. 8. 2024 přináší.
Vydáno: 02. 09. 2024
Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?
Vydáno: 23. 08. 2024
Máme zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě stanovenou pracovní dobu v rozsahu nepravidelně až do 40h/týden. Někteří z těchto zaměstnanců mají pravidelně odpracováno méně hodin, než je fond pracovní doby v daném měsíci, ve smlouvě však nemají sjednaný zkrácený pracovní úvazek. Je možné jim krátit celkový nárok na dovolenou podle skutečně odpracovaných hodin, bez dohody o změně pracovní smlouvy na zkrácený úvazek? Jedná se o pracovníky v obchodech, kteří pracují na tzv. krátký a dlouhý týden a někteří z těchto zaměstnanců mají rozvrženou pracovní dobu kratší, i když ve smlouvě nemají kratší úvazek. Tzn. že průměrná délka odpracované směny za měsíc je např. 6,5 hodiny (v dalším např 7 hod., nebo 6 hod.). Potom dochází k tomu, že dovolenou dostanou proplacenou v délce průměrné směny, a čerpají tak celkový nárok 184 hodin ve větším počtu dnů.
Vydáno: 21. 08. 2024
7. – 20. 8. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v zákoníku práce, pravděpodobné výši minimální mzdy v roce 2025, velkém počtu nových zaměstnavatelů atd. Další číslo tohoto týdeníku vyjde 5. 9. 2024
Vydáno: 20. 08. 2024
Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?
Vydáno: 08. 08. 2024
  • Článek
Dne 1. října 2023 (a částečně 1. ledna 2024) nabyl účinnosti zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novela zákoníku práce . Tento zákon povedl dosti zásadní změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dokonce k datu 1. ledna 2024 přiznal zaměstnancům vykonávajícím práci na základě těchto dohod (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti) i právo na dovolenou. To však nebylo vše. Další změny týkající se – již jen – dohody o provedení práce přinesl zákon č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon měl zavést s účinností od 1. 7. 2024 novou právní úpravu, která podstatným způsobem měla změnit podmínky účasti zaměstnanců konajících práci na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění a změnit zavedený systém odvodů pojistného z dohod o provedení práce známý z ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění.
Vydáno: 22. 07. 2024