rozvržení pracovní doby

Dotknou se se změny u DPP také pracovníků dětských táborů (vedoucí, instruktoři, kuchařky)? Dohoda byla sepisována jako zadaný úkol, nikoliv jako rozpis směn. 

Dne 24. 6. 2024 proběhne další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát bude Mgr. Veronika Odrobinová odpovídat na otázky k připravovaným změnám v zákoníku práce v rámci takzvané flexibilní novely...

Použije se pro pracovníky zaměstnané na DPČ celý § 115 ZP? Pokud je směna rozvržena na státní svátek a pracovník na DPČ nepracuje, poskytne se náhrada dle § 115 odst. 3 ve výši průměrného příjmu?

Předmětem našeho zájmu je poslední novela zákoníku práce provedená zákonem č. 413/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která byla přijata po dlouhých jednáních až v prosinci a byla publikována ve Sbírce zákonů až 27. prosince 2023.

Máme pružnou pracovní dobu s pevným jádrem od 8:30-14:30 hod. Co vše musí být vykázáno v docházce zaměstnance: příchod od–do odchod, přestávka od–do, odpracovaná doba, přesčas, absence–dovolená, lékař, nemoc, paragraf? Jak je definován max. počet hodin odpracovaných za den, přesčas za týden/měsíc/rok, přestávka mezi směnami, přestávka – víkend – min. doba odpočinku? Je možné ukázat na příkladu, co je v pořádku z pohledu zákona, a co v pořádku není?

Ve společnosti máme i zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém provozu. Z rozpisu směn mohou těmto zaměstnancům vznikat kladné salda oproti měsíčnímu pracovnímu fondu. Jak postupovat v situaci, kdy tento zaměstnanec má nemocenskou a v docházkovém listu má naplánované směny, na základě kterých mu vznikne saldo (přesčas). Má tento zaměstnanec nárok na tyto salda? 3 příklady: 1. příklad: zaměstnanec má naplánováno v měsíci, kdy je měsíční fond 157 hodin celkem 15 směn po 11,25 hodinách, tzn. celkem 168,75 hodin. Celý měsíc je nemocen - vznikne saldo 11,25 hodin - má nárok? 2. příklad: V měsíci, kdy je pracovní fond 165 hodin má naplánováno 16 směn po 11,25 hodinách, tzn. 180 hodin, ale poslední 3 směny nastoupil na nemocenskou. Má nárok na celé saldo nebo pouze to, které mu vznikalo v době výkonu práce? 3. příklad: Zaměstnanec první nemoc přeruší 2 dny dovolené a následně nastoupí na nemocenskou, tzn. celý měsíc není v práci, ale vznikne mu saldo. Má nárok? 

Je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby i u hlavního pracovního poměru, kde je docházka pořád stejná a pravidelně se opakující celý rok? Výjimka je samozřejmě dovolená. Zaměstnanec v průběhu kalendářního roku chodí do práce pořád stejně, např. 9.00 - 17.30 hod. Musí i v tomto případě zaměstnavatel tuto povinnost plnit? 

Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?

Bude muset být u zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce , považována za hodinu práce přesčas již první hodina vykonaná navíc nad rámec sjednaného kratšího úvazku? Nebo to stávající právní úprava takzvaně ustojí a bude stále legitimní za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, tedy nad rámec tzv. plného úvazku?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby. Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , o ochraně zdraví při práci. Dne 18. října 2023 schválila vláda zásadní změny v tomto právním předpise. Jejich účinnost nastane 1. ledna 2024.

Před několika lety pandemie covidu doslova ze dne na den změnila v České republice pracovní prostředí více než 40 % zaměstnancům. Práce na dálku (často označována veřejností jako „práce z domova“) se z jistého privilegia či benefitu stala bez varování nutností, a to bez ohledu na míru připravenosti organizace či jednotlivých procesů a technického vybavení. Nyní se nacházíme v období, kdy již práce na dálku není nutností, naopak se z mnoha důvodů (nejen ekonomických) stala žádoucí pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnanci, kteří pracují na dálku dlouhodobě, vyžadují jiný přístup než ti zaměstnanci, kteří využívají pro práci na dálku například jeden pracovní den v týdnu. Nutná je transformace přístupu k řízení výkonu, péče o zaměstnance, ale i přizpůsobení manažerského stylu a vedení zaměstnanců.

Novela zákoníku práce č. 281/2023 reagovala mimo jiné i na složitou situaci zaměstnavatelů ohledně administrace pracovněprávních vztahů při práci na dálku, u širší veřejnosti známější pod pojmem homeoffice. Jedním z prvních kroků je ošetření náhrady nákladů zaměstnancům.

Aby byla od 1. 10. 2023 v dohodě o provedení práce splněna informační povinnost, stačí podle § 77a odst. 1 písm. g) a h) uvést přímo v dohodě následující: „Zaměstnanec si pracovní dobu rozvrhuje sám s ohledem na potřeby zaměstnavatele. Rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin ročně. Zaměstnanci je během výkonu práce poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce.“?

Můj dotaz ohledně prací na DPP a DPČ, informační povinnost příslušného paragrafu zní: jak naplnit příslušný paragraf, znění "předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden", když mám uzavřenou příslušnou Dohodu pro brigádníky na zástup na směnu na hotelu a nevím více jak měsíc dopředu (někdy dochází k zástupu ze zdravotních důvodů atd.). Je předpoklad, že bude splněna informační povinnost 3 dny dopředu, případně se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na kratší době, ale nevím, kolik směn v průměru bude potřeba, protože tito brigádníci jsou využíváni především na zástup. Jak toto vyplnit? Někdy je pokryto více směn během měsíce, někdy žádná.

Novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vztáhne s účinností od 1. 1. 2024 právní úpravu dovolené rovněž na zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak to u nich bude s posuzováním příslušných dob jako výkonu práce pro tento účel nebo s čerpáním dovolené?

Jsme vodohospodářská společnost, která řeší poruchy dispečinkem, kde jsou zaměstnanci na DPČ od 15.30 do 7.00 hod. V současné době to řešíme tak, že naši zaměstnanci na pracovní smlouvu (pozice technik vodohospodář) mají pracovní dobu od 7.00 do 15.30 hod. Od 15.30 do 7.00 mají DPČ na pozice Operátor dispečinku. Tyto služby jim vychází 1× týdně a v SO + NE mají 24 hod 1× za měsíc. Budeme muset po novele zákoníku práce od 1. 1. 2024 dodržovat přestávky v práci mezi různými pracovními vztahy? 

Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

Zaměstnanec na pozici pomocný dělník pro úklid byl (prozatím ústně) požádán, aby vykonal úklid prostor centra denních služeb (toto je ve výčtu prostor, které uklízí), vícekrát, než mu bylo doposud uloženo. Aby byl respektován nerušený chod centra, měl být dobou tohoto úklidu pátek po skončení provozu centra. Za to bylo zaměstnanci nabídnuto, že mu bude o dobu pátečního úklidu zkrácen kterýkoliv jiný pracovní den. Zaměstnanec toto odmítl. Jak můžeme v této věci postupovat, a jak je v tomto případě na odmítnutí tohoto úkolu nahlíženo?

Právní úprava pracovní doby je v nyní platném zákoníku práce č. 262/2006 Sb. obsažena v části čtvrté, tj. v 78 až 100 ZP . Je třeba podotknout, že tato právní úprava bezprostředně navazuje na právní úpravu obsaženou ještě ve starém zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , která prošla v roce 2000 podstatnou změnou v souvislosti s harmonizací našeho práva s právem zemí Evropských společenství, neboť tzv. první euronovela v roce 2000 transponovala do našeho pracovního práva směrnici ES č. 93/104 /ES, o určitých aspektech stanovení pracovní doby, která je dá se říci základním předpisem evropského práva o pracovní době a dále i Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 1, která upravuje omezení pracovní doby v průmyslu. Směrnice ES č. 93/104 /ES byla v průběhu let několikrát novelizována a posléze byla v roce 2003 vydána jako směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „směrnice o pracovní době“), která je také základem naší současné právní úpravy.

Konto pracovní doby je způsobem rozvržení pracovní doby, který má svoje specifika. Jedno z nich se vztahuje též k otázce odměňování, a to formou tzv. stálé (měsíční) mzdy.