rozvržení pracovní doby - strana 3

Konto pracovní doby je způsobem rozvržení pracovní doby, který má svoje specifika. Jedno z nich se vztahuje též k otázce odměňování, a to formou tzv. stálé (měsíční) mzdy.

Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).

Zákoník práce patří do sféry soukromého práva, neboť upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Oblast pracovní doby však patří mezi ty, kde stát musí vztahy mezi smluvními stranami regulovat. Jedná se o úpravu odpočinku pop práci. Jedním z účelů právní úpravy odpočinku po práci je zabránit únavě a přepracovanosti zaměstnanců a odstranit tak i častou příčinu pracovních úrazů.

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně Homeoffice. 1/ zákonná pauza (přestávka na jídlo a oddych) a její zaznamenávání v docházce 2/ omluvené placené volno (lékař či doprovod rodinného příslušníka k lékaři) 3/ příplatky (odpolední, noční, víkend) 4/ přesčas a následný příplatek za přesčas 5/ práce ve svátek a následné vybírání volna za práci ve svátek Homeoffice zatím nemáme nijak smluvně podloženo, firma ho poskytuje jako benefit = není tedy písemně dáno zda si zaměstnanec rozvrhuje práci sám a nebo je pracovní doba stanovena. Zatím, ale dodržujeme nepsaná pravidla: - práce v pracovních dnech PO-PÁ, v časovém rozmezí 6-22hod - zaměstnanec si rozvrhuje pracovní dobu sám Prosím o odpověď při variantě, kdy bychom naše nepsaná pravidla proměnily v písemně podložená. Děkuji

Poslání žen jako matek a fyziologické zvláštnosti jejich organismu nedovolují, aby ženy byly bez nepříznivých důsledků pro své zdraví a zdravý rozvoj dětí zaměstnávány všemi pracemi, které konají muži. Proto zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 238 až 242 vytváří právní podmínky k ochraně jejich zdraví a bezpečnosti práce.

V posledním článku nazvaném "Těhotenství a pracovní poměr" jsme si dali za úkol, že kompletně probereme postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích. Praxe totiž neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do tří nebo čtyř let. Minule jsme se však zaměřili především na vznik a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně. V dnešním pokračování tedy navážeme pracovními podmínkami těhotných zaměstnankyň.

Jak rozvrhnout směny při 37,5 hod /týdně? Bude se pracovat na 12 hod. směny. Kolik 12 hod směn za sebou může být maximálně?

Se zaměstnancem je sepsána písemně "Dohoda o výkonu práce přesčas nad povolený limit nařízeného rozsahu". Není vymezena časově. Platí tato dohoda neomezeně, nebo se musí každý rok sepsat a podepsat znovu?

Jak je to s uvedeným příkladem zaměstnance? Pokud zaměstnanec odpracuje každý den 0,75 hod v noci ( 5:15 - 6:00), jedná se o zaměstnance pracujícího v noci, protože odpracuje každý týden 3,75 hod. v noci a za 26 týdnů by to bylo 97,5 hodin? Nebo by to musely být 3 hodiny v jedné směně během 24 hodin a pak v tomto případě se nebude jednat o zaměstnance pracujícího v noci? 

Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.

Nyní platný zákoník práce výslovně stanoví, že pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce pro zaměstnavatele. Tato nová definice má některé zásadní důsledky v posuzování toho, co je a co není pracovní dobou.

Konto pracovní doby je institutem, který v českém právu existuje již více než patnáct let, zaveden byl s účinností současného zákoníku práce. Jedná se o moderní systém rozvržení pracovní doby, který zejména těm zaměstnavatelům, kteří provozují podnikatelskou činnost, umožňuje pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na odbytu jejich produkce.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě definovanou měsíční odměnu a týdenní rovnoměrně rozvrženou dobu od pondělí do neděle. Je možné využít pro výpočet měsíční mzdy a fond hodin spadajících do daného měsíce univerzální plánovací kalendář, nebo díky formulaci pracovní smlouvě "do neděle" je nutné si vytvořit "vlastní plánovací kalendář" dle reálně odpracovaných směn? Případně jak postupovat. Pracovník bude asi víkendy využíván spíše ojediněle, nicméně někdy bude o víkendu otevřeno.

Zákoník práce obsahuje v § 100 ZP zmocnění pro vládu, aby stanovila pro členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnance údržby pozemních komunikací, zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, zaměstnance městské hromadné dopravy a členy posádky letadla a zaměstnance zajišťující provozování letiště odchylky úpravy pracovní doby a doby odpočinku tak, jak je upravena v zákoníku práce. Toto zmocnění bylo realizováno nařízením vlády č 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

Měla bych dotaz na správnou evidenci při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s odměňováním měsíční mzdou. Např. měsíc září - pracovní hodiny 168, celkový počet hodin 176, 1 den svátek 28. 9. Zaměstnankyně odpracovala 168 hodin včetně svátku. Zaměstnankyni proplatíme příplatek za práci ve svátek. Má být v tomto případě krácena měsíční mzda o 8 hodin (do celkového počtu 176), anebo nikoliv s tím, že bude jedna směna napracována další měsíc? Za rozvrh směn je odpovědný manager, který napracování směny pohlídá.  V dalším případě máme zaměstnance, který odpracoval 168 hodin a na den svátku nemá naplánovanou směnu. Musí si tento den napracovat, anebo je považován jako za odpracovaný? Měl by být rozvrh směn v rámci vyrovnávacího období plánován včetně dnů, kdy je svátek (např. za září 176 hodin)?

Jsme příspěvková organizace, divadlo. Máme problém s evidencí docházky, kdy velká část zaměstnanců odmítá i minimální evidenci docházky, přestože "Příkazem ředitele" byla tato povinnost stanovena. Tiskopis - evidenci pracovní doby vyplňují v podstatě od pasu. Nárokují přesčasy, které nemám nikde podložené, že by byly odpracovány. Jak postupovat? Je stanovena povinnost zaměstnance průkazně prokázat svou přítomnost na pracovišti?

V našem článku se zastavíme několika poznámkami u jedné dílčí otázky pracovní doby, a tou je nepřetržitý odpočinek mezi směnami. V závěru se pak seznámíme s výkladem, který v otázce nepřetržitého odpočinku mezi směnami zastává nejvyšší evropská soudní instituce – Soudní dvůr EU. Jde o výklad, který by nás měl z hlediska BOZP velmi zajímat.

Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?

V rámci rozšíření služeb zákazníkům zvažujeme zavedení pracovní doby u pracovní pozice dispečer v režimu 12hodinových směn. Konkrétně jedenkrát za 3 dny by měl dispečer naplánovanou směnu v čase 5–17 hod, v čase 17–22 hod by držel pohotovost. Další dva dny by měl naplánované volno. Může zaměstnanec držet pohotovost ihned po skončení odpracované dvanáctihodinové směny? Může zaměstnavatel ve vnitřním předpise zkrátit týdenní pracovní dobu na libovolný počet hodin?

Pokud bude zaměstnanec pracovat v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,50 hod/týdně - 5 dnů v týdnu - plánované směny převážně noční od 22:00 do 06:00 hod a v případě potřeby by odpracoval i přesčasového hodiny do 150 hod za rok, bude to tak v pořádku? Když se nejedná o plánované směny delší než 8 hod na směnu, tak by byla splněna podmínka v § 94 zákoníku práce ohledně délky směny pro pracující v noci a může tento zaměstnanec odpracovat i případné přesčasové hodiny? Doplňující otázka: Má zaměstnanec, který vykonává převážně stálou noční směnu a ve společnosti máme všechny práce v provozu zařazeny do 2. kategorii bez rizik, nárok kromě příplatku za noční práci ještě na příplatek za ztížené prostředí (pokud stálá noční směna bude patřit do 3. kategorie)?