penále

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Základem bezproblémového vztahu mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou je důsledné plnění oznamovací povinnosti, tedy přihlašování a odhlašování zaměstnanců a oznamování „státních kategorií“, jakož i řádné placení pojistného. V následujícím textu si ukážeme správné postupy zaměstnavatele a zároveň možnosti nebo povinnosti zdravotních pojišťoven v situaci, kdy zaměstnavatel poruší zákon.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Z tohoto důvodu je určitě zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly u zaměstnavatele minimalizovány možnosti výskytu chyb a nedostatků. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále nebo uložení pokuty.

Základní povinností každého plátce je především řádné placení pojistného, respektive záloh na pojistné u OSVČ. Jestliže plátce tuto povinnost neplní, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 8. 2022, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem "P" k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

Obdrželi jsme z OSSZ splátkový kalendář na dlužné pojistné za zaměstnance. Měsíční splátka zahrnuje jak dlužné pojistné tak i penále. Splátky jsou rozpočítané na 36 měsíců. Jak zaúčtovat měsíční splátku? Rozpočítat si dlužné penále na počet měsíců (36) a každou měsíční splátku rozdělit na pojistné a penále. Nebo penále zaúčtovat až po doplacení dlužného pojistného?

Zaměstnavatel má v Protokolu z kontroly OSSZ zápis: „...zaměstnavatel nepostupoval při stanovení sníženého VZ zaměstnavatele v měsíci srpnu 2020 v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 300/2020 Sb. o prominutí pojistného, když do vyměřovacího základu zaměstnavatele nezahrnul vyměřovací základ ve výši 17 834 Kč. V březnu 2020 činil úhrn VZ zaměstnanců 20 130 Kč a v měsíci srpnu 2020 17 834 Kč, což je 88,594 %.“ Víme, že v § 2 odst.1 písm. c) zákona 300/2020 Sb., je uvedeno ....činí aspoň 90% úhrnu VZ zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel má 1 zaměstnance s měsíční mzdou. V srpnu 2020 byl 5 pracovních dnů nemocen. Program na zpracování mezd tento fakt zřejmě zohlednil a ÚSPORU ANTIVIRUS C za 8.2020 nerozporoval a bylo vypočítáno a odvedeno jen pojistné za zaměstnance. Nyní je vyměřen OSSZ nedoplatek za zaměstnavatele včetně penále. Je tento postup v souladu se záměrem pomoci zaměstnavatelům při epidemii v roce 2020?

Mzdovým účetním a dalším specialistům je všeobecně známo, že ve zdravotním pojištění musí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ tehdy, pokud pro zaměstnanou osobu (a jejího zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost platí. V tomto směru představují výjimku osoby nebo situace, taxativním výčtem vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného i stát. Z dikce zákona také vyplývá, že zákonné minimum musí být dodrženo i tehdy, pokud má zaměstnanec současně více zaměstnání. V takových případech existuje více možných variant, v tomto článku si probereme řešení jedné z nich.

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění.

Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?

Být ze zákona zdravotně pojištěn neznamená pouze čerpat (zcela nebo částečně hrazenou) zdravotní péči, ale právní úprava zdravotního pojištění ukládá různé povinnosti, které musí plnit pojištěnec, ať už jako fyzická osoba, zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná.

Nedílnou součástí naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění je i permanentní kontrolní činnost zdravotních pojišťoven zaměřená na všechny plátce, tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů.

Jsme jako zaměstnavatel povinni uhradit penále z pozdě uhrazených mezd podle zákona? Pokud ano, v jaké výši, a srážkovou daň hradí zaměstnavatel nebo odvádí zaměstnanec? 

Prakticky každý pracovník určitou dobu působící v oblasti zpracování mezd a personalistiky se ve své praxi setkal se skoro již „klasickou“ situací, kdy musel řešit neoznámení (případně opožděné oznámení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, což v důsledku znamená vynuceně reagovat na porušení jeho zákonné povinnosti. Jde o to, aby byl výskyt takových chyb minimalizován, neboť jejich dopad je nepříjemný pro více stran -pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro zdravotní pojišťovny.

V roce 2018 nabývá účinnosti řada schválených změn v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení. V předchozích číslech časopisu jsme se detailně věnovali nové dávce nemocenského pojištění,...

Poslední dobou se ve zdravotním pojištění pravidelně každý rok zvyšuje k 1. lednu minimální vyměřovací základ zaměstnance a minimální záloha (tím i minimum) OSVČ, více platí osoby bez zdanitelných příjmů a také stát zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce". Podívejme se však na tuto problematiku z opačného úhlu a pro připomenutí či osvěžení si proberme některé tematické oblasti zdravotního pojištění, které zůstávají k datu 1. ledna 2018 beze změny.

Je logické, že důsledkem značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění je vznik pohledávek či závazků jak na straně subjektů povinovaných placením pojistného resp. záloh na pojistné, tak na straně zdravotních pojišťoven.

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

Ze zdravotních důvodů jsem byl nucen přerušit svoji výdělečnou činnost, odhlásit všechny zaměstnance z pojištění a ukončit činnost zaměstnavatele. Mám však stále pohledávku u okresní správy sociálního zabezpečení za neuhrazené pojistné za zaměstnance. Protože pobírám pouze nízké nemocenské z titulu činnosti OSVČ, nejsem schopen vše jednorázově uhradit. Existuje nějaká možnost, jak se vyhnout exekučnímu řízení?