péče o dítě

Troufám si tvrdit, že většina zaměstnavatelů a zaměstnanců to ani nezaznamenala. A není divu, nešlo o vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP), ale o poslanecký pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu. Přitom jde o změny, které může využít řada zaměstnanců, a v omezené míře suplují institut, o kterém se svého času také hodně uvažovalo, totiž tzv. prarodičovskou dovolenou. Na následujících řádcích je přehledně popsáno, čeho konkrétně se změny týkají, v čem spočívají a čím je jejich realizace podmíněna. PRÁVNÍ ÚPRAVA Změny se týkají mj. ustanovení § 197 ZP o mateřské dovolené a rodičovské dovolené jako důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Došlo k nim s účinností od 1. 1. 2006, a to zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  CO SE ZMĚNILO Nově je ustanovení § 197 ZP nazváno „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“. Doplněna byla tedy slova „nebo při péči o dítě“. Z prvního odstavce uvedeného ustanovení byla vypuštěna – v praxi spíše hypotetická – varianta, že právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali (do své péče) dítě, jehož matka zemřela. Nedává smysl, aby právo na mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou zakládal samotný neformální úkon převzetí dítěte do péče (bez jakéhokoliv právního podkladu). Navíc právní úprava v této souvislosti vůbec nepamatovala na možnost úmrtí otce dítěte. Nově přibyl v dotčeném ustanovení odstavec 4 v následujícím znění: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12azákona o důchodovém pojištění.“ JAKÉ TO MÁ DŮSLEDKY Podle citovaného ustanovení má právo na rodičovskou dovolenou (právo požádat o ni písemně zaměstnavatele) také osoba, která osobně pečuje o dítě do 3 let věku, není jeho rodičem, nedisponuje za tímto účelem žádným rozhodnutím příslušného orgánu (třeba o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče), ale uzavřela až na výjimky s oběma rodiči ohledně péče o toto dítě společné prohlášení.https://www.praceamzda.cz/predpisy/155-1995-sb Takovou osobou bude nejčastěji prarodič dítěte (babička, dědeček). Může jí být ale též osoba, která není s dítětem v žádném příbuzenském vztahu, ale rodiče v ni mají patřičnou důvěru. CO JE SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Jde o institut upravený v ustanovení § 12a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To proto, že primární význam má pro účely důchodového pojištění a hodnocení tzv. náhradních dob. Zákoník práce s ním ale spojuje i pracovněprávní důsledky v podobě možnosti čerpání rodičovské dovolené. Úkon spočívající ve společném prohlášení o péči o dítě činí na jedné straně rodiče dítěte (případně jeden z nich) a na druhé straně osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Přípustný je striktně jen ze dvou důvodů: úmrtí jednoho z rodičů dítěte (jak matky, tak otce), dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb; takovým onemocněním se rozumí onemocnění, které má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než 1 měsíc a pro které byl rodič dítěte uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn. Zmíněný úkon (stejně jako prodloužení doby jeho účinků nebo jeho zrušení) je nutné provést na předepsaném tiskopisu a až na výjimky s ověřenými podpisy (úředně, nebo před územnní správou sociálního zabezpečení). Tiskopis je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. VÝZNAM ÚČINKŮ SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Aby mohl zaměstanec pečující o (cizí) dítě čerpat rodičovskou dovolenou, musí být společné prohlášení účinné. Právní úprava je postavena na tom, že jen po dobu trvání účinků společného prohlášení přichází v úvahu existence výše uvedené překážky v práci. Právní úprava obsažená v ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění výslovně uvádí, kdy tyto účinky nastávají, jak dlouho trvají a kdy naopak končí. Zjednodušeně lze tyto principy shrnout následovně: Účinky společného prohlášení začínají dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení došel. Doba trvání účinků společného prohlášení o péči o dítě se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, resp. na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, vždy to je ale nejdéle do 3 let věku dítěte. Tyto účinky lze opakovaně prodlužovat. K zániku účinků společného prohlášení dochází uplynutím výše uvedené doby, dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, zruší společné prohlášení. O dni, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, době, po kterou mají tyto účinky trvat, době prodloužení těchto účinků a dni, v němž tyto účinky zanikly, se zaměstnavtel nedozvídá nutně od zaměstnance samotného (ten zaměstnavateli za účelem čerpání rodičovské dovolené nebo jejího pokračování společné prohlášení nepředkládá), ale přímo od územní správy sociálního zabezpečení. Té je totiž zákonem uložena povinnost, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámila zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky. JAK TO BUDE PROBÍHAT V PRAXI Nastane-li některý z výše zmíněných důvodů, bude učiněno společné prohlášení a nabude účinků, znamená to možnost zaměstnance pečujícího na tomto základě o (cizí) dítě, aby požádal svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a tuto začal čerpat. Žádost o rodičovskou dovolenou musí zaměstnanec podat v písemné formě. Dle ustanovení § 196 odst. 2 ZP platí, že k podání žádosti by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. V případech spojených se společným prohlášením bude zpravidla existovat vážný důvod, proč nelze tento předstih splnit (typicky náhlé úmrtí jednoho z rodičů). V žádosti musí zaměstnanec obsáhnout též dobu trvání rodičovské dovolené. Dá se předpokládat, že bude vázána zpravidla na dobu trvání účinků společného prohlášení (s případným přihlédnutím k tomu, že dojde k jejich prodloužení). Vyloučena není ani varianta, že zaměstnanec využije maximální možné délky rodičovské dovolené a požádá o ni až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Kdyby však mezitím účinky společného prohlášení z toho, či onoho důvodu skončily, končí samozřejmě též čerpání rodičovské dovolené. PŘÍKLAD NA ZÁVĚR Dvouletému dítěti zemřela matka. Bohužel, otec dítěte není schopen se ze zdravotních důvodů o dítě plnohodnotně starat, proto požádá babičku dítěte (svoji tchyni), aby dítě převzala do své péče. Za tímto účelem spolu učiní společné prohlášení ve smyslu ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění. Protože babička je pořád výdělečně činná a je zaměstnána v pracovním poměru, písemně požádá svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku svého vnoučete. Zaměstnavatel už má vědomost o společném prohlášení, informace o tom mu byla doručena do datové schránky od územní správy sociálního zabezpečení. Své zaměstnankyni musí vyhovět a rodičovskou doolenou jí poskytnout (omluvit ji z tohoto důvodu ze zaměstnání), a to bez ohledu na to, že k nástupu na rodičovskou dovolenou dojde v předstihu kratším než 30 dnů od podání žádosti. Na babičku jako zaměstnankyni dopadají samozřejmě všechna „ochranná“ ustanovení zákoníku práce, jako je třeba zákaz výpovědi dle ustanovení § 53 ZP nebo zákaz určení čerpání dovolené dle ustanovení § 217 dst. 4 ZP.

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Proto se při péči o dítě objevuje spousta nejasností, neboť podmínky péče lze splnit jednak u osoby pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, jednak u osoby pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jak má tedy zaměstnavatel správně postupovat při placení pojistného, pokud lze u zaměstnance naplnit podmínky celodenní osobní a řádné péče? A proč je důležitý věk dětí?

Pokud během povodní došlo k uzavření školy či školky a váš zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, má nárok na pracovní volno a zároveň na ošetřovné. Podle...

Je možné započítat jako náhradní dobu dobu, kdy zaměstnankyně pečovala o dítě a zároveň studovala vysokou školu v denním studiu, ale dle schváleného individuálního studijního plánu? A započítala by se studentovi v denním studiu brigáda či práce v pracovním poměru během tohoto denního studia, pokud by odpovídala práci, pro kterou je nyní zaměstnán?

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími delší nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti. Tato situace vyžaduje od zaměstnavatele řešení jak z pracovněprávního pohledu, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel musí jednak přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.

Náš zaměstnanec má se svojí bývalou partnerkou (nebyli manželé) dítě, které bylo svěřené do péče bývalé partnerce. Nyní přišel, že se dohodli na střídavé péči, že 6 měsíců bude dítě žít s otcem a druhých 6 měsíců s matkou. Mohu mu uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Stačí k případnému uplatnění pouze čestné prohlášení podepsané matkou a otcem dítěte, že se dohodli na střídavé péči? 

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

Obecně platí, že daňové zvýhodnění na nezletilé dítě uplatňuje rodič, který má soudně dítě svěřené v péči. Mám zaměstnance, kde dítě má soudně svěřené do péče matka dítěte. Chlapec však chtěl bydlet s otcem.Otec se s matkou dohodl, že chlapec bude žít s ním ve společené domácnosti, ovšem bez soudního rozhodnutí. Otec dítěte doložil potvrzením zaměstnavatel matky, že ona daň. zvýhodnění neuplatňuje. Dále doložil „prohlášení o společné domácnosti“ se synem. Může otec uplatnit daňové prohlášení na syna bez soudního rozhodnutí o péči?

Základní informace Problematika daňového zvýhodnění pro poplatníky na děti je řešena v § 35c ZDP. Nárok na daňové zvýhodnění má poplatník (rezident i nerezident) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e ZDP) na území členského státu EU/EHP (dále jen „daňové zvýhodnění“), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (příslib investiční pobídky). Výše zvýhodnění činí: 1. dítě – 15 204 Kč ročně, 1 267 Kč měsíčně 2. dítě – 22 320 Kč ročně, 1 860 Kč měsíčně a každé další dítě – 27 840 Kč ročně, 2 320 Kč měsíčně O výši daňového zvýhodnění sníží poplatník daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění lze uplatnit buď formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu. Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro tyto účely dohromady. Poplatník může slevu na dani uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočítaná daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus je možné uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Maximální dříve zastropovaná výše daňového bonusu 60 300 Kč ročně byla zrušena v roce 2021. Na daňový bonus má nárok poplatník (zaměstnanec i podnikatel), který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (viz tabulka).

Vzniká nárok na překážku v práci z důvodu obecného zájmu, pokud zaměstnankyně doprovází nezletilého syna k podání vysvětlení na policii? 

Platná právní úprava obsahuje některé instituty směřující k usnadnění zapojení zaměstnanců – rodičů do pracovního procesu. Jedná se mj. o povinnost zaměstnavatele poskytnout těmto zaměstnancům kratší pracovní dobu, nebrání-li tomu vážná provozní překážka, povinnost zaměstnavatele přihlédnout k potřebám rodiče při jeho zařazování do směn nebo relativně nový institut sdíleného pracovního místa. To však nemusí být dostatečné. I proto celá řada zaměstnavatelů hledá další možnosti, jak zaměstnancům v tomto ohledu pomoci, a vytváří nové nástroje umožňující jim skloubit péči o děti s výkonem práce. Příkladem takových snah jsou stále nové zaměstnanecké benefity, ať už v podobě zapojení zaměstnance do dění ve společnosti při dlouhodobějším výpadku z pracovního prostředí (typicky z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené), nebo podpory při výchově dětí formou firemních školek či příspěvků na výchovu dětí. Následující článek se zabývá vybranými benefity, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům s dětmi.

Vztah k právním předpisům § 196 až 198 zák. č. 262/2006 Sb. Pojmové znaky rodičovská dovolená, péče o dítě Základní pojmy Důležité osobní překážky v práci - zaměstnavatel omluví nepřítomnost...

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Jak vypočítám nárok na dovolenou v hodinách na rok 2021, zaměstnanec - vdovec - v důvodu péče o děti má stanovenou pracovní dobu pondělí - čtvrtek 7 hodin denně, pátek nepracuje?  

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Zaměstnankyně chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Nemá ale rozsudek soudu, že má dítě v péči. Má pouze protokol z OSPOD, že se dohodli na předávání dítěte a výživném. Stačí to pro uplatnění daňového zvýhodnění? 

Zaměstnankyně pracuje u soukromé firmy v kanceláři. Rodičovskou dovolenou si prodloužila do 4 let věku dítěte žádostí o neplacené volno. Po uplynutí 4 let (dosažení věku dítěte) se bude chtít vrátit do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel pro ni nebude mít pracovní místo, má nárok na odstupné, i když se již nejedná podle zákona o rodičovskou dovolenou, ale o neplacené volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku. Náleželo by jí odstupné v případě, že by zaměstnavatel nabídl práci, ale na zkrácený úvazek, na což by zaměstnankyně nechtěla přistoupit?

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Co přináší nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a jakým způsobem může do léta 2022 ovlivnit českou právní úpravu?

V předchozím článku jsme se zmínili o nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhodě, kterou je bezesporu závodní stravování. Nyní upozorníme na další frekventované benefity, jejich přednosti, ale i složitosti.