OSVČ

Platformová práce se během několika let stala pevnou součástí trhu práce – pro jedny flexibilním přivýdělkem, pro jiné hlavním zdrojem obživy. Zároveň vyvolává silné otázky o ochraně pracujících, roli algoritmů i odpovědnosti digitálních platforem. Evropská unie dnes nastavuje nová pravidla a státy včetně Česka hledají rovnováhu mezi podporou inovací a pracovně-právní jistotou. O tom, kde končí flexibilita a začíná odpovědnost, mluvíme s paní Veronikou Bush, která vede agendu veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Wolt.

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Kurýři, řidiči, lékaři, grafici, hlídačky dětí, pečovatelé a desítky tisíc dalších lidí si prostřednictvím digitálních platforem přivydělávají s využitím moderních technologií, které jim umožňují pracovat tehdy, způsobem a pro koho sami chtějí. Zbytečná evropská regulace by jim neměla upírat právo svobodné volby ani brzdit dynamicky se rozvíjející digitální ekonomiku. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), jako hlavní zástupce digitálních platforem v Česku, upozorňuje, že jasná pravidla mohou být užitečná, avšak není úlohou Evropské unie ani úředníků rozhodovat za jednotlivce o tom, kdy, jak a za jakých podmínek mají pracovat.

Švarcsystém představuje dlouhodobě problematický institut na pomezí pracovního a obchodního práva. Přestože je jeho zákaz v českém právu zakotven již řadu let, hranice mezi legální spoluprací s osobami samostatně výdělečně...

Po třech turbulentních letech, kdy počty živností zanikaly vlivem legislativních i ekonomických změn, se vloni situace uklidnila. V roce 2025 svou činnost ukončilo necelých 48 tisíc OSVČ, o třetinu méně než v roce předchozím. Potvrzují to data společnosti Saleskit, která spravuje největší online databázi českých firem.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Nejvyšší soud vydal pro praxi velice důležitý rozsudek, v kterém vysvětlil základní principy povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Zdůraznil, že zákonná povinnost zaměstnavatele obsažená v § 101 odst. 5 ZP se nevztahuje pouze na zaměstnance či zaměstnance dodavatelů či jiných smluvních partnerů, ale i třeba na OSVČ plnící subdodávku či jiné fyzické osoby.

Do Poslanecké sněmovny se dostal návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování sociálních odvodů živnostníků. Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje ponechat minimální odvody OSVČ v příštím roce na letošní úrovni, tedy v rozporu s dosavadním plánem jejich dalšího růstu. Podle předkladatelů by to drobným podnikatelům znamenalo úsporu v řádu několika tisíc korun ročně. Předloha počítá se zachováním stávajícího minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a zahrnuje i zpětný účinek od začátku roku. Pokud by novela vstoupila v platnost později, vyšší zálohy zaplacené na začátku roku by se považovaly za přeplatek, o jehož vrácení by bylo možné požádat. Zatímco předkladatelé mluví o nutném kompromisu, který má živnostníkům ulevit, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady do budoucích důchodů. Podle nich riskují OSVČ tím, že si udržují nízké odvody, nižší příjmy ve stáří a větší závislost na státní pomoci. Podnikatelské organizace ale návrh vítají. Podle jejich zástupců dopadaly předchozí změny nejtvrději právě na drobné živnostníky, pro které je další růst povinných odvodů obtížně zvládnutelný. Současně připomínají, že počet podnikatelů v Česku dál roste, i když tempo zakládání nových živností mírně zpomaluje. Předkladatelé usilují o rychlé projednání novely, aby se změna promítla co nejdříve. O jejím osudu tak nyní rozhodne sněmovna i stanovisko vlády.

Práce pro rozvozové a přepravní platformy nabízí flexibilitu, zároveň ale přináší nejistotu a napětí. Část kurýrů a řidičů upozorňuje, že nerozumí tomu, jak aplikace přidělují zakázky a proč mají někteří práci pravidelně víc než jiní. Podle nich algoritmy zásadně ovlivňují výdělek, aniž by měli možnost jejich fungování jakkoli ovlivnit nebo mu porozumět. Zaměstnanci platforem pracují buď jako OSVČ, nebo na dohody. Nemají garantovaný příjem ani zaměstnanecké jistoty, výměnou ale získávají volnost v organizaci práce. Platformy tvrdí, že většina spolupracovníků tuto flexibilitu vítá a bere rozvoz spíš jako přivýdělek. Ministerstvo práce naopak upozorňuje na absenci ochrany, například v oblasti minimální mzdy, dovolené nebo bezpečnosti práce. Vedle pracovních podmínek se pozornost úřadů stále více soustředí na peníze. Finanční správa se v posledních měsících zaměřuje na tzv. „flotily“ – prostředníky, přes které část řidičů jezdí. Právě u nich úřady podezírají rozsáhlé daňové úniky, zejména na DPH a daních z příjmů. Flotily podle úředníků často krátce fungují, střídají se a znesnadňují kontrolu. Situaci má do budoucna změnit nová evropská legislativa, která počítá s větší transparentností algoritmického řízení práce a s posílením práv lidí pracujících pro digitální platformy. Česko ji bude muset zapracovat do svého právního řádu nejpozději do konce roku 2026.

Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které v roce 2024 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, mají povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za tento rok. Od ledna 2025 jsou povinny podat přehled výhradně elektronicky, pokud mají zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona.

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

Zásadní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Výše zálohy se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) v předcházejícím kalendářním roce, přičemž je pro OSVČ stanovena minimální záloha. Pokud podnikatel zálohy neplatí, nebo je platí opožděně, případně v nižší částce, než jak je stanovena zákonem, nárokuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále.

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Osobou se zdravotním postižením je podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, ve druhém nebo ve třetím stupni, nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Osoby zdravotně znevýhodněné tedy nejsou invalidní, nýbrž představují specifickou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si pojistné na zdravotní pojištění hradí samy. Mění se nějak podmínky odvádění záloh na pojistné v případě, že samoplátce onemocní? Jaký vliv má délka nemoci a platí pro samoplátce rovněž nějaké úlevy?

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Jak si vysvětlovat formulaci „pobírání rodičovského příspěvku“, kdy OSVČ zálohy neplatí? Od kterého měsíce je činnost OSVČ považována za hlavní při ukončení rodičovské? Rodičovský příspěvek byl vyplácen každý měsíc 6. dne měsíce. Dítěti byly 4 roky v lednu letošního roku. Poslední příspěvek byl vyplacen na bankovní účet ještě letos 7. února?

OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, kde omylem deklarovala, že SVČ je vedlejší činnost (má ještě zaměstnání). Je možné podat Opravný přehled, kde uvede, že podnikání je činnost hlavní? Je to pro ni výhodnější a příjmy ze zaměstnání jsou opravdu o více než polovinu nižší než příjmy z podnikání.