Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.
Jak se vyhnout švarcsystému?
Mgr.
Jakub
Lejsek
Jak na legální spolupráci?
Švarcsystém představuje situaci, kdy je závislá práce vykonávána nikoliv v základním pracovněprávním vztahu, ale na základě smluvního vztahu občanskoprávního či obchodního charakteru. Pro posouzení, zda se jedná o závislou práci, je určující definice uvedená v § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Závislou prací je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a osobně zaměstnancem.
Tyto znaky je nutné posuzovat v jejich souhrnu. Pokud jsou naplněny, musí být práce vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, nestanoví-li právní předpis jinak (§ 3 zákoníku práce). V opačném případě se jedná o nelegální práci (ve smyslu § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).