odborná kvalifikace

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory. Přechody zaměstnanců se týkají spíš dodavatelů automobilek. Osobní auta za o poznání větší vozy vyměnil třeba výrobní ředitel Tatra Defence Vehicle Jiří Věžník, který strávil v autoprůmyslu celý profesní život. U zbrojařů pracuje od poloviny letošního roku. „Automotive segment je nějakým způsobem v recesi, oproti tomu defence (obrana, pozn. red.) je něco, kde rosteme,“ popisuje. Ve společnosti pracuje skoro půl roku i Petr Svrčina, který u aut předtím strávil třináct let. V kopřivnické firmě se nyní stará o to, aby byl materiál pro výrobu včas a na správném místě. Odvětví automotive však dle něj v poslední době provází stagnace. „To je něco, co mám ve své práci rád asi úplně nejméně,“ říká. Víc lidí teď nabral i pardubický výrobce radarů ELDIS. Řešit, jak dohlížet na provoz na nebi, se rozhodli i Jaroslav Greguš a Miroslav Hošek. „Jedna věc je, že jsem v automotive průmyslu strávil asi téměř třináct let. Další věc je, že celosvětová situace zrovna automotive průmyslu moc nenahrává,“ vysvětluje projektový manažer Hošek. „Bylo to tak 50 na 50. Z padesáti procent jsem už viděl ty mráčky na obloze – to byla jedna věc. A z padesáti procent to byl nějaký svůj vlastní progres,“ shrnul motivaci ke změně vedoucí konstrukce Greguš. Podle generálního ředitele společnosti Vladimíra Vojáčka v okolí dojezdu uzavřelo své provozy několik subdodavatelů, kteří byli zaměřeni na automotive. „Tito lidé potom hledají práci,“ dodává. Zvýšený zájem potvrzuje také další holding, v Poličce na Svitavsku vyrábí velkorážovou munici. „Uchazeči začali vnímat obranný průmysl jako odvětví, které nabízí výrazně větší stabilitu a dlouhodobou perspektivu,“ vysvětluje personální ředitelka STV Group Veronika Jurenková.

Článek se věnuje problematice úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti bezpečnosti práce, zejména v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, došlo v roce 2022 k významné a zásadní rekodifikaci právní úpravy, která se bezpochyby dotýká nejen odborné veřejnosti, ale i široké škály podnikatelů, kteří s těmito zařízeními manipulují. Dne 1. července 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v kontextu provozu vyhrazených technických zařízení, a to včetně změn souvisejících zákonů, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity těchto operací. Tento zákon je dále doplněn a konkretizován několika prováděcími právními předpisy, jejichž novelizace je v současné době předmětem nařízení vlády č. 17/2024 Sb. , kterým se mění některá nařízení vlády na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

V poslední době zaměstnavatelé musí stále častěji bojovat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Je tak pro ně mnohdy jednodušší a časově méně náročné na novou pozici „použít“ současného zaměstnance a zajistit mu pro to potřebné prohloubení nebo zvýšení jeho současné kvalifikace, a to například formou různých školení nebo studia. Veškeré náklady na tuto novou kvalifikaci uhradí obvykle zaměstnavatel, a tak je zcela přirozené, že si zaměstnavatelé tuto svou investici chtějí ohlídat. Za tímto účelem jsou často uzavírány tzv. kvalifikační dohody, které mají jako hlavní účel zajistit, aby si zaměstnanec zvýšil nebo prohloubil svou kvalifikaci a následně u zaměstnavatele setrval minimálně po sjednanou dobu. V opačném případě mu totiž může hrozit povinnost uhrazení nákladů vynaložených zaměstnavatelem na jeho kvalifikaci.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

O novinkách v oblasti BOZP se můžeme pravidelně dočítat nejen v tomto časopise, ale také se je dozvídat na nejrůznějších vzdělávacích akcích, seminářích či diskusních fórech. Ačkoli bylo těchto informací v poslední době poměrně dost, přesto se některé zajímavé novinky do všeobecného povědomí doposud příliš nedostaly. Lépe řečeno je patrně zaregistrovali pouze ti „bezpečáci“, kteří se o tu či onu oblast zajímají detailněji. Hloubavému čtenáři se nejspíš v tento moment vloudí na mysl všetečná otázka, co že to mám vlastně na mysli? Má odpověď bude ale poněkud šalamounská: kvalifikace – školy – šatny. Pokud Vás takto laděná odpověď neuspokojila, v což i doufám, pak se začtěte do následujících řádek. V tomto článku se věnuji prvnímu z uvedených témat, a to kvalifikaci.

Disponovat těmi správnými talenty, mít v pracovním týmu schopné zaměstnance se správným souborem dovedností, schopností, vědomostí, kteří navíc zastávají shodné hodnoty jako firma – i v dnešní době platí, že pro zajištění úspěchu a konkurenceschopnosti firem jsou klíčoví zaměstnanci, kteří přicházejí s novými inovativními řešeními. Přesně to jsou nároky mnohých organizací, které se dostaly ještě více do popředí kvůli současnému dynamickému ekonomickému prostředí. Řada organizací je vnějšími vlivy doslova nucena obratně reagovat na změny a zajistit si tak svou pozici na trhu. Klíčovým partnerem pro zajištění zaměstnanců, splňujících nároky organizace, jsou samotní náboráři neboli recruiteři. Tento článek je zaměřen na soudobou pozici náborářů a nároky na jejich dovednosti nejen v České republice a v zemích Evropské unie, ale také v dalších státech světa.

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

1. Úvod Tento text přímo navazuje na první část tematického bloku věnovanému povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím dle zákona o...

Uvedená novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP), má dvě věcně zcela samostatné a na sobě nezávislé části: v té první dochází k rozšíření způsobů získání předpokladu odborné kvalifikace pedagogických pracovníků (konkrétně u absolventů studijních oborů s umělecko-pedagogickým zaměřením), druhá pak zavádí dlouho avizované změny pravidel pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky.