lékařský posudek

Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?

Výkladové stanovisko XXXVIII./3. Vzor lékařského posudku přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Pokud zaměstnanec podle kvalifikovaného lékařského posudku nemůže dále vykonávat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožní v době do 15 dnů od předložení takového posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr na základě § 56 odst. 1 písm. a) ZP. V takovém případě má zaměstnanec právo na náhradu mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Výpovědní důvody uvedené v § 52 písm. d) a e) ZP spočívají ve zdravotním stavu či zdravotní způsobilosti zaměstnance, pro něž nemůže dle lékařského posudku dále vykonávat dosavadní práci, a to buď z důvodu obecného onemocnění [§ 52 písm. e) ZP], nebo z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice [§ 52 písm. d) ZP]. Výpovědní důvod dle § 52 písm. d) ZP je spojen s právem na výplatu odstupného ve výši minimálně 12násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Stačí uvádět do posudku následné: Poučení: Podle § 46 odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lze proti tomuto posudku podat písemný návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal, a to prostřednictvím posuzujícího lékaře, který posudek vydal. Návrh nemá odkladný účinek. Nebo tam musí být ještě citované i další věty z uvedeného § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011, který je v poučení uveden? 

Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb uvede v lékařském posudku, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, je to pro zaměstnavatele důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Co ale rozumět pod pojmem „dosavadní práce“, aby byl takový výpovědní důvod skutečně naplněn?

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Jednou z diskutovaných otázek v právní úpravě pracovnělékařských služeb byla otázka, jaká je povaha lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zdali jde jen o „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance, nebo na něho nutno nahlížet jako na správní rozhodnutí svého druhu, které je soudy přezkoumatelné. Tyto diskuse navíc přiživila novela zákona o specifických zdravotních službách s účinností od 1. 11. 2017.

Další lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a z něho vyplývající posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a následné kroky opět dovedly zaměstnavatele až k Nejvyššímu soudu. Může se stát, že tato situace není nakonec vyřešena ani převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci, ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí, ale mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně co do druhu práce.

Obdrží-li zaměstnavatel od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek obsahující posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, má povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, resp. rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí. Pokud zvolí první variantu, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předem projednat se zaměstnancem důvod takového převedení a dobu, po kterou má trvat.

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

Jedním z možných posudkových závěrů lékařského posudku vydaného v rámci mimořádné lékařské prohlídky je závěr, že zaměstnanec jako posuzovaná osoba je k výkonu práce zdravotně způsobilý. Pokud zaměstnanec tento posudkový závěr zpochybní, podá návrh na přezkoumání lékařského posudku, a zaměstnavatel mu právě proto přestane přidělovat práci, na čí straně pak je překážka v práci?

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 usnesením č. 1049 o přijetí krizového opatření umožnila od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup...

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé. Doplňující dotaz: Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?

Je možné podat samostatnou žalobu ke správnímu nebo k civilnímu soudu proti lékařskému posudku, vydanému při poskytování pracovnělékařských služeb?

Nejdůležitější částí lékařského posudku je jeho závěr, jímž poskytovatel poskytuje zaměstnavateli dohodnutou součinnost při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Dne 9. 9. 2016 se stal pracovní úraz. Poškozený je doposud v pracovní neschopnosti. Po roce trvání pracovní neschopnosti předložil zaměstnavateli vyplněný Pposudek o bolestném a požaduje jeho vyplacení, s tím, že po roce se tak musí učinit. Můžete prosím sdělit, z jakého předpisu toto vyplývá?

Od 1. 11. 2017 je účinná změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen "ZSZS"), kterou se dílčím způsobem mění i podmínky poskytování pracovnělékařských služeb. Většinu změn si vynutila praxe, resp. problémy vznikající při aplikaci dosavadního znění zákona.