lékařský posudek

Výpovědní důvody uvedené v § 52 písm. d) a e) ZP spočívají ve zdravotním stavu či zdravotní způsobilosti zaměstnance, pro něž nemůže dle lékařského posudku dále vykonávat dosavadní práci, a to buď z důvodu obecného onemocnění [§ 52 písm. e) ZP], nebo z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice [§ 52 písm. d) ZP]. Výpovědní důvod dle § 52 písm. d) ZP je spojen s právem na výplatu odstupného ve výši minimálně 12násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Pokud zaměstnanec podle kvalifikovaného lékařského posudku nemůže dále vykonávat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožní v době do 15 dnů od předložení takového posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr na základě § 56 odst. 1 písm. a) ZP. V takovém případě má zaměstnanec právo na náhradu mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Stačí uvádět do posudku následné: Poučení: Podle § 46 odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lze proti tomuto posudku podat písemný návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal, a to prostřednictvím posuzujícího lékaře, který posudek vydal. Návrh nemá odkladný účinek. Nebo tam musí být ještě citované i další věty z uvedeného § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011, který je v poučení uveden? 

Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb uvede v lékařském posudku, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, je to pro zaměstnavatele důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Co ale rozumět pod pojmem „dosavadní práce“, aby byl takový výpovědní důvod skutečně naplněn?

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Jednou z diskutovaných otázek v právní úpravě pracovnělékařských služeb byla otázka, jaká je povaha lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zdali jde jen o „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance, nebo na něho nutno nahlížet jako na správní rozhodnutí svého druhu, které je soudy přezkoumatelné. Tyto diskuse navíc přiživila novela zákona o specifických zdravotních službách s účinností od 1. 11. 2017.

Další lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a z něho vyplývající posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a následné kroky opět dovedly zaměstnavatele až k Nejvyššímu soudu. Může se stát, že tato situace není nakonec vyřešena ani převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci, ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí, ale mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně co do druhu práce.

Obdrží-li zaměstnavatel od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek obsahující posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, má povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, resp. rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí. Pokud zvolí první variantu, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předem projednat se zaměstnancem důvod takového převedení a dobu, po kterou má trvat.

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

Jedním z možných posudkových závěrů lékařského posudku vydaného v rámci mimořádné lékařské prohlídky je závěr, že zaměstnanec jako posuzovaná osoba je k výkonu práce zdravotně způsobilý. Pokud zaměstnanec tento posudkový závěr zpochybní, podá návrh na přezkoumání lékařského posudku, a zaměstnavatel mu právě proto přestane přidělovat práci, na čí straně pak je překážka v práci?

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 usnesením č. 1049 o přijetí krizového opatření umožnila od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup...

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé. Doplňující dotaz: Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?

Je možné podat samostatnou žalobu ke správnímu nebo k civilnímu soudu proti lékařskému posudku, vydanému při poskytování pracovnělékařských služeb?

Nejdůležitější částí lékařského posudku je jeho závěr, jímž poskytovatel poskytuje zaměstnavateli dohodnutou součinnost při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Dne 9. 9. 2016 se stal pracovní úraz. Poškozený je doposud v pracovní neschopnosti. Po roce trvání pracovní neschopnosti předložil zaměstnavateli vyplněný Pposudek o bolestném a požaduje jeho vyplacení, s tím, že po roce se tak musí učinit. Můžete prosím sdělit, z jakého předpisu toto vyplývá?

Od 1. 11. 2017 je účinná změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen "ZSZS"), kterou se dílčím způsobem mění i podmínky poskytování pracovnělékařských služeb. Většinu změn si vynutila praxe, resp. problémy vznikající při aplikaci dosavadního znění zákona.

Vedle změn v zajištění pracovnělékařských služeb a lékařských posudků (o nich už bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno) došlo k významným změnám také v právní úpravě pracovnělékařských prohlídek. Na rozdíl od dvou výše uvedených oblastí jsou to změny, které přinese především novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) - dále zpravidla jen „vyhláška“ nebo „prováděcí vyhláška“.

Zákonem č. 202/2017 Sb. se s účinností od 1. 11. 2017 mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Změny se dotkly i právní úpravy posudkové péče a procesu vydávání lékařských posudků. Přijaté změny mají přispět ke zjednodušení postupů při vydávání lékařských posudků, ke snižování administrativní a ekonomické zátěže posuzovaných osob, zaměstnavatelů i poskytovatelů zdravotních služeb. Většina změn je vynucena dlouhodobě neřešenými aplikačními problémy v praxi.

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou bezpochyby zajímavým fenoménem naší sociální oblasti. Když byly v roce 1990 zřizovány jako orgány určené k lékařské posudkové činnosti v opravných řízeních, v rámci tehdejší organizace sociálního zabezpečení byly považovány za jednoznačně přechodné řešení. V současné době mají za sebou více jak čtvrtstoletí působení a přestože ani jim se problémy s celkovým nedostatkem posudkových lékařů v ČR nevyhnuly, zůstávají stabilizujícím prvkem posudkové činnosti v sociální sféře. Zatím se ani v obrysech neobjevuje časový horizont jejich případného konce. Představují přitom v posledních letech pravidelně více než 20 000 projednaných případů a vydaných posudků ročně ve struktuře ústředního orgánu státní správy.