kolektivní vyjednávání

Počet vyhledaných dokumentů: 6
Počet vyhledaných dokumentů: 6
  • Článek
Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.
Vydáno: 28. 08. 2023
Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 
Vydáno: 30. 03. 2023
  • Článek
Obdrželi jste v nedávné době e-mail nebo nepodepsanou datovou zprávu, ve které vám neznámá osoba tvrdí, že je předsedou nově vzniklé odborové organizace, která vám oznamuje svůj vznik a působení u vaší společnosti? Požaduje po vás tato osoba obratem zaslání vašich interních dokumentů? Komunikuje s vámi pouze přes datovou schránku a vy vůbec nevíte, kdo to je a zda jsou členy jím zastupované odborové organizace alespoň 3 vaši zaměstnanci v pracovním poměru? V takovém případě pro vás máme dobrou zprávu.
  • Článek
V nedávné době se Nejvyšší a Nejvyšší správní soud zabývaly otázkou, jakým okamžikem začíná odborová organizace u zaměstnavatele působit a od kdy je zaměstnavatel povinen vůči ní plnit své zákonné povinnosti. Ve svých rozhodnutích dospěly k názoru, že je odborová organizace nejprve povinna zaměstnavateli prokázat, že splňuje veškeré zákonné podmínky, zejména skutečnost, že mezi její členy patří alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. V tomto článku se proto věnujeme nejen uvedeným rozhodnutím, ale i otázce, jakým způsobem lze tuto skutečnost v praxi prokázat.
Naše společnost má odborovou organizaci, se kterou uzavřela kolektivní smlouvu na 6 let. Odborová organizace má 12 členů. Naše společnost fúzovala se společností, která má také odborovou organizaci a svou kolektivní smlouvu. Kolektivní smlouva bude platná do konce příštího roku. „Nové odbory“ mají 16 členů. Pokud tedy naše společnost plní povinnosti ze zákoníku práce, tj. projednání či informování odborové organizace, máme toto činit s odborovou organizací, se kterou máme uzavřenou kolektivní smlouvu, ale disponuje nižším počtem členů nebo s novou odborovou organizací. S oběma to patrně není možné, sídlo společnosti je ve městě A, odbory sídlí v B a nové odbory na druhém konci republiy v C. Emailová komunikace je v podstatě nemožná. S kým nyní tedy jednat? 
Vydáno: 10. 10. 2019
  • Článek
Od poloviny letošního roku je novou povinností zasílat k uveřejnění v nově zřízeném registru smluv soukromoprávní smlouvy uzavřené subjekty napojenými na veřejné prostředky. Tato nová povinnost se týká i kolektivních smluv a dohod. O tom, jaký dopad má tato povinnost na kolektivní vyjednávání, zejména na účinnost těchto smluv, pojednává tento článek.
Vydáno: 23. 09. 2016