karanténa

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.

Změny, které přinesl zákon č. 358/2022 Sb. v předpisech o nemocenském pojištění, se významně promítly s účinností od 1. 12. 2022 rovněž do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Na tyto změny se v dalších řádcích zaměřím.

I s ohledem na současnou složitou situaci způsobenou vysokou mírou inflace a extrémním zdražováním energií připravila vláda balíček zacílené pomoci pro rodiny a zdravotně znevýhodněné skupiny. Součástí tohoto balíčku jsou i změny v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají otcovské a karantény. Návrh zákona byl dne 26. 10. 2022 schválen Poslaneckou sněmovnou, aktuálně je projednáván v Senátu.

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Je možné vyplatit mimořádný příspěvek u pracovní neschopnosti, která trvala do 10. 5. 2021 z důvodu izolace, ve výplatě za 7/2021?

Nikde nejsou přesně dané informace, jak má zaměstnavatel postupovat při návratu zaměstnance z rizikových oblastí (červená, černá), kteří musí do 5 denní karantény a následně absolvovat PCR test. Zda si mají nechat vystavit PN, nebo čerpat dovolenou, neplacené volno, překážky? A zda můžeme po zaměstnanci chtít ať si čerpá po tuto dobu karantény dovolenou nebo neplacené volno? 

Fyzická osoba OSVČ si zažádala na FÚ o kompenzační bonus za 3/2021. V 3/2021 měla jednoho zaměstnance v karanténě. Ten dostal příspěvek v karanténě (izolačku). Může si ještě OSVČ zažádat v programu Antivirus A o proplacení 80% náhrady mezd za tohoto zaměstnance v karanténě?

Nově od 1. 3. 2021 vyplácíme „izolačku“ jak u pracovních poměrů, tak u dohod o pracovní činnosti. Bude tato dávka základem pro tvorbu přídělu do FKSP?

Našemu zaměstnanci byla v průběhu čerpání dovolené v období 10. – 12. 3. 2021 nařízena karanténa z důvodu pozitivity rodinného příslušníka na covid-19. Tento zaměstnanec tedy čerpal dovolenou 3 kalendářní dny, 2 kalendářní dny byl víkend (13. 3. - 14. 3). Od 15. 3. do 23. 3. 21 měl tedy mít nařízenou karanténu. V součtu toto období: 10. 3. - 23. 3. = celkem 14 kalendářních dní. Paní doktorka zapomněla v pondělí 15. 3. elektronickou neschopenku odeslat, po urgencí z naší strany odeslala tuto neschopenku zpětně, v pátek 19. 3. Protože neschopenku je možné vystavit zpětně jen za 3 dny, při odesílání na PSSZ uvedla v poznámce žádost, aby tato karanténa byla uznána zpětně od 15. 3. 2021. Z PSSZ mi dorazila elektronická neschopenka (začátek i konec) s uvedenou poznámkou, že se jedná o karanténu, s uvedenou dobou nemoci od 17. 3. do 23. 3. Se zaměstnancem jsem se tedy dohodla, že na dobu 15. 3. - 16. 3. mu poskytneme dodatečně dovolenou, aby mu nevznikla absence. Ve mzdách za březen mu tedy proplatím náhradu mzdy za 17. 3. - 23. 3. (5 pracovních dnů), a pokud dobře chápu nařízení o mimořádném příspěvku při karanténě, pak i 370 Kč x 7 kalendářních dnů karantény. Je to tak v pořádku? Nehraje roli, že oficiálně karanténa netrvala 14 kalendářních dní, ale pouze 7 kalendářních dní dle neschopenky za dobu 17. 3. - 23. 3.? Nemůže se mi stát, že PSSZ dodatečně, již po zpracování mezd za 3/21 uzná zpětně, neschopenku od 15. 3.? Jak bych v tomto případě postupovala? Myslím si, že bych mu ve mzdách za 4/21 musela srazit částku za dovolenou poskytnutou nyní na dny 15. 3. - 16. 3., nevím ale, jestli bych při výpočtu náhrady vycházela z průměru ze 4. čtvrtletí 2020 (stejně jako při proplacení této dovolené ve mzdách za 3/21, nebo bych již použila průměr vypočítaný z 1. čtvrtletí 2021, jelikož opravy dovolené bych prováděla již ve mzdě za duben ? Ve mzdě za duben bych mu pak dopočítala náhradu za dny 15. 3. - 16. 3. (dny dodatečně uznané). Dostal by pak i příspěvek 2 x 370 Kč i za tyto dny? Znamenalo by to tedy, že i když by se jednalo o zpětně uznanou jednu nemoc, ponížila bych odvody na sociální pojištění za 3/21 za dny 17. 3. - 23. 3. o 2 590 Kč = za 7 kalendářní dní a odvody za 4/21 za dodatečně uznané dny 15. 3. – 16. 3. o 720 Kč = 2 kalendářní dny? 

Zaměstnanec nám lživě udal místo pobytu své dovolené a odcestoval do Egypta, což jsme zjistili až v průběhu jeho pobytu v zahraničí. Dovolenou má schválenou pouze do 16. 2 2021. Dne 17. 2. 2021 by měl normálně nastoupit do práce, ale dle nařízení vlády ze dne 15. 2. 2021, odstavec 15 (poznámka redakce: jde o ochranné opatření MZDR ČR čj.: MZDR 20599/2020-56/MIN/KAN, čl. I bod 15), jej jako zaměstnavatel nesmíme vpustit na pracoviště. Došlo zde jednoznačně k chybě na straně zaměstnance, odcestoval do rizikové země, ačkoliv věděl, že bude muset následně do karantény a nepožádal tak o delší dovolenou. Na pracoviště může být vpuštěn až po prokázání se negativním testem, takže předpokládám, že půjde o 5 dnů + dva dny na test. Jakým způsobem mi doporučujete řešit těchto 7 dnů jeho nepřítomnosti v práci, pokud mu lékař nepředepíše karanténu a DPN? Dívala jsem se na překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Takové překážky zde nejsou nikde uvedeny. Mohu mu nařídit dovolenou? Popř. jaké jiné řešení v tomto případě vidíte?

Zaměstnankyně podala výpověď z pracovního poměru v listopadu 2020. Pracovní poměr měl být ukončen výpovědí z její strany k 31. 1 .2021. Od 27. 1. 2021 je zaměstnankyně v karanténě, která stále běží. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je v karanténě z důvodu, že se ve školce objevila nákaza Covid a školka je po dobu 10 dní uzavřená a všichni zaměstnanci v karanténě. Chtěla jsem se zeptat, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 1. 2021 nebo až po ukončení karantény? Náhradu budeme platit do 31. 1. 2021 nebo do konce karantény?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?