digitální technologie

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev současného trhu práce v České republice. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má potíže s obsazováním pozic 61 % zaměstnavatelů a globálně více než sedm z deseti firem. Nejčastěji chybí odborníci ve výrobě, inženýrských oborech, IT či obchodu, ale také lidé s klíčovými měkkými dovednostmi, jako je kritické myšlení, adaptabilita a schopnost spolupráce. Firmy proto mění strategie náboru, více investují do rekvalifikací a přehodnocují organizaci práce. Tyto změny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Evropská unie je v poslední době velmi aktivní v oblasti pracovního práva, zejména v oblasti rovného odměňování, minimální mzdy a zaměstnanců digitálních platforem. Přinášíme zde přehled nejdůležitějších evropských směrnic, na jejichž dopady by se měli zaměstnavatelé včas připravit.

Megatrendy, jako je digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mění svět práce s dominovými účinky na pracovní podmínky a kvalitu práce. Očekává se, že náš pracovní život se v nadcházejících letech mnoha způsoby změní, s novými technologiemi, pracovními vzory, a dokonce i novými průmyslovými odvětvími. Změny očekávané v budoucím světě práce mohou mít široké dopady na zdraví, bezpečnost a pohodu všech pracovníků. Měnící se modely zaměstnávání a pracovní modely, potřeba více udržitelné a společensky odpovědné podnikání a měnící se očekávání a demografické údaje pracovníků jsou některé z mnoha faktorů určujících budoucnost práce. Jak ale budoucnost práce ovlivní zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků? To nám v současnosti mohou poodhalit prognózy a studie realizované v této oblasti. Máme se tedy budoucnosti obávat? [1]

5. – 6. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o odkladu změn u DPP, průměrné mzdě, novém daňovém informačním systému atd.

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Rada ministrů evropských zemí pro zaměstnanost a sociální podmínky potvrdila 11. března dohodu ohledně připravované směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Cílem je přiblížit jejich pracovní podmínky...

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

Zavádění digitálních technologií na pracovišti, včetně těch, které využívají umělou inteligenci, přináší inovativní vývoj, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Umělá inteligence a digitální technologie umožnily vznik nových forem řízení pracovníků, které jsou založeny na jejich monitorování.