bozp

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.  Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství. Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

V závěru měsíce srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. „Portál inspekce práce lidem pomáhá odstranit bariéry – bez nutnosti chodit na úřad si mohou snadno požádat o radu nebo podat podnět ke kontrole. Firmám zároveň ulehčuje administrativu, protože řadu věcí vyřídí online a mají podání přehledně na jednom místě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu: jednat za firmu nebo jiný subjekt, za který má přihlášený oprávnění jednat, požádat o potvrzení o neuložení sankce nebo neporušení předpisů, požádat o radu v rámci bezplatného základního pracovněprávního poradenství, podat podnět ke kontrole pro podezření na porušení pracovněprávních předpisů, spravovat přístup k účtu – přidávat nebo odebírat další uživatele, sledovat stav svých podání – včetně detailů, výzev k doplnění a povinností k vyřízení, dostávat notifikace o nových dokumentech a změnách, mít přehled o všech žádostech a podnětech na jednom místě, doplňovat podání z vlastní iniciativy nebo na základě výzvy. Portál inspekce práce je možné využívat také bez přihlášení – jednoduše a bez nutnosti ověřování identity. V tomto režimu je možné podat žádost o poradenství nebo podat podnět ke kontrole, nicméně bez přihlášení není možné po odeslání formulářů nic doplnit nebo upravit, proto je doporučeno přihlásit se jednoduše přes identitu občana a využívat všech výhod a možností portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl vyhlášen Mezinárodní organizací práce již v roce 2003 a zdůrazňuje důležitost prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento den, který každoročně připadá na 28. dubna, je také Mezinárodním dnem vzpomínky na mrtvé a zraněné pracovníky, a přispívá k uctění památky obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zároveň není jen dnem vzpomínky, ale rovněž i dnem osvěty ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jsme si vědomi toho, že při práci je třeba myslet na ochranu zdraví každý den.

Pracovník recyklace realizuje stanovené postupy recyklace druhotných surovin a odpadů v rámci materiálového toku, zajištuje drobnou servisní a kontrolní činnost strojních zařízení a základní evidenční povinnosti subjektu pracujícího v oblasti recyklace druhotných surovin a odpadového hospodářství. Specializovaný web pro oblast BOZP (www.bhp.cz) přináší dubnovou Kartu BOZP, tentokrát pro profesi Pracovník recyklace.

Pro naše uživatele, kteří dosud navštěvovali stránky Práce a mzda pro obsah z oblasti BOZP, jsme připravili zcela novou aplikaci.

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

U zaměstnanců přidělených k nám agenturou práce si zakládáme Dohodu o dočasném přidělení, Posudek o zdravotní způsobilosti a Záznam o školení BOZP. Prosím o doporučení, jak dlouho máme tyto doklady archivovat s ohledem na různé kontroly.

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Pracovní činnost obsluhy kovacího stroje - kováře je prováděna ve vymezených vnitřních prostorech. Pracovník obsluhuje kovací stroj skrze ovládací pult a pedálový spínač, dále provádí ofukování prostoru zápustku tlakovým vzduchem. Manipulace s polotovary je prováděna ručně i strojně (manipulační technikou). Pracovník je při práci vystaven ztíženým pracovním podmínkám, zejména vysokému hluku, způsobeného chodem kovacího stroje a dopravníkových pásů.

Jednoznačný pohled na BOZP (bezpečnost a ochranu zdraví při práci), respektive podstatu BOZP, představuje v současnosti vysoce aktuální problém. Vyslovené názory Luboše Poka ale vyvolávají celou řadu vedlejších otázek a také vzbuzují vážná podezření.

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Práce strojníka obsluhy stavebních strojů je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci.

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Právní úprava pracovní doby je v nyní platném zákoníku práce č. 262/2006 Sb. obsažena v části čtvrté, tj. v 78 až 100 ZP . Je třeba podotknout, že tato právní úprava bezprostředně navazuje na právní úpravu obsaženou ještě ve starém zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , která prošla v roce 2000 podstatnou změnou v souvislosti s harmonizací našeho práva s právem zemí Evropských společenství, neboť tzv. první euronovela v roce 2000 transponovala do našeho pracovního práva směrnici ES č. 93/104 /ES, o určitých aspektech stanovení pracovní doby, která je dá se říci základním předpisem evropského práva o pracovní době a dále i Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 1, která upravuje omezení pracovní doby v průmyslu. Směrnice ES č. 93/104 /ES byla v průběhu let několikrát novelizována a posléze byla v roce 2003 vydána jako směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „směrnice o pracovní době“), která je také základem naší současné právní úpravy.

Digitalizace mění svět práce a vyžaduje nová řešení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Agentura EU-OSHA realizuje výzkumný program, který poskytne spolehlivé informace o potenciálních dopadech digitalizace...

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?