bozp

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Za účelem omezení administrativní zátěže, zvýšení přehlednosti pro zaměstnavatele a sjednocení nahlašovaných údajů dojde od 1. 1. 2026 k digitalizaci hlášení pracovních úrazů. Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Nejvyšší soud vydal pro praxi velice důležitý rozsudek, v kterém vysvětlil základní principy povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Zdůraznil, že zákonná povinnost zaměstnavatele obsažená v § 101 odst. 5 ZP se nevztahuje pouze na zaměstnance či zaměstnance dodavatelů či jiných smluvních partnerů, ale i třeba na OSVČ plnící subdodávku či jiné fyzické osoby.

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.  Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství. Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

V závěru měsíce srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. „Portál inspekce práce lidem pomáhá odstranit bariéry – bez nutnosti chodit na úřad si mohou snadno požádat o radu nebo podat podnět ke kontrole. Firmám zároveň ulehčuje administrativu, protože řadu věcí vyřídí online a mají podání přehledně na jednom místě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu: jednat za firmu nebo jiný subjekt, za který má přihlášený oprávnění jednat, požádat o potvrzení o neuložení sankce nebo neporušení předpisů, požádat o radu v rámci bezplatného základního pracovněprávního poradenství, podat podnět ke kontrole pro podezření na porušení pracovněprávních předpisů, spravovat přístup k účtu – přidávat nebo odebírat další uživatele, sledovat stav svých podání – včetně detailů, výzev k doplnění a povinností k vyřízení, dostávat notifikace o nových dokumentech a změnách, mít přehled o všech žádostech a podnětech na jednom místě, doplňovat podání z vlastní iniciativy nebo na základě výzvy. Portál inspekce práce je možné využívat také bez přihlášení – jednoduše a bez nutnosti ověřování identity. V tomto režimu je možné podat žádost o poradenství nebo podat podnět ke kontrole, nicméně bez přihlášení není možné po odeslání formulářů nic doplnit nebo upravit, proto je doporučeno přihlásit se jednoduše přes identitu občana a využívat všech výhod a možností portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl vyhlášen Mezinárodní organizací práce již v roce 2003 a zdůrazňuje důležitost prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento den, který každoročně připadá na 28. dubna, je také Mezinárodním dnem vzpomínky na mrtvé a zraněné pracovníky, a přispívá k uctění památky obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zároveň není jen dnem vzpomínky, ale rovněž i dnem osvěty ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jsme si vědomi toho, že při práci je třeba myslet na ochranu zdraví každý den.

Pracovník recyklace realizuje stanovené postupy recyklace druhotných surovin a odpadů v rámci materiálového toku, zajištuje drobnou servisní a kontrolní činnost strojních zařízení a základní evidenční povinnosti subjektu pracujícího v oblasti recyklace druhotných surovin a odpadového hospodářství. Specializovaný web pro oblast BOZP (www.bhp.cz) přináší dubnovou Kartu BOZP, tentokrát pro profesi Pracovník recyklace.

Pro naše uživatele, kteří dosud navštěvovali stránky Práce a mzda pro obsah z oblasti BOZP, jsme připravili zcela novou aplikaci.

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

U zaměstnanců přidělených k nám agenturou práce si zakládáme Dohodu o dočasném přidělení, Posudek o zdravotní způsobilosti a Záznam o školení BOZP. Prosím o doporučení, jak dlouho máme tyto doklady archivovat s ohledem na různé kontroly.

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Pracovní činnost obsluhy kovacího stroje - kováře je prováděna ve vymezených vnitřních prostorech. Pracovník obsluhuje kovací stroj skrze ovládací pult a pedálový spínač, dále provádí ofukování prostoru zápustku tlakovým vzduchem. Manipulace s polotovary je prováděna ručně i strojně (manipulační technikou). Pracovník je při práci vystaven ztíženým pracovním podmínkám, zejména vysokému hluku, způsobeného chodem kovacího stroje a dopravníkových pásů.

Jednoznačný pohled na BOZP (bezpečnost a ochranu zdraví při práci), respektive podstatu BOZP, představuje v současnosti vysoce aktuální problém. Vyslovené názory Luboše Poka ale vyvolávají celou řadu vedlejších otázek a také vzbuzují vážná podezření.

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Práce strojníka obsluhy stavebních strojů je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci.

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.