Zaměstnanost - strana 3

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Duální zaměstnanecká karta v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Existují dvě verze zaměstnanecké karty – duální a neduální. Duální zaměstnanecká karta v sobě standardně zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Modrá karta je pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci. Jedná se o duální povolení k pobytu, které v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění. Na rozdíl od zaměstnanecké karty se neduální verze modré karty nevydává. Modrou kartu vydává Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, také jako karta ICT (angl. intra-corporate transfer) je jedním z typů povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání.

Diagram pojednává o procesu žádosti o dlouhodobé vízum (neboli také vízum typu D či vízum k pobytu nad 90 dnů) od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí až po případné opravné prostředky.

Trvalý pobyt nebo-i povolení k trvalému pobytu je nejvyšším pobytovým titulem pro cizince v České republice. Typicky se vydává po pěti letech nepřetržitého oprávněného dlouhodobého pobytu na území. Výjimky z povinnosti časového kritéria jsou např. pro nezletilé děti držitelů povolení, nebo rodinným příslušníkům azylanta, z důvodu zvlášť zřetel hodných nebo v zájmu republiky či rodinnému příslušníkovi občana EU či ČR, který sám má v ČR trvalý pobyt.

V současné době se blíží ke konci legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti , jež by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2025. Návrh zákona vedle zákona o zaměstnanosti novelizuje také zákon o inspekci práce , zákon o daních z příjmů , zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o nemocenském pojištění a zákon č. 163/2024, kterým se novelizuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech . V článku si představíme klíčové změny, které novela přináší, s důrazem na praktické dopady pro zaměstnavatele, zaměstnance i cizince usilující o práci v České republice. Dochází ke zpřísnění sankcí za nelegální zaměstnávání, posílení rolí orgánů inspekce práce v oblasti prokazování přestupků a zavedení nových pravidel pro hlášení pracovních úrazů přes informační systém, účinných od 1. 1. 2026.

U zaměstnanců přidělených k nám agenturou práce si zakládáme Dohodu o dočasném přidělení, Posudek o zdravotní způsobilosti a Záznam o školení BOZP. Prosím o doporučení, jak dlouho máme tyto doklady archivovat s ohledem na různé kontroly.

Dne 5. 8. 2024 byl publikován rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) C-540/22 Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (rozsudek pátého senátu ze dne 20. června 2024), který shrnul výklad unijního práva v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb na vnitřním trhu. Zvláštní pozornost byla věnována problematice vysílání zaměstnanců z tzv. třetích států, která nebyla dlouhodobě výkladově dostatečně vyjasněná, což našlo svůj odraz v pojetí předmětné otázky národními autoritami. Mnohdy restriktivnější výklad, za jakých podmínek může být tzv. třetizemský zaměstnanec vyslán na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, byl jednotlivými členskými státy přijímán mnohdy spíše za účelem ochránit domácí pracovní trh před potenciálním mzdovým dumpingem. Shrňme si tedy aktuální poznatky na tomto poli, a to jak z pohledu práva Evropské unie, tak z pohledu českého národního práva.

Mateřská společnost plánuje vyslat svého zaměstnance na služební cestu do dceřiné společnosti v Uzbekistánu. Zahraniční pracovní cesta by měla trvat rok. Mateřská společnost bude vyplácet mzdu a cestovní náhrady. Daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění bude hradit v ČR. Bude to tak správně? Nebudeme muset hradit daň z příjmů nebo odvody pojistného v Uzbekistánu? Nehrozí mateřské společnosti povinnost založení stálé provozovny?

Skončení dočasného přidělení na základě jednostranného prohlášení uživatele Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * V důsledku přijetí zákona č. 408/2023 Sb. bylo ustanovení...

Zaměstnáváme osobu s invaliditou 1. stupně. Od konkrétního data v průběhu roku této osobě končí výplata invalidního důchodu z důvodu dosažení důchodového věku a začíná výplata starobního důchodu. Jaké potvrzení potřebuje zaměstnavatel, aby si tuto osobu mohl dále uplatňovat pro započtení v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP?

Společnost se sídlem v EU má zřízen v ČR svůj odštěpný závod , který je zapsán v obchodním rejstříku, je registrován k DPH, DPPO, dani ze závislé činnosti. Zřizovatel se rozhodl do tohoto odštěpného závodu přidělit zaměstnance na dobu cca 2 let. Zaměstnanec bude mít v dopise o vyslání uvedenu práci v prostorách OZ v ČR a bude úkolován management z OZ; zaměstnanec bude mít nadále bydliště mimo ČR. Tomuto zaměstnanci bude po dobu přidělení plně hrazeno ubytování v bytě. Přestavuje hrazené ubytování nepeněžní příjem zaměstnance, nebo jej lze podřadit pod § 177 zákoníku práce?

Vláda minulou středu schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti. Navrhované změny mají mimo jiné za cíl zabránit účelovým postupům při čerpání podpory pro chráněný trh práce a současně motivovat zaměstnavatele...

Zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl řadu úprav. V jednom z minulých dílů byl věnován prostor změnám účinným ke dni 1. 1. 2024, a to s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následkům úprav přestupků a změn v zákoníku práce týkajících se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance. Nyní se zaměříme na hlavní změny účinné ke dni 1. 7. 2024. Část z nich zaujala i v rámci ankety Zákon roku, kdy tato část novely vyhrála kategorii Legislativní počin za rok 2023.

Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce poklesl oproti březnu o 0,2 procentního bodu na 280 078. Zásluhu na tom má zahájení sezónních prací. Díky nim se snížil počet mužů...

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.