Zaměstnanost - strana 9

1) Zaměstnanec (Slovák) má příjem ze závislé činnosti za rok 2018 jen u naší firmy. Požaduje udělat roční zúčtování daně a uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Doložil rodný list dítěte a potvrzení od manželky, která pracuje na Slovensku, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Můžeme mu v ročním zúčtování uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? 2) Zaměstnanec (Slovák) u nás pracuje od 14. 6. 2018. Od 12. 9. 2018 je nemocen. Požaduje udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti. Pokud doloží potvrzení o tom, že do 13. 6. 2018 byl student, můžeme mu udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu?

Občané EU nepodléhají žádným omezením s ohledem na jejich zaměstnávání, což není pro zaměstnavatele žádnou novinkou. Přestože je zaměstnávání občanů EU poměrně rozšířené, lze se stále setkat s případy, kdy zaměstnavatelé neplní povinnosti spojené s jejich zaměstnáváním či tyto povinnosti neplní včas. Oproti tomu však není již tak rozšířené povědomí o možnostech zaměstnávat rodinné příslušníky občanů EU, kteří sami jsou občané tzv. třetích států a dle standardních pravidel by se na ně za normálních okolností vztahovala omezení vstupu na český trh práce. S ohledem na širokou definici rodinného příslušníka občana EU se však může jednat o poměrně velký okruh zaměstnanců ze zahraničí.

Některé rozsudky Nejvyššího správního soudu1) v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jakkoli se jedná o judikaturu poplatnou účinnosti zákona o zaměstnanosti do 31. 12. 2017, lze nepochybně aplikovat i na právní úpravu účinnou od 1. 1. 2018, když veškeré instituty, o nichž předmětné rozsudky rozhodovaly, zůstaly zachovány i v ust. § 78a zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 1. 2018.

Dlouhodobý nedostatek pracovní síly je společnostmi často řešen příjímáním pracovníků z ciziny. To vyvolává řadu právních otázek. Odpovědi nabízí publikace Zaměstnávání cizinců v České republice, která vyšla v nakladatelství Wolters...

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr? 

Od 1. 1. 2019 je změna pro výpočet superhrubé mzdy u cizinců s A1. Máme cizince z Německa s A1 – jaké je procento povinného pojistného za zaměstnavatele (sociální + zdravotní pojištění) v Německu pro výpočet daně od 1. 1. 2019 ze superhrubé mzdy u cizinců s A1 z Německa? Solidární daň musí být asi také stále odváděna? A dodržuje se náš maximální vyměřovací základ na sociální pojištění? 

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Naše firma zaměstnává 20 lidí na hlavní pracovní poměr, další na příležitostné dohody o provedení práce či pracovní činnosti a dále máme zaměstnance v zemích východní Evropy. Tito zaměstnanci pracují z domova (tedy z jiného státu), pracovní smlouvu mají uzavřenou s naším českým s. r. o., pro zpracování mezd máme v předmětných zemích personalisty, firmu máme zaregistrovanou pro tyto daně v těchto zemích a veškeré odvody ze mzdy jsou odváděny v předmětných zemích naším jménem. Zahrnují se tito zaměstnanci do součtu pro stanovení povinnosti zaměstnávat invalidy či placení daně? A jak je to s dohodami? Jaký zákon a paragraf toto řeší? 

Ukázka z právě vydávané publikace Zaměstnávání cizinců v České republice

Osoba, která měla přiznaný invalidní důchod I. stupně, se stala rozhodnutím posudkového lékaře osobou zdravotně znevýhodněnou. Tedy již nepobírá žádný důchod, jen má zdravotní omezení při výkonu práce. Je osoba zdravotně znevýhodněná povinna odvádět minimální zdravotní pojištění, nebo pro ni platí stejný postup jako pro osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod? Pokud má povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění, bude toto minimální pojištění odvádět dnem, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí o ukončení přiznání statusu invalidního důchodce?

Základní informace Pracovní poměr může být skončen (zaniknout) buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu uložení trestu vyhoštění. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti v takovém případě končí dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající takové osobě trest vyhoštění z území České republiky.

Základní informace Pracovní poměr může skončit buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí mj. skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu zrušení povolení k pobytu. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti v případě, že neskončil již jiným způsobem, končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu.

Základní informace Pracovní poměr může být skončen (zaniknout) buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. modrá karta). Výše uvedený důvod se však prosadí jako způsob skončení pracovního poměru, jen jestliže pracovní poměr cizince neskončil již dříve na základě jiné pracovněprávní skutečnosti.

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Téma povinného podílu se stává začátkem roku aktuálním pro všechny zaměstnavatele, na které se povinnost jeho plnění neboli povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců vztahuje. Zákon o zaměstnanosti jim totiž ukládá do 15. 2. 2019 oznámit úřadu práce, jak se s touto povinností za rok 2018 vyrovnali.

Agenturní zaměstnávání je institutem upraveným nejenom zákonem o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“), tedy normou práva veřejného, ale také zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), tedy normou práva soukromého. Máme-li v úmyslu se věnovat agenturnímu zaměstnávání z pohledu zaměstnavatele (uživatele), bude zapotřebí se zaměřit nejenom na obě citované právní normy, ale také na související právní předpisy.

Porušení pracovněprávních předpisů nebo pravomocně uložená pokuta ze strany orgánů inspekce práce na sebe mohou vázat další negativní důsledky pro činnost zaměstnavatele. Následná omezení pak mohou představovat daleko citelnější problém než samotná peněžitá pokuta.