Pracovní poměr - strana 9

Od 1. 10. 2023 byl § 77a ZP Informace o obsahu DPP/DPČ po novelizaci přidán do ZP. Musíme tuto informaci dávat každému dohodáři zvlášť k jeho DPP/DPČ při nástupu do zaměstnání? Nebo lze za firmu vytvořit vnitřní předpis (pro všechny dohodáře firmy stejný) a při nástupu ho dát konkrétnímu zaměstnanci? Musí ho dostat v listinné nebo elektronické podobě nebo postačí, že mu ho dáme přečíst popř. bude někde vyvěšen na místě, kde mají zaměstnanci přístup? Poté by nám pouze podepsal, že byl s tímto dokumentem seznámen. Jak bychom měli postupovat u zaměstnanců, kteří byli na DPP/DPČ ještě před 30. 9. 2023? Tehdy žádná informovanost nebyla a zaměstnanci byli informováni pouze prostřednictvím dohody o provedení práce. Jestliže by všechny informace obsahovala DPP, tak potom bychom nemuseli tuto informaci zaměstnancům dávat?

Zaměstnanci ke dni 31. 10. 2023 zbývá 184,5 hodin dovolené, dle pracovní smlouvy má nárok na 5 týdnů při úvazku 40h/týdně. Tentýž den poslal žádost o dovolenou v termínu 14. 12. až 21. 12. v délce 6 dní (30 hodin). Zaměstnanci byla dovolená zaměstnavatelem zamítnuta z důvodu velkého množství zakázek s tím, že si dovolenou vybere v následujícím roce. V roce 2023 nebyla zaměstnanci sděleno v jakých termínech si má dovolenou vybrat nařízena. Zaměstnankyně je těhotná a dle termínu porodu se očekává její odchod na mateřskou v průběhu února 2024. Má zaměstnavatel právo dovolenou zaměstnanci odepřít případně bez jejího souhlasu převést do roku 2024 a jaké právo má v tomto případě zaměstnanec, aby se svého práva na dovolenou v roce 2023 dovolal.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud se společnost přejmenovává např. z názvu XXXX, a.s. na XXXZ, a.s.? Právní forma se nemění. U zaměstnavatele působí odborová organizace. Musí být každý zaměstnanec informován samostatně, např. dopisem (a případě musí být potvrzeno jeho podpisem) nebo je jiná možnost? Např. informovat odborovou organizaci a ta již zajistí informování zaměstnanců?

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

Fyzické osoby nepravidelně a dle potřeby (v období od května do října) sekají zelené plochy v místních částech města (přidružených vesnicích). Tyto fyzické osoby se střídají a většinou každá odpracuje cca 20 hod. měsíčně za cca 2 500 Kč, odměna je vyplácena měsíčně dle výkazu práce. S ohledem na tento finanční objem - v případě formy dohod mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) nevniká povinnost úhrady SP/ZP (jsou dodrženy limity počtu hodin ročně), platí se daň z příjmů - v případě formy ostatních příležitostných příjmů (smlouva o dílo, příkazní smlouva bez nutnosti živnostenského oprávnění). Jsou tyto příjmy dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z příjmů osvobozeny od daně? Má podle Vašeho názoru některá z forem (dohody mimo pracovní poměr/příležitostný příjem dle smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy bez živnostenského oprávnění) nějaká rizika/výhody, kvůli kterým by byla výhodnější než druhá forma? Případně kterou formu byste doporučovali? 

Je zaměstnavatel povinen seznámit všechny stávající zaměstnance, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s datem vzniku pracovního poměru před 30. 9. 2023, s informacemi o obsahu pracovního poměru v souladu s novelou zákoníku práce, nebo tyto informace musí poskytnout jen na žádost zaměstnance?

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Novela zákoníku práce č. 281/2023 reagovala mimo jiné i na složitou situaci zaměstnavatelů ohledně administrace pracovněprávních vztahů při práci na dálku, u širší veřejnosti známější pod pojmem homeoffice. Jedním z prvních kroků je ošetření náhrady nákladů zaměstnancům.

Pracovní situace z oblasti pracovněprávních vztahů po novele zákoníku práce Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s. r. o. Dohoda o provedení práce Základní informace Nejčastěji využívaným smluvním typem pro účely...

Jednou z možných složek platu je příplatek za vedení. Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Lze jeho výši určit procentuální částkou ze základny stanovené zákonem? Co má zaměstnavatel napsat v takovém případě do platového výměru?

S průměrným výdělkem obecně umíme pracovat více méně bez problémů. Zákon však v některých případech výslovně určuje použití průměrného hrubého měsíčního výdělku. Jeho použití občas svádí k chybám, nejčastěji působí problémy při změně týdenní pracovní doby zaměstnance. Zároveň bude třeba vypořádat se s absencí stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance u dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Rady zaměstnanců jsou využívány zejména většími společnostmi jako prostředek komunikace se zaměstnanci. Zaměstnavatel má na jejich založení a fungování mnohem větší vliv, než je tomu například u odborových organizací. Ačkoli rady zaměstnanců nemohou právně jednat při zastupování zaměstnanců, mohou být i přesto využívány jako jeden z nástrojů k plnění informačních povinností zaměstnavatele a budování firemní kultury.

Může mít zaměstnanec zkušební dobu 3 měsíce ve smlouvě na půl roku? Nejedná se o vedoucí pozici. 

Máme zaměstnankyni na HPP na pozici obchodní zástupkyně pro ČR, s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele. Zaměstnankyně je v současné době na rodičovské dovolené. Po návratu z rodičovské dovolené zaměstnankyně nechce jezdit na pracovní cesty. Zaměstnavatel jí nemůže nařídit pracovní cestu dle § 240 zákoníku práce. V tomto případě se domnívám, že pracovní cesty jsou nezbytnou součástí sjednaného druhu práce. Je v tomto případě možné dát zaměstnankyni výpověď dle § 52 písm. f) z důvodu nesplňování požadavků pro výkon sjednané práce bez zavinění zaměstnavatele? 

Pokud dojde k situaci popisované v  § 77 odst. 4 a zaměstnanec si při dodržení podmínek zažádá o zaměstnání v pracovním poměru, jak mám jako zaměstnavatel postupovat, když se k tomu stavím negativně – jen napíšu písemnou odpověď s důvody? Můžu být jako zaměstnavatel nějakým způsobem „donucen“ uzavřít s takovým dohodářem klasickou pracovní smlouvu?

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci bylo již několikrát novelizováno. Důvodem poslední aktualizace je potřeba řešení aktuálních otázek uváděných ve směrnicích Evropské unie, které se vztahují k podmínkám na pracovištích.  Proto vláda přistoupila k novelizaci tohoto nařízení a dne 18. října 2023 schválila s účinností od 1. ledna 2024 zásadní změny v tomto právním předpisu. V novele se zpřesňuje právní úprava přestávek během směn nebo pravidla pro zvedání břemen. I nadále nařízení vlády upravuje poskytování přestávek v práci např. při zrakové zátěži (práce s počítačem a se zobrazovací jednotkou), při práci s břemeny a při vnuceném a monotonním tempu.Řeší rovněž otázky spojené s pracovními podmínkami, jako je např. větrání, osvětlení pracovišť, poskytování ochranných nápojů apod.  Zaměstnavatelé by na novelizované nařízení vlády měli reagovat a učinit potřebná opatření např. v pracovním řádu, v kolektivních smlouvách, v předpise k vydávání ochranných pracovních prostředků atd.

Porušuje tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví zavedená novelou do zákoníku práce s účinností od 1. října 2023 skutečně evropské právo, tak jak se snaží určité zainteresované skupiny ve zdravotnictví tvrdit? A je uvažovaná 24hodinová „směna“ souladná s požadavky evropské směrnice o pracovní době a dalších mezinárodních standardů, kterými je Česká republika vázána, anebo by jejím zavedením do českého právního řádu již byly mnohdy tenké ledy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z evropských a mezinárodních standardů prolomeny?

(sledované období: 5. 9. 2023 – 4. 10. 2023)

Není spor o tom, že den nástupu do práce může být sjednán i na den, na který připadá svátek, ani o tom, že ke stejnému dni zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny, přestože fakticky k zahájení výkonu práce dojde později, zpravidla v nejbližší pracovní den. Není zcela jasné, jak přihlašovat zaměstnance u OSSZ. Podle § 10 zákona o nemocenském pojištění se za den nástupu do zaměstnání u zaměstnance v pracovním poměru považuje také den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo za který se mzda nekrátí. V takovém případě je tedy zaměstnanec účasten pojištění ode dne, v němž by nastoupil do práce, kdyby na tento den nepřipadla překážka v práci. Jestliže státní svátek připadne na víkend (na neděli 1. ledna), přihlašuje se zaměstnanec pracující v jednosměnném režimu (směny pondělí až pátek) i v tomto případě k 1. 1., nebo je třeba v souladu s § 10 zákona o nemocenském pojištění provést přihlášení až k nejbližšímu pracovnímu dni, tedy k pondělí 2. ledna? Jestliže jde o pracovníka, který pracuje v nepřetržitém provozu, den nástupu do práce má v pracovní smlouvě sjednaný na neděli 1. 1., ale fakticky nastoupí dle rozvrhu směn až v úterý 3. 1., znamená to, že na OSSZ se takový zaměstnanec přihlašuje až k úterý 3. 1.?

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.