Pracovní poměr - strana 7

Jednou z ochranných dob, v nichž nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci (zaměstnankyni) až na výjimky výpověď z pracovního poměru, je těhotenství. Jak je to ale s prokazováním jeho existence v rámci soudného sporu?

Bude muset být u zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce , považována za hodinu práce přesčas již první hodina vykonaná navíc nad rámec sjednaného kratšího úvazku? Nebo to stávající právní úprava takzvaně ustojí a bude stále legitimní za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, tedy nad rámec tzv. plného úvazku?

Firma s r. o. má dohody - DPP, DPČ sepsané na dobu určitou od 1. 1. - 31. 12. 2023, dodatkem k dohodám bude prodlouženo na dobu neurčitou. a) Bude se týkat nová informační povinnost zaměstnavatele k takto prodlouženým dohodám, které by musel tento zaměstnanec podepsat? b) Můžou se promítnout nové informační povinnosti zaměstnavatele do dohod pro nové zaměstnance, tj. sepsáním nových dohod, nebo stačí původně psaná dřívější dohoda + nové informace samostatně?

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Zaměstnanec má týdenní úvazek 24 hodin, rozložený na 3 dny v týdnu-každá směna 8 hodin. Občas ale vykonává práce, které jsou nad rámec jeho úvazku a v jednom týdnu má odpracováno například 48 hodin, v dalších dvou týdnech po 24 hodinách a ve čtvrtém týdnu opět 50 hodin. Zaměstnanec se domáhá příplatku za práci přesčas ve výši 25 % za hodiny, které překračují v týdnu 40 hodin. Uvedu příklad říjen 2023: Rozložení směn úterý 8 hod.; středa 8hod.; čtvrtek 8 hodin = 24 týden = 104 měsíc. On odpracoval: 1. týden 48 hodin (ne 24) -2. týden 24 hodin - 3. týden-24 - 4.t ýden 50 hodin(ne 24) a 31. 10. 8 hodin = celkem 154 hodin za říjen 2023. Vyplatili jsme mu mzdu za všechny (154) hodiny, ale žádný příplatek ve výši 25 % (údajně za hodiny nad 40 v 1. a 4. týdnu v počtu 18 hodin) jsme nevyplatili. Je takto vyplacená odměna správně? Nebo opravdu náleží příplatek za přesčas v týdnu, kdy překračuje 40 hodin?

Platí po novele zákoníku práce, že běžné pracovněprávní dokumenty jako pracovní smlouvy, DPP a DPČ, smlouva o mzdových podmínkách, dodatky ke smlouvě apod., lze posílat s běžným elektronickým podpisem (tj. i sken) na soukromý e-mail zaměstnance i bez jeho výslovného souhlasu? Výslovný souhlas s doručováním písemností a certifikovaný podpis je tedy potřeba jen na definované písemnosti (mzdový/platový výměr, výpověď, vytýkací dopisy?)? Tato změna je platná až od ledna, nebo již nabyla účinnosti? 

Zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce jako uklízečka by chtěla tuto dohodu ukončit a začít pracovat na dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce. Je v souladu s právními předpisy ukončit dohodu o provedení práce dohodou a následující měsíc uzavřít na stejnou činnost dohodu o pracovní činnosti?

Firma (OSVČ) má ke dni 31. 12. 2023 celkem 6 zaměstnanců a k 1. 1. 2024 dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímacího zaměstnavatele (také OSVČ). Z šesti stávajících zaměstnanců je 1 zaměstnankyně toho času na rodičovské dovolené. Dostali jsme informaci, že tuto zaměstnankyni nelze tímto „přechodem“ převést a musí zůstat u stávajícího zaměstnavatele. Je tato informace správná, nebo může být také převedena?

V souvislosti s listopadovou stávkou učitelů žádám o stanovisko, jak se má započítávat doba účasti ve stávce pro účely dovolené - jedná se o dobu, která se započítává v omezeném rozsahu? Posuzovala by se jinak tato doba u učitelů a jinak u jiných účastníků stávky, kteří jsou solidární s požadavky učitelů? 

Máme v pracovním poměru zaměstnance jehož týdenní pracovní doba činí 20 hodin a je rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dní. Ideálně by měl tedy pracovat od pondělí do pátku 4 hodiny denně. Bude se jednat o rovnoměrné rozvržení i v tom případě, když bude pracovat 8 hodin od pondělí do středy a v sobotu a v neděli po 3 hodinách? Celkem opět 20 hodin týdně. Příplatky za sobotu a neděli budou proplaceny.

Společnost zaměstnává 21 zaměstnanců. Jsou rozmístěni ve 3 střediscích. 1 středisko – jedná se o odvoz vody při těžbě ropy a čištění vrtů – stanovená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny týdně (zde pracujeme na základě smlouvy, poskytujeme a fakturujeme službu, zaměstnanci jezdí 11 hodin + 2x 0,5 hodiny přestávka, a to 2 dny po sobě a pak 2 dny volno. Zaměstnanci mají docházku od 6 do 18 hodin) 2 středisko – podpůrné činnosti v zemědělství 3 středisko – zaměstnanci zabezpečující provoz včetně kancelářských zaměstnanců Doteď stanovená týdenní pracovní doba v celé společnosti 37,5 hodiny. Chtěli bychom 1 středisko nechat na 37,5 hodiny a 2 a 3 středisko na 40 hodin týdně. Je možné mít v jedné organizaci stanovené dvě týdenní pracovní doby? Je u 1 střediska správně stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny?

Je pravidlem koncem roku, že MPSV předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Zaměstnankyně má nastoupit 1. 12. do pracovního poměru po rodičovské dovolené. Vzhledem ke skutečnosti, že její pracovní pozice byla zrušena, chce se s ní zaměstnavatel domluvit na ukončení pracovního poměru k datu 3. 12. dohodou, ale s odůvodněním, že je to z důvodu § 52 odst. c) ZP (nadbytečnost). Se zaměstnankyní je domluveno, že dostane 5násobek odstupného (ze zákona by měla nárok jen na 3násobek). Prosím o upřesnění, zda bude či nebude odstupné ve výši 5násobku podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Zaměstnankyně odpracuje v prosinci jen 2 dny po 6 hodinách. Její měsíční hrubý výdělek dle smlouvy je 18 000 Kč/měsíc a úvazek 30 hodin týdně. Podobná pracovní pozice ve firmě již není, nárokové odměny ve firmě nejsou. Jak stanovím průměrný výdělek pro účely odstupného a stanovení čistého průměrného výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Jako zaměstnavatel vysíláme zaměstnance nepřetržitého provozu na školení v rámci prohloubení kvalifikace. Školení probíhá ve vzdáleném místě, mimo pracoviště. Časový rozvrh školení (po-pá) částečně koresponduje v některých dnech a časech s plánovanou směnou zaměstnance, tzn.: 1) hodiny, ve kterých se školení shoduje s plánovanou směnou zaměstnance budou považovány za výkon práce (mzda se nekrátí, náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 2) hodiny v době školení kdy neměl směnu budou vykázány jako přesčas (náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 3) hodiny, kdy měl mít směnu a neškolil se budou vykázány jako překážka na straně zaměstnavatele (placeno průměrem). O víkendu, kdy měl zaměstnanec jít na ranní 12 h. směny (so, ne), odpracuje v jednom z víkendových dnů řádně svoji směnu, tak aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu dle ZP a druhý den bude vykázán jako překážka na straně zaměstnavatele.

Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?

Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 

Jak postupovat při výpočtu průměrného hodinového výdělku u dohod, jak zjistit, zda se jedná u dohod o pravděpodobný průměrný výdělek (odpracování 21 dnů v rozhodném období)? Jedná se mi o hodinový průměrný výdělek, a to v souvislosti s chystanou účinností novely zákoníku práce, kdy budou mít s účinností od 1. 1. 2024 dohody konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou. 

Jak vypočítat pravděpodobný hodinový a měsíční výdělek u dohod: V DPP sjednané od 28. 10. - 31. 12. 2023 je stanovena hodinová mzda 114 Kč (jde o nepravidelnou práci jako záskok na noční/denní směnu v délce 12 hodin, tj. noční směna: 19.00.-7:00 či denní směna: od 7:00-19:00 hod. - pracovníkovi na DPP nově od novely zákoníku práce tedy náleží povinně příplatek za noc, případně za sobotu, neděli, svátek). Skutečná docházka za 10/2023: skutečně odpracované hodiny za 10/23: 12 hod., příplatky so, ne: 24 hod., práce ve svátek: 12 hod. Můžeme stanovit pravděpodobný hodinový výdělek ve výši hodinové sazby, tj. 114 Kč, nebo musíme zohledňovat příplatky, tj. výpočet bude např. vycházet takto: Hrubá odměna: (114 × 24) + (10 % × 24 × 24) + (100% × 12 × 114)/skutečně odpracované hodiny, tj. 24 hod. = 182,42 hod.? Budeme pravděpodobný výdělek počítat až doby, dokud neodpracuje 21 dní (v případě nočních směn, které začínají v 22:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne – 1 směna v délce 12 hod. je 1 odpracovaný den?). V tomto případě máme dohodu sjednanou po novele, kdy jsou nově povinné příplatky. Pokud budu vycházet při výpočtu pravděpodobného výdělku z minulého čtvrtletí, tj. III. čtvrtletí 2023, kdy příplatky povinné nebyly, tak pak bych mohla počítat z částku pravděbodobného hodinového výdělku = 114 Kč?   DPP sjednána od 1. 10. – 31. 12. 2023, odměna stanovena paušálem ve výši 8 500 Kč/měsíc/za splnění daného úkolu + příplatky, pokud bude směna v příplatkové části dne při předpokládaném rozsahu práce ve výši 20 hodin. Skutečně odpracováno 10/23: 18 hodin – odměna 8 500 Kč. Skutečně odpracováno v 11/23: 19 hodin – opět odměna 8 500 Kč. Jak tady obecně počítat pravděpodobný hodinový výdělek a následně měsíční?