Otázky a odpovědi - strana 53

Jsme spolek (sportovní oddíl) - má jednatele (předsedu) a další dva zakládající členy. Mám dotaz, zda lze jednateli vyplácet za práci, kterou odvádí mimo jeho povinnosti vyplývající z funkce jednatele? Konkrétně se mi jedná o trenérskou práci - jednatel ji vykonává ve stejném rozsahu jako další trenéři, se kterými je uzavřena DPP. Lze uzavřít DPP 1) s jednatelem, 2) se zakládajícím členem, který není jednatelem? Ještě mě napadá podobná situace - lze si u jednatele objednat službu a pohlížet na něj jako na klasického externího dodavatele, který bude fakturovat za poskytnutí služby?  Doplnění dotazu: Zajímá mě, zda lze u jednatele odlišit činnost v rámci jeho funkce-jednatel a další činnost pro spolek. Konkrétně se mi jedná o trenérské práce - může být s jednatelem uzavřena DPP (stejně jako s dalšími trenéry)? Může jednatel vystupovat jako externí dodavatel - lze si u něj jako u OSVČ objednat službu a uhradit mu ji oproti faktuře? Např. na pronájem sportovních pomůcek? Existuje nějaké omezení (pokud vůbec existuje) pro zakládající členy bez statusu jednatele? 

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

Dva jednatelé společnosti a jediní vlastníci s. r. o. mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele a zároveň dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně. Musí se každý rok uzavírat nová smlouva jak na funkci jednatele, tak nová dohoda? V praxi je to tak, že jeden jednatel má smlouvu o jednatelství + dohodu na správu PC ve firmě a druhý smlouvu o jednatelství + vedení účetnictví na dohodu.

Zaměstnankyně pracovala v měsíci lednu od 1. 1. - 31. 5. 2017. Od 1. 6. do 31. 10. 2017 byla evidována na ÚP. Od 1. 11. nastoupila opět ke stejnému zaměstnavateli, v listopadu odpracovala 22 dnů, v prosinci 17,5 dne + 2 dny svátek + 1,5 dne ŘD. Jaký nárok na dovolenou jí vzniká v obnoveném pracovním poměru?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu od 1. 7. 2016. V lednu 2017 odpracoval 21 směn a v únoru 2017 odpracoval 7 směn. Od 10. 2. 2017 je nepřetržitě na dočasné pracovní neschopnosti. Jaký je jeho nárok na dovolenou v roce 2017?

Zaměstnankyně skončila pracovní poměr dne 5. 1. 2018, jelikož skončila výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. c), bude ji vyplaceno odstupné, a to ve výši 3 + 4 = 7 průměrných výdělků (navýšené na základě vnitřní směrnice firmy). Pokud zaměstnankyně nastoupí na pracovní neschopnost v ochranné době, tj. po 5. 1. 2018, již nebude muset vracet odstupné zpět, že? Náhrada mzdy za prvních 14 dní nebude vyplacena a až od 15. dne přechází k výplatě nemocenské dávky přes PSSZ. Pošlu podklady a zároveň nahlásím na zdravotní pojišťovnu s kódem N a poté po ukončení s kódem K. Vím, že se vrácení odstupného nevztahuje i na stejného zaměstnavatele při novém sjednání např. DPP, DPČ, které nezakládá účast na pojištění – to samé tedy bude i v tomto případě, je to tak? A to obdobné by platilo, kdyby zaměstnankyně donesla neschopenku tento týden, pracovní poměr by tedy nemohl být ukončen 5. 1. 2018, byla by jí po dobu pracovní neschopnosti vyplacena náhrada mzdy a poté nemocenská přes OSSZ – pracovní poměr prodloužen po dobu pracovní neschopnosti a teprve po skončení pracovní neschopnosti by v daný den byl pracovní poměr ukončen a poté v nejbližším výplatním termínu bylo vyplacené odstupné (komplet 7 průměrných výdělků)?

Potřebuji zaměstnanci vystavit dohodu o provedení práce na dobu neurčitou. Bude pracovat jen o víkendech (8,5 hodin/den), ale není předem jasné, kolik víkendů v měsíci odpracuje. Bude se střídat s dalšími zaměstnanci, ale čistě teoreticky je potřeba počítat s tím, že odpracuje všechny 4 (5) víkendy v měsíci. Pokud by tento případ nastal, pak by v měsíci odpracoval max. 34 (42,5) hodin. Můžu do dohody uvést, že zaměstnanec odpracuje max. 300 hodin za rok a výši odměny uvést v hrubém za hodinu (např. 150 Kč/hodinu) s tím, že odměna se pak vypočítá podle odpracovaných hodin? Pokud to takto napíši, pak bude z výše odměny i jasné, kolik hodin v měsíci odpracoval. Od výše odměny se pak bude odvíjet povinnost odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Pokud by nastal případ, že by odpracoval 300 hodin, dohodu o provedení práce bychom ukončili a na další měsíce sepsali dohodu o pracovní činnosti. Je to takto v pořádku? 

Pokud zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti dostane výpověď dle § 76 odst. 5 zákoníku práce, platí pro něj odstupné jako u pracovního poměru? 

Jak to bude s dovolenou, když zaměstnankyně odejde 8. 2. 2018 do starobního důchodu? Bude mít nárok na 25 dnů dovolené nebo na jiný počet dnů? 

Zaměstnavatel určil celozávodní dovolenou 22. 12 .- 29. 12., tzn. 4 pracovní dny celozávodní dovolené. Někteří zaměstnanci ale již nemají dostatek dovolené na celozávodní dovolenou. Pokud nejde dát zaměstnanci neplacené volno v době celozávodní dovolené, jak má tento případ zaměstnavatel řešit?

Jak je to s odměňováním cizinců jako jednatelů s. r. o.? Cizinec z třetí země (má vizum v Polsku) a nemá pracovní vízum v ČR - je nutné ho přihlásit na zdravotní pojišťovně, OSSZ jako českého občana? A jak je to s daněmi?

Ve firmě (a. s.) pracuje zaměstnanec od 23. 9. 2008. Má podepsanou v toto datum: 1) Pracovní smlouvu uzavřenou dle zákoníku práce, 2) Manažerskou smlouvu, 3) Dohodu o mzdě. V manažerské smlouvě je odstavec "benefity". Jedním z nich je, že zaměstnanec má nárok na řádnou dovolenou za kalendářní rok v délce 5 týdnů. V pracovní smlouvě se o dovolené vůbec nemluví. Všichni ostatní zaměstnanci společnosti mají dovolenou 20 dnů. Nyní dal pracovník výpověď z pracovního poměru, celou záležitost předal právníkům a ti zjistili, že zaměstnanec měl nárok na 5 týdnů dovolené a že během celého pracovního poměru si čerpal pouze 4 týdny za rok. Zaměstnanec žádá o proplacení dovolené za všechny odpracované roky, to je zhruba 9x5 dnů. Jako důvod toho, že si dovolenou nevyčerpal ani o ni nepožádal, uvádí to, že na výplatní pásce v kolonce "nárok na dovolenou" mu účetní uváděla pouze 20 dnů a tím ho uvedla v omyl. Má zaměstnanec nárok na proplacení dovolené, kterou si nevyčerpal, za 9 let zpátky? Jestli nevyčerpaná dovolená "nepropadla" koncem následujícího roku, pro který byl nárok stanoven.

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

Příspěvková organizace by ráda zaměstnala pracovnici na dohodu o pracovní činnosti. Ředitelka však nedokáže dopředu určit, kolik hodin pracovnice odpracuje, přitom samozřejmě počítá s dodržením limitu do 1/2 stanovené týdenní pracovní doby. Musí být sjednán počet hodin - i s ohledem na § 76 odst. 4, kde je požadováno sjednání rozsahu pracovní doby? Jak by to bylo v případě uzavření pracovního poměru? 

Zaměstnanec je u společnosti zaměstnán již 3 roky. V roce 2017 odpracoval pouze 98 dní - zbytek bylo neplacené volno. Na jak dlouhou dovolenou má nárok? 1. za každých odpracovaných 21 dní - takže dostane cca 5 dní dovolené za celý rok, anebo 2. má nárok na 20 dní dovolené? 

Pokud firma stanoví určitá místa, kde mohou zaměstnanci kouřit, může zaměstnavatel stanovit vnitřní předpis, že zaměstnanec musí čipnout odchod/příchod na kouření (aby měl zaměstnavatel kontrolu nad časem "stráveným" při kouření), a pokud zaměstnanec nebude toto čipování a místo kouření dodržovat, strhnout pohyblivou složku mzdy?

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

Může chtít exekutor doložit mzdový list? 

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?