Otázky a odpovědi - strana 51

Zaměstnanec se domluvil se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v délce 10 pracovních dní, které na sebe navazují (10*7,5 hod = 75 hodin). Zaměstnanec si chce náhradní volno "napracovat" v předcházejících dvou měsících tím, že po každé řádné směně, kterou odpracuje, zůstane v práci o 4 hodiny déle a náhradní volno si tímto způsobem napracuje. Zbytek hodin navíc, které tímto v oněch dvou měsících napracuje, chce proplatit jako přesčasy. Je tento postup možný? Je nějak omezeno množství hodin náhradního volna, které zaměstnanec odpracuje? 

Co mám doplnit do osobního dotazníku u zaměstnance, který bude přijat do pracovního poměru? Jaký právní titul a platí právní titul na vše v dotazníku nebo jsou výjimky? Jaký účel a jaká doba (předpokládám 30 let uchování)? Dotazujeme se na jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště, pojištovna, bankovní spojení, místo narození národnost, příslušnost, invalidní nebo starobní důchod, telefon, výpis z trestního rejstříku. Můžeme o výpis žádat, když zaměstnanec bude pracovat s lihem? 

Zaměstnankyně má k 31. 12. 2017 zůstatek dovolené 5 dnů. Je nemocná od 4. 11. 2017. Nemoc bude do 30. 6. 2018 a zároveň 30. 6. 2018 konec pracovního poměru. Bude se proplácet jen 5 dnů dovolené? Za 2018 nevznikla žádná?

Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech: 1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list? 2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru? 3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?

Když u nás nastoupí nový zaměstnanec, jsme povinni zakládat jeho zápočtový list z předchozího zaměstnání + potvrzení o evidenci na úřadu práce pro výpočet ročního zúčtování, anebo stačí do těchto dokumentů pouze nahlédnout? 

Budeme přecházet na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. "Vyrovnávací období" bude asi stanoveno na 1-2 měsíce. Pro výpočet průměrné týdenní pracovní doby v měsících, kdy je svátek budeme počítat s hodinami včetně svátků?

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

Zaměstnanec u nás ukončil pracovní poměr 11. 5. 2018 a poté znovu uzavřel s námi pracovní poměr od 24. 5. 2018. Má u nás ještě z předchozího pracovního poměru podepsané prohlášení na slevu na poplatníka na dani z příjmů. Budou se oba dva příjmy pro výpočet daně sčítat a z toho se odečte sleva na dani? Nebo se u jednoho pracovního poměru sleva uplatní, a u druhého ne?

Je pravda, že dlouhodobá péče i dosavadní krátkodobé ošetřovné se bude od června 2018 posuzovat pro účely řádné dovolené jako výkon práce? 

Musí být u pracovního poměru učitele ZUŠ na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) uveden datum ukončení, nebo je postačující uvedení do nástupu osoby z mateřské dovolené?

Rodičovská dovolená zaměstnankyně končí 5. 7. 2018 s tím, že zaměstnankyně dostane výpověď pro nadbytečnost. Nyní se ukázalo, že je čerstvě těhotná. Musí ji zaměstnavatel zaměstnat dle pracovní smlouvy, která je na dobu neurčitou, i když dle něho pro ni nemá práci nebo ji může nechat doma až do nároku na mateřskou dovolenou s tím, že jí bude platit průměrný plat, jako překážku na straně zaměstnavatele? 

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Na trhu je obecně nedostatek pracovních sil. V naší firmě navíc potřebujeme odborně vzdělané pracovníky, kteří nejsou. Naši zaměstnanci si uvědomují, že odmítání zakázek není dobrou cestou a jsou ochotni pracovat přesčas, aniž jim to zaměstnavatel nařizuje. Jsou rádi, že mají dost práce a navíc si finančně přilepší mzdou a příplatky za přesčas. Vztahuje se na tyto zaměstnance limit přesčasových hodin za rok? Bude zaměstnavatel nějak postihovám za překročení ročního limitu práce přesčas? Kdo ho případně postihuje?

Je možné, aby na dohodu o pracovní činnosti chodila zaměstnankyně méně než 20 hod. týdně a přišla třeba jen 2 týdny v měsíci? Zaměstnavateli to nevadí. Nebo se musí dodržet 20 hod. týdně a zároveň 4 týdny v měsíci?

Zaměstnanec má pracovní dobu od 6:00 - 14:00 hod., tzn. 7,5 hod. pracovní doby + přestávka, od 6:00 - 8:00 byl na lékařské prohlídce, odpracoval zbylých 5,5 hod., poté od 14:00-16:00 hod. mu zaměstnavatel přikázal přesčas. Považují se tyto 2 h za přesča,s nebo si může zaměstnavatel dovolit propustku ignorovat, tzn. nezaplatit placené volno a brát přesčas jako výběr náhradního volna po dobu strávené u lékaře?

Zaměstnanec má má pracovní smlouvu na noční směny v rozsahu 37,5 hodin měsíčně. Tento měsíc neodpracuje stanovený počet hodin, protože není tolik práce, adekvátně mu tedy bude krácena mzda. Zaměstnanci to nevadí, chápe situaci. Je potřeba udělat nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že v daném měsíci nebude mít plný počet hodin, a tedy nižší mzdu? Doplňující otázka: Je tedy možné sepsat pracovní smlouvu na 37,5 hod. týdně, kde podle potřeby zaměstnavatele bude zaměstnanec v práci buď na denní směně, nebo na noční směně? V pracovní smlouvě by byl uveden druh práce (případně pracovní pozice), který zaměstnanec bude vykonávat. Smluvně určený počet hodin by zaměstnanec každý měsíc splnil.

Ve firmě (soukromá – s. r. o.) máme zaměstnance, který podal výpověď, dle § 50 odst. 3 zákoníku práce ke dni 31. 3. 2018, výpovědní doba od 1. 4. 2018 do 31. 5. 2018. Během výpovědní doby počátkem dubna jsme se zaměstnancem dohodli, že pracovní poměr skončí dohodou dle § 49 zákoníku práce z osobních důvodů zaměstnance, a to ke dni 30. 4. 2018 – písemně sepsané (podepsané) – původní výpověď ze strany zaměstnance byla skartována na žádost zaměstnance. Do té doby bylo vše v pořádku, ale zaměstnanec začal vzdorovat, přestal dbát příkazů nadřízeného a odmítl pracovat na základě sjednané práce v pracovní smlouvě. Tudíž jsme přistoupili k překážce na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 s tím, že mu bude vyplacena náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pochopitelně víme o okamžitém oznamování výtek nejlépe v písemné podobě, ale již to zde přesáhlo veškeré hranice slušnosti a jen to narušuje chod celé firmy a budem rádi, kdyby firmu opustil hned, bez přístupu nejen k jakýmkoli datům firmy. Je možné takto postupovat? A pokud se liší náhrada mzdy (o 500 Kč méně), než kdyby pracoval bez překážky na straně organizace, jsme mu povinni ještě něco více doplácet a případně jakou formou?

Je povinnost zaměstnavatele uzavřít zkušební dobu se zaměstnancem?

Podle § 215 odst. 2 písm. c) zákoníku práce mají zaměstnanci, který jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, nárok na dodatkovou dovolenou. Podle § 347 odst. 3 zákoníku práce "za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle atomového zákona." Radiačním pracovníkem kategorie A může být i osoba, která vstupuje do kontrolovaného pásma pouze občas (např. dohlížející osoba podle § 43 vyhlášky č. 422/2016 Sb.). Mám za to, že i takováto osoba má, protože je radiačním pracovníkem kategorie A, nárok na dodatkovou dovolenou, a to bez ohledu na to, jakou dobu konají práce zvlášť obtížné (tzn. vykonávají dohled v kontrolovaném pásmu). Je-li tato osoba radiačním pracovníkem kategorie A po celý rok, pak má nárok na 1 týden dodatkové dovolené.

Elektromontážní firma spol. s r. o. by chtěla zaměstnat na plný úvazek elektrikáře Ukrajince, který má i rumunský pas, protože manželka je Rumunka. Můžete nám poradit, jaké doklady a potvrzení musí obě strany zajistit, aby mohl být pracovní poměr uzavřen dle platných předpisů?