Pracovní doba - strana 12

Lze, případně jak, ošetřit ve smlouvě pracovní dobu od Pondělí do Pátku včetně svátků, a jednou za tři týdny neděle (Provoz by byl otevřen kvůli nemocnicím každou neděli, ale střídali by se tam po třech skupinách)? S tím, že by za odpracovaný řádný svátek od Po-Pá nedostávali příplatky, ale mzda byla již ve výši s přihlédnutím na skutečnost, že budou mít odpracováno více než je běžné a že musí chodit do práce i o svátku. Pokud by někdo nepřišel do práce ve svátek, který připadá na den od Pondělí - Pátku nebo na jeho určenou směnu jednou za tři týdny v neděli, tak by si musel vzít dovolenou. Chtěli bychom tak zajistit, aby lidé opravdu na tyto směny chodili a byla to neodlučitelná součást jejich práce.

Ve firmě máme rovnoměrně rozvrženou i nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, vyrovnávací období je 3. měsíční. 1. Jedna zaměstnankyně se na konci srpna dohodla se zaměstnavatelem, že v září přejde zpět na rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že původní plán směn počítal s tím, že bude celý třetí kvartál na nerovnoměrně rozvržené pracovní době - nastala situace, kdy odpracovala všechny naplánované směny, ale odpracovaná doba za část třetího kvartálu (za měsíce červenec a srpen) je 356 hodin. Když ale přepočítávám, kolik by měla mít odpracováno (počet týdnů x 40 hodin) - docházím k číslu 360 hodin. Mohu to nechat tak nebo je nutno nějak vyřešit ony 4 hodiny? 2. Pokud se stane, že plán směn se během vyrovnávacího období upravuje podle potřeby práce a u některého zaměstnance není naplánovaný počet směn, který odpovídá celkové pracovní době připadající na vyrovnávací období - je způsob vyřešení pouze překážka na straně zaměstnavatele - prostoj nebo jiná překážka v práci?

Pracovní doba je veškerá doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci (tedy i práci přesčas), a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 6 dnů nočních směn – 2 dny volna - 6 dnů odpoledních směn – 2 dny volna - 6 dnů ranních směn – 2 dny volna a chtěli by přejít na režim střídání směn po dvou dnech tj. 2 dny noční směny - 2 dny odpolední směny – 2 dny ranní směny – 2 dny volno. Jak správně zvolit kombinaci ranní, odpolední, noční, aby byl splněn nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu? 1. noční – noční – odpolední – odpolední – ranní – ranní – volno – volno 2. ranní – ranní – noční – noční – odpolední – odpolední – volno – volno 3. ranní – ranní – odpolední – odpolední – noční – noční – volno – volno (tuto variantu zaměstnanci odmítají z důvodu kratšího volna po noční směně).   

Základní informace S ohledem na změnu koncepce dovolené již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Od 1. ledna 2021 byl opuštěn dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a používá se přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Stávající úprava zohledňuje situace, kdy zaměstnanec v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v rámci vyrovnávacího období, které může přecházet z jednoho do dalšího kalendářního roku, odpracuje z důvodu rozvržení stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby do směn v jednom z těchto kalendářních roků více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní nebo kratší týdenní pracovní doby. Aktuálně platí následující: Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Příklad: Zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodin do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů, které začíná 1. 10. 2021 a přechází tak do roku 2022, odpracoval v roce 2021 celkem 2 028 hodin (tj. 54násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby – 37,5 x 54 = 2 025 hodin), neboť ve zbývající části vyrovnávacího období od 1. 1. 2022 mu bude rozvrženo méně směn za účelem vyrovnání průměrné délky jeho stanovené týdenní pracovní doby za celé toto období. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka dovolené zaměstnance v roce 2021 bude v tomto případě činit 195 hodin (tj. 37,5 : 52 = 0,721 x 54 = 38,94 x 5 = 194,71; po zaokrouhlení na hodiny nahoru 195 hodin). K 3 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Základní informace S ohledem na změnu koncepce dovolené  v roce 2021 již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Stávající úprava opouští dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a usiluje o přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Zákoník práce pouze stanovuje, že odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby (tj. bez práce přesčas), prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Je tak nezbytné vypočítat pro daný kalendářní rok nárok na dovolenou za každé období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby samostatně.

Práce přesčas u pružné pracovní doby Jak posuzovat práci přesčas u pružného rozvržení pracovní doby, jedná-li se o zaměstnance s kratší pracovní dobou, jestliže zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období v...

Výroba u nás pracuje v rovnoměrném třísměnném provozu, tj. po týdnu se střídají noční, odpolední a ranní směny. Nyní závodní lékařka zakázala práci v noci jednomu kolegovi z výroby, u nějž se nově objevila epilepsie. Snažíme se tuto situaci nějak vyřešit. Je možné stanovit dvěma zaměstnancům individuální plán směn v tom smyslu, že by se vzájemně střídali na svých směnách tak, že jeden by měl vždy 2x týden noční směny a 1x týden ranní směny a ten druhý by měl 2x týden odpolední směny a 1x týden ranní směny? Oba zaměstnanci s navrženým střídáním směn souhlasí. Jedná se v tomto případě stále o rovnoměrné rozložení pracovní doby? Je potřeba nějaké speciální lékařské vyšetření u zaměstnance, který bude pracovat častěji v noci? A existuje nějaké omezení (max doba), na jak dlouho lze v takovémto režimu pracovat? 

Jsme příspěvková organizace a máme zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vyrovnavací období je 4 měsíce. Plánujeme směny jinak pondělí až pátek a jinak na sobotu, neděli a svátek (poskytujeme terénní sociální služby a respektujeme požadavky klientů). Pokud se vyskytne svátek třeba ve středu, pak již při plánování jej obsazujeme jako víkendové směny, s tímto plánem jsou zaměstnanci seznamováni předem. Zaměstnanci, kteří nejsou na směně (a nyní i odborový orgán), požadují proplatit svátek, na který neměli naplánovanou směnu, a tudíž nebyli v práci. Postupujeme správně, když v plánu směn mají uvedené volno, a tudíž svátek nemají proplacený ani započítán do počtu odpracovaných směn na rozdíl od rovnoměrně rozvrženého pracovního režimu?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 12. 3. 2019 – I. část 1. SJEDNÁNÍ KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBY A JEJÍ ZMĚNA Někteří členové...

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.  

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Na konci ledna proběhla v médiích zpráva o přijetí novely zákoníku práce a zrušení karenční doby. Pozornosti veřejnosti (i té odborné) však mohla ujít skutečnost, že poslanci Helena Válková a Karel Rais do textu novely prostřednictvím pozměňujícího návrhu s úspěchem „propašovali“ i několik změn zákona o vysokých školách týkajících se rozvrhování a evidence pracovní doby akademických pracovníků.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 - I. část 1. ZPĚTNÉ UZNÁNÍ...

Na prodejnách vytváříme prodavačkám harmonogram směn na daný měsíc. Máme vyrovnávací období kalendářní měsíc. Tzn. že pro březen bylo naplánováno při plném úvazku 168 hod. V průběhu měsíce prodavačka onemocní, vím, že bude chybět min. 14 dní a je potřeba její směny vykrýt a nařídit přesčas. Tyto směny navíc, které musím ihned přeplánovat - a budou prací přesčas – mohu, nebo nemohu zapracovat do harmonogramu směn? Vycházím z § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce, kde je uvedeno, že práce přesčas je práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Jak má vedoucí předem dát zaměstnancům vědět, že budou mít směny navíc, které budou přesčasem? Pokud to nesmí zapracovat do harmonogramu směn? Nebo mohu přesčasové směny do harmonogramu zapracovat a označit je tam třeba jako „přesčasová směna“?

Jak je z nadpisu patrné, noční práce a zaměstnanec pracující v noci jsou dvě různé kategorie, které je třeba od sebe odlišovat. Vzhledem k tomu, že práce „v noci“ představuje nejenom zásah do soukromí zaměstnance, ale rovněž má vliv na uspokojování jeho fyziologických potřeb, konkrétně spánku, je zaměstnanci při výkonu takové práce v různých souvislostech poskytována zvýšená ochrana.

V našem závodě je směnný pracovní režim. Ranní směna od 6 do 18 hod. V závodě bude poskytnut jeden oběd a za odpolední jedna stravenka. Může to tak být? Noční směna je od 18 hod. do 6 hod. - budou poskytnuty dvě stravenky, protože jídlo v tuto dobu nebude. A příplatek za noční směnu od 22 do 6 hod. bude za 8 hod. Jestliže zaměstnanec pracuje 12 hod. má nárok na dvě přestávky v délce 30min a budeme mu platit 11 hod.?

Chceme na jedné pozici změnit pracovní dobu, nyní je od 6,30 do 15,00, chceme ji nastavit od 7,30 - 16,00. Zapracujeme tuto změnu do pracovního řádu. Musí zaměstnanec na této pozici s touto změnou souhlasit? Seznámení s pracovním řádem dostane k podpisu. Nebo mu to můžeme nařídit? Co máme udělat, pokud s touto pracovní dobou nebude souhlasit? 

Budeme přecházet na nový docházkový systém. Docházka zaměstnanců, kterou evidujeme ve starém systému, bude zcela vymazána a v novém budou evidovány pouze docházky od spuštění nového systému. Je třeba archivovat i docházkové listy pro případnou kontrolu? Máme je archivovány několik let v tištěné podobě spolu s výkazy zaměstnanců, ale po skartaci ztratíme i toto. Kdybychom měli případnou kontrolu, mohou po nás vyžadovat docházkové listy, nebo je to pouze pro naši kontrolu, jak zaměstnanci chodili do práce a rozhodující jsou informace ve mzdovém programu?

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?