Pracovní doba - strana 9

Konto pracovní doby dle § 86 a 87 ZP je specifické flexibilní rozvržení pracovní doby, během kterého zaměstnanec nemá právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a během vyrovnávacího období je odměňován stálou (paušální) mzdou.

Všichni zaměstnanci, jejichž směna trvá déle než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny) mají dle § 88 ZP právo na přestávku v práci na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut celkem. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Pokud přestávku není z provozních důvodů možné poskytnout, musí mít zaměstnanec alespoň přiměřenou dobu na jídlo a oddech, která se ovšem do pracovní doby započítává.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům dle § 90 ZP nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v délce 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvým zaměstnancům v délce 12 hodin). Tento nepřetržitý odpočinek může být v celé řadě případů zkrácen až na 8 hodin, ovšem následující odpočinek pak musí být o dobu tohoto zkrácení prodloužen. U sezónních prací v zemědělství je možné dle § 90a ZP zkrácený odpočinek vybrat až do 3 týdnů.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům dle § 92 ZP nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce 35 hodin během 7 po sobě jdoucích dnů. Tento nepřetržitý odpočinek může být v celé řadě případů zkrácen až na 24 hodin, ovšem celková délka odpočinku za dva týdny pak musí činit 70 hodin. U sezónních prací v zemědělství je možné dle § 90a ZP zkrácený odpočinek vybrat až do 3 týdnů.

Prací přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Práci přesčas lze konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas, ke které musí mít zaměstnavatel vždy vážné provozní důvody, nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Celkem pak dle § 93 odst. 4 ZP práce přesčas (nařízená + dohodnutá) nesmí činit více než 8 hodin za týden v průměru za vyrovnávací období (26 / 52 týdnů). Zvláštní pravidla platí pro některé skupiny zaměstnanců (např. těhotné, mladiství), a dále v případě kratší pracovní doby, pružné pracovní doby a konta pracovní doby.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec práci nevykonává, ale je mimo pracoviště připraven ji podle pokynů zaměstnavatele začít konat. Pokud by zaměstnanec byl připraven k výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, jednalo by se vždy o pracovní dobu.

Aby zaměstnanec věděl, kdy konkrétně má pracovat a nakdy připadá jeho doba odpočinku, je zaměstnavatel povinen až na výjimky vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Za jakých podmínek může být za neomluvenou absenci považována situace, kdy se zaměstnanec změně takového rozvrhu nepodrobí?

1, Je třeba souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas do limitu 150 hodin ročně? Pokud ano, v jaké formě - součást pracovní smlouvy apod. 2. Zaměstnanec odpracuje podle plánovaných směn rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin po-pá; sobota je nad rámec jeho úvazku. Lze přesčasovými hodinami zaměstnanců do limitu 150 hodin ročně takto řešit práci v sobotu? Zaměstnanec s prací nad rámec jeho stanovené týdenní doby v sobotou souhlasí. Je třeba jeho písemný souhlas?

Jakým způsobem lze sjednat, že zaměstnanec souhlasí se změnou rozvrhu pracovní doby v kratší době než 2 týdny předem? Dodatkem k pracovní smlouvě či samostatnou dohodou?

Zaměstnanci mají stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Ve firmě je třeba ještě zajistit sobotu (obchod) v rozsahu 5 hodin. Zaměstnanci s prací v sobotu souhlasí, domlouvají se mezi s sebou, kdy kdo na jakou sobotu přijde. Vyrovnávací období je měsíc. Pokud si tedy zaměstnanec nevybere za odpracovanou sobotu náhradní volno, je považována za přesčas. Lze tento postup považovat za správný? A má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál za takto odpracovanou sobotu?

Před blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny se opět objevují debaty o zkrácení pětidenního pracovního týdne. Podle ministryně práce a sociálních věcí Maláčové chce ČSSD nejprve prosadit 5 týdnů...

Jaký je správný výpočet dlouhodobého fondu pracovní doby u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 35,5 hod. s vyrovnávacím období 52 týdnů: a) 52 x 35,5 = 1846 hod., b) 52,143 x 35,5 = 1851 hod., a to rozvrhuje zaměstnavatel do směn? Co se stane s 1-2 dny, o které je delší rok než vyrovnávací období? Plánuje se na něj?   

Patří do dvacetinásobku týdenní pracovní doby pro účely dovolené jako doba odpracovaná čerpání sickdays a čerpání neplaceného volna? 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Máme vnitřním předpisem určeno, že zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v dělnických profesích, mají pracovní dobu 37,5 hod. týdně. Předpokládám, že to není problém, zaměstnavatel může takto stanovit okruh zaměstnanců, u kterých bude pracovní doba 37,5 hod. týdně. TH pracovníci mají 40 hodin týdně. Pokud tedy dělník odpracuje např. 39 hodin, tak 1,5 bude jeho přesčas? A u TH pracovníka by to bylo až nad rámec jeho stanovené pracovní doby, tedy až na 40 hodin týdně?  Doplňující dotaz: Nelze tedy stanovit zkrácenou pracovní dobu 37,5 hod týdně bez snížení mzdy jen pro určitý okruh zaměstnanců, pro určitý druh práce, funkci s jiným rozvržením pracovních dnů v týdnu? Ostatní mají klasický rozvrh 5 dnů v týdnu - tam by bylo 40 hod týdně, ale pro zkrácenou pracovní dobu by se jednalo o zaměstnance, kteří by měli rozvrženou pracovní dobu na 4 dny v týdnu. 

Zaměstnanec je vyslaný na montáž v době 6:00-18:00. Dle § 88 zákoníku práce zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytl nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Je při delší pracovní směně více přestávek na jídlo a oddych? V jakých intervalech a jak dlouhé mají být přestávky? 

Je u dělené směny povinné přesně specifikovat v interních předpisech (Pracovní řád) dobu přerušení nebo stačí uvádět pouze čas (délku)? Např. dělená 8hodinová směna 6.30 – 18.30, celková délka přerušení 4 hodiny (nebo musíme uvádět přesný čas přerušení – 10.00 – 12.00, 14.00 – 16.00). Zaměstnanci jsou informováni předem písemně o konkrétních hodinách, ale z provozních důvodů se přerušení mění dle potřeb klientů. Vždy je dodržena 8hodinová pracovní doba a 4 hodiny přerušení. V organizaci máme odbory a chceme postupovat legislativně správně.

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnání na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou případně požadavky pro evidenci pracovní doby? Je povinností zaměstnavatele rozvržení pracovní doby u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou požadavky či forma pro rozvrhování pracovní doby? A pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti má nárok na příplatky za přesčas, práci v noci nebo za práci o sobotách či nedělích?

Pokud na konci tříměsíčního vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo kontu pracovní doby vychází přesčas, jakým způsobem ho proplatím? Resp. z jaké mzdy počítám - ze mzdy posledního měsíce nebo ze mzdy za celé vyrovnávací období? Znáte event. nějaký software, který tohle umí řešit?