Pracovní doba - strana 14

Má při práci na DPP do 10 000 Kč zaměstnanec právo na příplatky za směnu o víkendu nebo ve svátek? Je možné sjednat se zaměstnancem měsíčně fixní mzdu a případně nad rámec fixní mzdy dopočítat odměnu za navíc odpracované hodiny?

Jednou z povinností zaměstnavatele na úseku pracovní doby a doby odpočinku je dle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, povinnost poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce (a mladistvému zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce) přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Zaměstnavatelé dobře vědí, že přestávku v práci nelze poskytnout na začátku ani na konci pracovní doby a že ji mohou rozdělit na více částí, ale alespoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut.

Při posuzování právního postavení zaměstnance - rodiče v pracovněprávních vztazích je třeba brát na zřetel nejen zaměstnankyně, ale i zaměstnance - muže. Nejedná se přitom pouze o často probíranou pracovní dobu či vysílání na pracovní cesty, ale o celou řadu dalších souvislostí. Zároveň je třeba mít na paměti věk dítěte, o které zaměstnanec pečuje, a to v tom smyslu, že pokud budeme hovořit například o dítěti do jednoho roku jeho věku, jedná se zároveň o dítě mladší osmi let, deseti let, patnácti let apod. S ohledem na uvedené a pro určité zjednodušení se budeme zvolené problematice věnovat od nejnižšího možného věku dítěte, konkrétně začneme narozením dítěte.

Zaměstnanec v příspěvkové organizaci pracuje v sobotu nebo v neděli, případně ve svátek, ale neodpracuje celý den, většinou pouze 1,5 hodiny/den. Mají být správně vykázány tyto dny jako odpracované (hodiny samozřejmě vykážu přesně podle odpracovaných)? Anebo to nemá na nic vliv, stačí, když budou správně vykázány hodiny? Zaměstnanci si nevybírají náhradní volno. 

Základní informace Práci přesčas jako práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn může zaměstnavatel zaměstnanci buď nařídit, nebo se s ním na takové práci dohodnout. Rozdíl vyplývá ze samotného pojmenování – k nařízení práce přesčas nepotřebuje zaměstnavatel souhlas zaměstnance, kdežto dohodnutá práce přesčas takový souhlas logicky vyžaduje.  Nařízení práce přesčas ani dohoda o ní nevyžadují písemnou formu.

Máme pracovní směny rozvrženy na dny Po-Pá, délka směny je 7,5 hod, směna začíná v 6:00 a končí v 14:00. V případě, že zaměstnavatel přikáže zaměstnanci práci v sobotu, náleží zaměstnanci příplatek za práci přesčas nebo příplatek za práci přesčas a za práci v sobotu? Stejně v případě, když zaměstnavatel přikáže zaměstnanci pracovat do 18:00 hod. - náleží zaměstnanci za 4 hodiny práce přesčas příplatek za práci přesčas nebo příplatek za práci přesčas a za odpolední směnu? Ve vnitřním předpisu společnosti jsou všechny tyto příplatky zmíněny.

V minulém čísle jsme se v I. části tohoto článku zabývali rozdíly mezi jednosměnným, vícesměnným a nepřetržitým pracovním režimem, včetně správného posouzení některých sporných příkladů, které tradičně v praxi činí obtíže. V této II. části na téma navážeme a budeme se podrobněji zabývat dalšími praktickými problémy uplatňování různých pracovních režimů.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017- II. část 11. ODSTUPNÉ PŘI FIKCI ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU Zaměstnanci byla dána výpověď...

Budeme přecházet na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. "Vyrovnávací období" bude asi stanoveno na 1-2 měsíce. Pro výpočet průměrné týdenní pracovní doby v měsících, kdy je svátek budeme počítat s hodinami včetně svátků?

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

Někdy činí zaměstnavatelům problém spočítat poměrnou část měsíční mzdy či platu, jestliže zaměstnanec neodpracuje celý měsíční fond pracovní doby z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci, popřípadě je třeba vypočítat dosaženou mzdu z měsíční mzdy za práci přesčas. Tyto potíže se vztahují i k pružné pracovní době.

V aplikační praxi se poměrně často chybuje ve správném posouzení pracovního režimu zaměstnance. Problém je o to závažnější, že s případným nesprávným určením pracovního režimu jsou spojeny podstatné důsledky v eventuálně chybně určené délce stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.

Na trhu je obecně nedostatek pracovních sil. V naší firmě navíc potřebujeme odborně vzdělané pracovníky, kteří nejsou. Naši zaměstnanci si uvědomují, že odmítání zakázek není dobrou cestou a jsou ochotni pracovat přesčas, aniž jim to zaměstnavatel nařizuje. Jsou rádi, že mají dost práce a navíc si finančně přilepší mzdou a příplatky za přesčas. Vztahuje se na tyto zaměstnance limit přesčasových hodin za rok? Bude zaměstnavatel nějak postihovám za překročení ročního limitu práce přesčas? Kdo ho případně postihuje?

Zaměstnanec má pracovní dobu od 6:00 - 14:00 hod., tzn. 7,5 hod. pracovní doby + přestávka, od 6:00 - 8:00 byl na lékařské prohlídce, odpracoval zbylých 5,5 hod., poté od 14:00-16:00 hod. mu zaměstnavatel přikázal přesčas. Považují se tyto 2 h za přesča,s nebo si může zaměstnavatel dovolit propustku ignorovat, tzn. nezaplatit placené volno a brát přesčas jako výběr náhradního volna po dobu strávené u lékaře?

Jednou z nárokových složek mzdy, kterou dostává zaměstnanec za svoji práci, je též příplatek za noční práci dle ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a příplatek za práci v sobotu a v neděli dle ustanovení § 118 téhož právního předpisu. Nárokové jsou zmíněné příplatky proto, že zaměstnanci na ně vzniká nárok, pokud vykoná práci v noční době (tj. v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin), resp. se tak stane v kalendářní dny odpovídající sobotě a neděli, které se v našich končinách berou obecně jako dny pracovního klidu.

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

Jestliže bychom sestavili žebříček nejčastěji zjišťovaných porušení zákoníku práce, které zjišťuje inspekce práce u zaměstnavatelů, na jednom z čelních míst bychom nalezli porušení povinnosti vést evidenci pracovní doby. Z...

Kolik může zaměstnanec odpracovat sobot, týdně odpracuje 40 hodin a za měsíc má ještě k tomu přesčasy 12,5 hodiny?Odpracoval ještě 3 soboty (3 x 6 hodin). Celkové odpracované směny činily 25 dnů, ale program vygeneroval pouze 24 stravenek s příspěvkem zaměstnavatele a 1 bez příspěvku, kdy by si ji musel hradit plně.  

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017 - III. část 13. ODPOVĚDNOST ŠKOLY ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ÚRAZEM ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve svém ustanovení...

Kolik může mít zaměstnanec přesčasů měsíčně (ročně)?