Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru - strana 2

Zaměstnanec měl dlouhodobou nemoc, po nemoci si čerpal řádnou dovolenou z předchozího roku, a to v délce 4 týdnů, pak byl dohodou ukončen pracovní poměr, za rok 2022 skutečně tedy neodpracoval žádnou hodinu. Vzniká mu nárok na poměrnou, a to za čtyři týdny čerpané dovolené, které se pro nárok na dovolenou započtítává jako výkon práce, je to tak? Měl by tedy ještě pak nárok na 12 hodin dovolené (37,5 hod týdně prac. doba)?

Na co personalisté čekali a čím se soudy zabývaly v poslední době hned několikrát, je odpověď na otázku, jak posoudit dobu od nabytí účinnosti lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb do skončení pracovního poměru výpovědí, jestliže posudkovým závěrem a následně důvodem k rozvázání pracovního poměru bylo dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance. Může to zkomplikovat fakt, že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance je důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?

Do kolika dnů má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti? Program nám potvrzení vystavuje až po spočítání posledních mezd, avšak zaměstnanec tlačí na vydání ihned při ukončení pracovního poměru.

Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, je to zapříčiněno pracovním úrazem, onemocněním nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí a v důsledku toho skončí pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou, vzniká zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Může zaměstnanec počítat s takovým odstupným i pro případ, že s ním ze stejného důvodu rozváže zaměstnavatel pracovní poměr zrušením ve zkušební době?

Jednou z povinností zaměstnavatele souvisejících se skončením pracovního poměru, DPČ a někdy i DPP je i povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). V praxi zaměstnavatelé chybně vystavují...

Se skončením pracovněprávního vztahu se pojí mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, označované také jako zápočtový list. Vzhledem k tomu, že dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.), která dotčenou problematiku dílčím způsobem upravila, poskytuje článek stručné shrnutí tohoto institutu.

Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru nevyplatil odstupné zaměstnanci, protože měl za to, že na odstupné nemá nárok. Mzdu spočítal bez odstupného, vyplatil mu mzdu. Zaměstnanec šel na úřad práce, úřad práce nařídil vyplatit zaměstnavateli odstupné, na základě platebního výměru toto zaměstnavatel uhradil. Jak toto vyplacené odstupné zaúčtovat? Do nákladů jako mzdu?

Zaměstnanec ukončil v listopadu 2020 pracovní poměr a vznikl mu nárok na vyplacení odstupného v prosinci 2020. Zaměstnavatel mu z důvodu insolvence do 31. 1. 2021 odstupné nevyplatil. V prosinci 2020 zaměstnanci vyplatil Úřad práce "kompenzaci za nevyplacené odstupné". Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o vystavení "potvrzení o zdanitelných příjmech" za rok 2020. Má být kompenzace z Úřadu práce uvedena na potvrzení v řádku 2 jako vyplacená mzda? Zaměstnavatel Úřadu práce kompenzaci z důvodu insolvence nezaplatil.

Jak známo, pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přísluší mu (zaměstnavatel je povinen mu zaplatit) odstupné. Zákon sám stanoví jen minimální výši odstupného, a to ve výši jedno až trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance podle doby trvání pracovního poměru.

Jak postupovat v případě úmrtí zaměstnance? Je nutné mít úmrtní list nebo stačí ukončená DPN (pokud tam bude vyznačeno úmrtí)? Komu předat zápočtový list, výplatní pásky a ELDP? Poslední plat zasíláme na nám poslední známý účet zaměstnance nebo zatím neodesíláme a čekáme na rozhodnutí notáře vyřizující pozůstalost? 

Náš zaměstnanec, vedoucí pracovník, utrpěl na jaře vážný nepracovní úraz. V současné době je v nemocnici na oddělení LDN, běží dočasná pracovní neschopnost a dle jeho zdravotního stavu to nevypadá, že by byl možný návrat do zaměstnání. Na jeho pozici jsme přijali zástup, ale vzhledem k tomu, že původní zaměstnanec je již dlouho v dočasné pracovní neschopnosti (brzy už to bude 1 rok), bohužel to nevypadá, že by se mohl vrátit, a celá situace se bude muset řešit, prosím o radu, jak postupovat dál ohledně trvání případně skončení pracovního poměru. Lze ukončit pracovní poměr dle § 52 písm. e) zákoníku práce? A jaké doklady k tomu potřebuji? (Zaměstnanec sám vůbec nekomunikuje, proto nemůže dojít k našemu lékaři na mimořádnou lékařskou prohlídku.) Případné dokumenty od posudkové komise zkoumající zdravotní stav z pohledu přiznání invalidního důchodu, příp. ZTPP nám jako zaměstnavateli asi ČSSZ neposkytne.) A v případě ukončení pracovního poměru, komu předat zápočtový list, ELDP a další dokumenty?

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 30. 9. 2020., od 1. 10. 2020 mu máme vyplatit po dobu 12 měsíců/měsíčně (do 30. 9. 2021) konkurenční doložku. Ve smlouvě má ujednání: „Zaměstnavatel se zavazuje poskytnou zaměstnanci za dodržování konkurenční doložky, jak je v tomto článku stanovena, peněžité vyrovnání ve výši 100 % průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku." Při stanovení průměrného výdělku budu měsíčně postupovat dle daných dnů v měsíci a vždy z pravděpodobného průměrného výdělku za předešlé čtvrtletí? Pro první výplatu budu brát v potaz průměr za 3Q/2020 (kdy byl ještě v pracovním poměru) a následně od 1. 1. 2021 a dále ne již z 3Q/2020, ale následně z dalšího pravděpodobného výdělku za 4Q/2020?

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Ve Sbírce zákonů již vyšla dne 26. 6. 2020 dlouho očekávaná novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), která přináší pro personální praxi mnoho zajímavých a praktických novinek. Systematicky tato novela navázala na plánovanou novelu z roku 2016, která nakonec nebyla schválena.

Ačkoliv ze zákoníku práce byla nabídková povinnost zaměstnavatele před dáním výpovědi z pracovního poměru vypuštěna s účinností od 1. 1. 2007, lze se s ní občas setkat jako se závazkem zaměstnavatele vyplývajícím z kolektivní smlouvy. Může nedodržení tohoto závazku vést až k neplatnosti zmíněné výpovědi?

Jaký je prosím termín pro předání potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnanci, když skončil 30. 6. 2020? On tvrdí, že 30. 6. 2020, to ale nemáme zpracované mzdy za červen, proto se mi to zdá nepravděpodobné. Zápočtový list vydáváme v den výstupu, ostatní dokumenty (ELDP, potvrzení o příjmech) až ve výplatním termínu. Neporušujeme zákonné lhůty? 

Zaměstnanec podal výpověď sám 29. 5. 2020. Má uzavřenou konkurenční doložku po dobu 1 roku. Musíme dodržet toto vyplácení (tedy polovinu průměrného výdělku po dobu jednoho roku), i když dal výpověď zaměstnanec sám? 

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nastává automaticky v těch případech, o nichž to právní úprava stanoví, a dochází k němu nezávisle na vůli zaměstnance. Není přitom vyloučeno, že v důsledku změny zaměstnavatele z toho vyplývající se zaměstnanci mohou po přechodu změnit také pracovní podmínky, za kterých není ochoten práci nadále konat. Má možnost se z takového pracovněprávního vztahu vyvázat, a přitom odejít s nějakým finančním plněním?

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.