Pojištění - strana 8

Je možné, aby se OSVČ rozhodla neplatit sociální pojištění (důchodové) - tu povinnou část a tzv. „vystoupila ze systému“ vědoma si toho, že na stáří neobdrží žádný důchod? Je to klasická česká OSVČ, bez jakýchkoliv jiných příjmů, nikdo jiný za ní sociální pojištění neodvádí.

Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).

Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podívejme se nyní blíže na zásadní aspekty týkající se této problematiky.

Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

Má-li zaměstnanec 5-8 let před nárokem na starobní důchod snížený úvazek - ovlivní to pravděpodobně negativně výpočet důchodu. Je to tak?

Jaké jsou nevýhody při rozhodnutí zaměstnance využít předdůchod?

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Základní povinností každého plátce je především řádné placení pojistného, respektive záloh na pojistné u OSVČ. Jestliže plátce tuto povinnost neplní, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

Každoroční změny částek důležitých pro platby pojistného na zdravotní pojištění postupně probíhají, avšak hodnoty odvozené od výše minimální mzdy nebyly v době zadávání tohoto příspěvku do tisku známé. Nicméně na částky vycházející z tzv. průměrné mzdy pro rok 2023 se již můžeme připravit, jejich dopad do jednotlivých oblastí zdravotního pojištění upravuje postupy plátců při plnění zákonných povinností, jak je dále uvedeno.

Ráda bych si ujasnila okruh osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Od 1. 12. 2022, kdy se zákonem 358/2022 Sb., novelizuje zákoník práce, budou zaměstnanci pobírající nemocenskou dávku „otcovská“ nově čerpat v zaměstnání otcovskou dovolenou (nový § 195a) namísto rodičovské dovolené. Dosud tito zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou byli hlášeni zaměstnavatelem na zdravotní pojišťovny s kódy M a U a neplatil pro ně po dobu čerpání rodičovské dovolené minimální vyměřovací základ. Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda tato doba bude i nadále od 1. 12. 2022 dobou, za kterou je plátcem pojištění stát, anebo ne? Pokud dochází ke změně a stát již za tyto pojištěnce plátce nebude, tak ještě prosím o informaci, jak postupovat u zaměstnance, který čerpá „otcovskou“ od 28. 11. 2022 do 11. 12. 2022?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Na základě zákona č. 216/2022 Sb. budou moci zaměstnavatelé od 1. 2. 2023 uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Dle § 7a odst. 1 písm. g) zákona č. 589/1992 Sb. bude možné uplatnit slevu u zaměstnanců v pracovním poměru mladších 21 let. U těchto zaměstnanců na rozdíl od ostatních skupin zaměstnanců, u kterých bude možné uplatnit slevu, není stanovena podmínka, že s nimi musí být sjednána kratší pracovní doba. V § 7a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je však uvedeno, že sleva na pojistném nenáleží, pokud odpracovaná doba v pracovním poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli včetně dob, které se považují za výkon práce, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin. Vztahuje se tato podmínka také na zaměstnance mladší 21 let? Ze zmiňovaného odstavce 4 nevyplývá, že by se na ně nevztahovala. 

Minimální měsíční záloha na pojistné na zdravotní pojištění OSVČ bude od ledna 2023 činit 2 722 Kč (v roce 2022 to je 2 627 Kč). Minimální měsíční záloha na pojistné...

Pracovnice v akciové společnosti, skladová účetní, nar. 29. 9. 1960 (má jedno dítě), uvažuj , že by šla do starobního důchodu, má odpracováno 41 let. Žádost si che podat letos v prosinci. Šla by o rok a půl dříve. Pokud by jí byl starobní důchod přidělen, je možné, aby i nadále pracovala v naší akciové společnosti za stejných pracovních podmínek, tzn. s měsíční mzdou, nebo je výhodnější zažádat až v roce 2024?

Máme několik zaměstnanců, kteří požádali o předčasdný důchod - bez výplaty. Někteří mají nárok na řádný starobní důchod v roce 2023, někteří až v březnu 2024. Podle dostupných informací, pokud nadále bude zaměstnanec pracovat, budou mu započteny jeho příjmy do vyměřovacího základu, ale je zde otázka, budou příjmy započteny v plném rozsahu, nebo jen jako "důchodci ", kdy se již vypočtený důchod navýší o minimální částku (u pracujících důchodců se vždy po přepočtu zvýšil důchod o max. 100 Kč. Ptám se hlavně o zaměsnance, kteří májí celkem vysoký hrubý příjem, zda je to i pro ně vhodné požádat o předčasný důchod bez výplaty. S tím, že po dovršení věku na řádný starobní důchod a uvolnění vyplácení budou nadále pracovat. Děkuji za odpověď.