Personální management - strana 2

Spolu s postupným vývojem nových technologií a umělé inteligence dochází k růstu potenciálu aplikace těch automatizovaných řešení, která mohou ulehčit každodenní práci zaměstnanců napříč celou organizací. Jedním z těchto řešení jsou i chatboti. Chatboti jsou v zásadě softwarové nástroje, které pomáhají simulovat lidskou konverzaci (chatování), ale nejen to, jejich potenciál je mnohem větší. Ač se může zdát, že chatboti jsou novinkou, není tomu tak. Tento software existuje již desítky let, ovšem až nyní je možné plně využít jeho potenciál i pro oblast řízení lidských zdrojů. Jak konkrétně chatboty využít v rámci personální práce a kde jsou jejich limity? Přesně těmito otázkami se bude zabývat následující článek.

Zatímco klíčové aktivity personálního řízení v organizaci jsou nejen napříč Českou republikou, ale i dalšími zeměmi poměrně stálé, mění se jejich přístup k jednotlivým aktivitám a procesům. Řízení lidských zdrojů je determinováno velikostí podniku, hierarchickým uspořádáním, mezinárodním kontextem, ale také případnými osobními vazbami mezi jednotlivými pracovníky či zainteresovanými osobami. Na jedné straně tak existují rodinné firmy s dlouhou rodinou tradicí, které si zakládají na úloze a významu rodiny, což stvrzují i rodinným jménem v názvu společnosti, na straně druhé jsou firmy, které nemají rodinný charakter a úzkostlivě se snaží přijít na způsob, jak vybalancovat případné rodinné vztahy mezi jednotlivými zaměstnanci či potenciálními spolupracovníky nebo další střety zájmů obdobného charakteru. Příkladem může být kodex společnosti L’OREAL. Jak tedy přistoupit k řízení personálních vztahů v rodinné firmě a je možné tyto přístupy využít i ve firmách nerodinných?

Náročnost různých profesí a činností na schopnost řídit sebe sama je různá. Část pracovníků se bez ní obejde, mnohdy však jen proto, že jejich činnost řídí a kontrolují (často na úkor svého vlastního času) jiní. Rostoucí počet pracovních míst, a to nejen v dobách pandemie, však vyžaduje, aby lidé byli schopni si na základě šířeji či dlouhodoběji zadaných úkolů správně stanovit své priority i řídit průběh své práce sami. Článek se zabývá hlavními předpoklady, součástmi a nástroji osobní efektivity, tj. schopnosti řídit sebe sama.

Tvorba personální organizace a její další rozvoj patří k základním úkolům řízení lidských zdrojů, podmiňujícím jejich efektivní využívání. Její ústřední částí je rozhodování o náplni jednotlivých pracovních míst a o tom, jak budou tato místa v organizaci dále seskupena, tedy začleněna do širších jednotek. Článek se zabývá strukturováním pracovních míst, tj. vymezováním jejich účelné pracovní náplně, jejich seskupováním do organizačních jednotek i dynamikou a změnami personální organizace.

Disponovat těmi správnými talenty, mít v pracovním týmu schopné zaměstnance se správným souborem dovedností, schopností, vědomostí, kteří navíc zastávají shodné hodnoty jako firma – i v dnešní době platí, že pro zajištění úspěchu a konkurenceschopnosti firem jsou klíčoví zaměstnanci, kteří přicházejí s novými inovativními řešeními. Přesně to jsou nároky mnohých organizací, které se dostaly ještě více do popředí kvůli současnému dynamickému ekonomickému prostředí. Řada organizací je vnějšími vlivy doslova nucena obratně reagovat na změny a zajistit si tak svou pozici na trhu. Klíčovým partnerem pro zajištění zaměstnanců, splňujících nároky organizace, jsou samotní náboráři neboli recruiteři. Tento článek je zaměřen na soudobou pozici náborářů a nároky na jejich dovednosti nejen v České republice a v zemích Evropské unie, ale také v dalších státech světa.

Stroje, roboti, umělá inteligence, pojmy, které jsou v podnikovém prostředí neoddiskutovatelně spojené s otázkou možnosti substituce lidské práce. Ostatně tato oblast není až takovou novinkou. Již ve vědeckofantastickém dramatu nazvaném R.U.R jeho autor, Karel Čapek, přichází s varováním před negativními vlivy moderní techniky. Cílem následujícího článku je analyzovat konkrétní příklady praxe, ve kterých je možné, částečně či zcela, lidskou práci nahradit prací nových technologií či umělé inteligence a zároveň se zaměřit na problematiku, jak vlastně práce strojů mění náplň a nároky práce lidské.

Soudobá společnost je čím dál tím více soustředěna na výkon. Kvantifikovanou veličinu, která udává informaci o tom, jak je ta která jednotka či činnost efektivní. V rámci firemního prostředí je celkový výkon firmy determinován pracovním výkonem zaměstnanců. Bez výkonných zaměstnanců by většina firem nemohla dosáhnout pozitivních finančních výsledků. Jak tedy stimulovat pracovní výkon zaměstnanců? Jsou pro zvýšení pracovního výkonu důležitější fyzické aspekty, jako je pracovní prostředí, nebo spíše pocity a emoce, jako například pocit spokojenosti či důvěry v zaměstnavatele?

Chyby spojené s nevhodným výběrem zaměstnanců jsou pro jakoukoli organizaci drahé. Nejen proto, že vedou k přijetí osob, jejichž úkoly jsou nad jejich schopnosti či další předpoklady, ale i z toho důvodu, že odstraňování následků nevhodného výběru je často nákladné. „Investice“ do správného výběru osob přitom nemusí být nijak závratné. Článek se zabývá zásadami správného vedení a organizace přijímacích rozhovorů i nejdůležitějšími zásadami a kritérii posuzování kandidátů včetně způsobu kladení otázek, a to bez ohledu na povahu obsazované pozice.

Nad filozofií propouštění zaměstnanců v době krize se nyní moc zaměstnavatelů nezamýšlí, málokdo přemýšlí skutečně strategicky a efektivně. Je to dáno tím, že již málo firem má jednoho konkrétního vlastníka, je málo rodinných firem, firmy jsou v dnešní době vlastněny různými fondy, finančními skupinami a ty často přemýšlí pouze v dimenzích aktuálních zisků.

Na konci 90. let 20. století započal boom s publikacemi typu „War for talent” nebo například „The Talent Edge”. Právě tyto tituly přišly s poznatkem, že s ohledem na vývoj pokročilých technologií je poptávka po talentech zaměstnanců vyšší než nabídka, což následně způsobilo, že trh talentů je nejkonkurenceschopnějším trhem za poslední desetiletí. Bylo to období první fáze boje o talenty v procesech řízení lidských zdrojů. Jak se však situace vyvinula a umí již firmy plně využívat talent management? Jak využít plný potenciál talent managementu k zamezení fluktuace zaměstnanců?

Je tzv. práce na zkoušku řádnou závislou prací podle zákoníku práce? Jak nahlížet na úrazy při tzv. práci na zkoušku?

Důležitost informačních technologií a jejich funkcí ve firmách roste. V návaznosti na intenzitě využívání informačních technologií pak dochází ke změně výkonu nejen jednotlivých částí organizace, ale i firmy jako celku. Často neočekávané, rychlé tempo změn nutí firmy orientovat vnitřní organizační prostředí k rychlé adaptaci a reakci s inovativními přístupy a zkráceným časem. Právě tento aspekt klade větší nároky na roli řízení lidských zdrojů. Jaká jsou tedy specifika personálního informačního systému? Jak postupovat při jeho implementaci a čeho se vyvarovat, aby investice nebyla zbytečná?

Hledáte nové zaměstnance, ale nedaří se vám je najít? Nejste v tom sami, dle dat Českého statistického úřadu je v České republice více než 300 tisíc volných pracovních míst. Potenciálních zaměstnanců je v České republice málo. Zaměstnavatelé by tak neměli podceňovat sílu a význam sociálních sítí při samotném náboru zaměstnanců. Jak tedy oslovit potenciální uchazeče na Facebooku?

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Plánování lidských zdrojů, ať již jejich celkové potřeby, struktury, zdrojů jejich získání či potřeby jejich uvolňování, představuje jeden z nejdůležitějších úkolů personálního managementu organizace. Jeho cílem je včas a správně formulovat požadavky na lidské zdroje odpovídající budoucím cílům a záměrům firmy, a vytvořit tak s nezbytným časovým předstihem předpoklady, aby těchto požadavků dosáhla, a to s co nejnižšími náklady. Článek se zabývá nástroji a metodami tvorby i realizace personálních plánů organizace.

Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.

Audit personálních rizik patří dosud k méně častým formám personálního auditu. Jeho cílem je identifikovat a omezit zdroje personálních či manažerských rizik v organizaci, a to změnou personálních, resp. řídících pravidel i zvýšením pozornosti organizace vůči příčinám personálně podmíněných problémů. Východiskem auditu je porozumění obecným i odvětvově specifickým zdrojům personálních rizik, kterým je organizace vystavena. Mnohé příčiny personálních rizik jsou většině organizací společné, včetně rizik spojených s rozhodováním a odměňováním manažerů.

Efektivní, či naopak méně účinné nakládání s časem není jen záležitostí jednotlivců, ale i organizací. I organizace mají své spíše rychlé, nebo naopak pomalé pracovní tempo, podobně jako odlišný sklon zabývat se namísto věcí podstatných spíše malichernostmi. O tom, jak efektivně organizace se svým časem nakládá, rozhodují přitom především její vedoucí. Článek se zabývá nejčastějšími okolnostmi, které organizacím brání v účinném nakládání s časem, i způsoby, jak tyto problémy překonat.

Není dnes již zřejmě sporu o tom, že informatizace a automatizace personálních procesů (při náboru a výběru zaměstnanců, hodnocení výkonu, řízení procesu vzdělávání apod.) pomocí softwarových aplikací je jedním z klíčových faktorů, které mění zažitou roli personalistů.

Kontinuální vzdělávání a rozvoj zaměstnanců jsou nedílnou součástí každé organizace a stalo se podstatným nástrojem dosažení konkurenční výhody. Je však nutné tuto činnost v organizaci nepodcenit a věnovat jí náležitou pozornost. Význam lidských zdrojů v organizaci s ohledem na jejich znalosti a důraz na neustálé vzdělávání a rozvoj zaměstnanců dobře vystihuje světoznámé tvrzení Tomáše Bati: „Vezměte mi mé stroje, ale nechte mi mé lidi. Do roka postavím novou továrnu. Vezměte mi mé lidi a nechte mi stroje a z toho už se nevzpamatuju.“