Nemocenská a DPN - strana 4

Lidé, kteří pobírají nemocenské, jsou ze zákona povinni umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tento režim zahrnuje: dodržování léčebného postupu stanoveného lékařem, povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Základní informace Kontroly dodržování režimu se provádějí pravidelně v průběhu celého týdne. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení svými pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kromě OSSZ i zaměstnavatel. Ten může rovněž požádat příslušnou OSSZ o provedení kontroly dodržování režimu svého zaměstnance, která ji do 7 dnů provede, a záznam o provedení kontroly dodržování režimu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce následně zašle zaměstnavateli, ošetřujícímu lékaři i dočasně práce neschopnému pojištěnci. Kontrolují se buď namátkou vybraní dočasně práce neschopní pojištěnci, anebo ti, k jejichž kontrole dá podnět buď zaměstnavatel, nebo ošetřující lékař, pokud mají podezření, že pojištěnec nedodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplní povinnost nezbytné součinnosti při kontrole dodržování režimu (tj. zejména označení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti potřebnými údaji, tzn. označení zvonku, schránky či bytu), může mu příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta (např. za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení fiktivní adresy) až do výše 20 000 Kč. Pokud se prokáže, že k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce skutečně došlo, zahájí příslušná OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy (platu) zaměstnavatel. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.

V předchozím článku jsme se seznámili se základními obecnými informacemi k zavedení zcela nového odlišného postupu při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a uplatňování žádostí o náhradu mzdy a nemocenského od 1. 1. 2020. Popsali jsme si základní principy, výhody, povinnosti a právní ukotvení, které si v úvodu stručně připomeneme.

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Cílem elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zavést zcela novou, jednoduchou a funkční formu elektronické neschopenky (tzv. eNeschopenky) jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných aktérů.

Od dnešního dne je definitivně zrušena karenční doba. Nově jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat náhradu mzdy (platu) i za první 3 dny nemoci (dočasné pracovní neschopnosti). Zároveň se zrušením karenční doby se snižují...

Úraz je spolu s nemocí nejběžnější, a tedy i nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V tomto článku vysvětlíme, jak se postupuje při poskytování dávek v nemoci pojištěncům při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v důsledku úrazu.

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Zákonem č. 32/2019 Sb. dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby a náhrada mzdy (platu) se bude poskytovat i v prvních 3 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Jako určitá kompenzace pro zaměstnavatele...

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Karenční doba je institut, který byl do systému nemocenského pojištění poprvé zakotven v roce 2008. Bezprostředně po jeho zavedení se objevily hlasy a volání po jejím zrušení. Diskuse o (ne)prospěšnosti karenční doby se vedly a vedou od jejího zavedení téměř nepřetržitě. Nyní se blížíme k okamžiku jejího zrušení.

Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla zrušena právní úprava, kdy v době prvních 14 kalendářního dnů (dále „dvou týdnů“) dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN), v níž zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, tuto neposkytuje za první tři pracovní dny (směny), respektive za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Jde o tzv. karenční dobu, tj. dobu, po kterou se nárok vylučuje.

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Máme softwarovou společnost, která musí pružně reagovat na legislativní změny. Jak postupovat v případech, kdy má zaměstnanec naplánovanou noční směnu ze dne 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 od 18.00 do 6.00 hod., a to v takovýchto případech: 1) Zaměstnanec onemocní např. ve 22.00 hod. dne 30. 6. 2019 - bude správné postupovat ještě dle stávající legislativní úpravy, tj. bude uplatněna karenční doba? 2) Zaměstnance onemocní ve 2.00 ráno 1. 7. 2019 - zde se již karenční doba neuplatní   3) Zaměstnanec onemocní po skončení noční směny z 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 a dále má naplánovanou směnu 1. 7. 2019, a to opět od 18.00 hod. - zde bude den 1. 7. 2019 brán jako první den nemoci a již nebude uplatněna karenční doba?

Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost. Během prvních čtrnácti dnů neschopnosti, kdy proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, přišel dotyčný zaměstnanec jeden den na 5 hodin do práce (pracovní doba 7,5 hod.). Je toto možné, tedy v rámci pracovní neschopnosti na HPP (nic jiného u zaměstnavatele zaměstnanec nevykonává) přijít na pět hodin do práce. Zkrátí se mu náhrada o pět hodin a proplatí se mu 5 hodin práce? Jaký to má vliv na ELDP?

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 

Volný pohyb osob a dostupný trh práce členských zemí EU a EHP s sebou přináší také situace, kdy pojištěnci nastává potřeba čerpat dávky z českého systému nemocenského pojištění, ačkoliv se aktuálně nachází v jiném státě, ať už je důvodem úraz, nemoc, či mateřství.

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.