Cestovní náhrady - strana 15

Zaměstnanec jel na 7 denní prac. cestu a místo ubytování v hotelu či ubytovně použil pronájem bytu na 7 dní. Lze toto proplatit v rámci náhrad cestovních výdajů? Pokud ano, je výše náhrady za takové ubytování nějak omezena?

Zaměstnanec je dlouhodobě vyslán na služební cestu do jiného města v ČR. Zvažujeme pronájem bytu např. na 6 měsíců, abychom snížili náklady. Je možné dát náklady spojené s pronájmem bytu dát do cestovního příkazu? Je toto omezené nějakou částkou, kolik můžeme "proplácet" na pronájem takového bytu měsíčně? 

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 

Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR? 

Po oznámení zaměstnavatele zaměstnanci, že bude vyslán na pracovní cestu, může zaměstnanec projevit zájem, aby mohl v místě plnění pracovních úkolů strávit více času, než je nezbytně nutné pro splnění pracovního úkolu, pro který jej zaměstnavatel na pracovní cestu vysílá, a to ze soukromých důvodů zaměstnance. V této souvislosti je proto třeba řešit i podmínky, za kterých lze zaměstnanci vyhovět, a dopady do nároků zaměstnance na cestovní náhrady.

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje: a. poplatek za zaměstnaneckou kartu, b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky), c. víza pro rodinu zaměstnance? Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 

Manželka podniká jako fyzická osoba. Dne 31. 12. 16 vyřadila automobil z obchodního majetku. Automobil byl plně odepsán do výdajů FO. V roce 2017 toto vozidlo použil manžel (nemají SJM) u svého zaměstnavatele s. r. o. k pracovním cestám. Zaměstnavatel zaměstnance o použití vozidla na pracovní cestě požádal. 1. Přísluší zaměstnanci základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, když toto vozidlo bylo v majetku FO-podnikatele v roce 2016? 2. Došlo by ke změně nároku na cestovní náhrady v případě, kdy by byla manželka společníkem s. r. o., ve kterém pracuje manžel? Vozidlo nikdy nebylo v majetku s. r. o. 3. Silniční daň za užívání vozidla uhradí s. r. o.?

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Postup při poskytování náhrady jízdních výdajů zaměstnance je závislý na předem určeném způsobu přepravy. Pro zaměstnavatele z jeho určení vyplývá řada povinností. Stejně tak ze zákona vyplývá i povinnost zaměstnance používat stanovené dopravní prostředky.

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

jednatelé společnosti s. r. o. jedou v létě do Ameriky jednat o možné investiční nabídce a pobyt se rozhodli spojit s dovolenou s dětmi. Jednání v Americe budou trvat cca 2 dny a dalších 18 dní bude pobyt - dovolená. Co je možné zahrnout do nákladů společnosti daňových a nedaňových? Jednatelé letí do New Yorku, kde budou probíhat jednání, zakoupili 4 letenky pouze tam. Po třech dnech v NY odletí na Kubu, kde budu zbytek pobytu a odsud poletí do Prahy. Je možné do daňových nákladů zahrnout 2 letenky do NY a i 2 letenky z Kuby nebo jejich poměrnou část? Ubytování v NY bude v hotelu i s dětmi, jak toto účtovat? Je potřeba pobyt rozdělit a do nákladů dát jen 2/4? Ještě se mi jedná i o zbytek dovolené, je možné ji zahrnout do nedaňových nákladů společnosti, tj. (letenky dětí + ubytování Kuba)? Vše bylo hrazeno z důvodu výhodnosti přes rezervační systémy z firemního účtu.

Podnikatel, fyzická osoba, používá pro podnikání svoje soukromé nákladní vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku. Může si uplatnit sazbu základní náhrady za použití soukromého vozidla ve výši dvojnásobku normální sazby? Podle čeho se určuje, zda se jedná o nákladní automobil?

Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.

Pojem pracovní cesta je v hlavě třetí části druhé zákoníku práce obecně upraven jako jedna ze změn pracovního poměru. Změna spočívá v tom, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v jiném místě, než ke kterému se zavázal v pracovní smlouvě.