Články - strana 5

Jeřábník pracuje ve venkovním i vnitřním prostředí. Ve venkovním prostředí bývá před povětrnostními vlivy chráněn kabinou stroje, ve kterém se právě nachází. Při práci ve vnitřním prostřední na něj působní místní mikroklimatické podmínky a vlivy.

V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.

Zákoník práce patří do sféry soukromého práva, neboť upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Oblast pracovní doby však patří mezi ty, kde stát musí vztahy mezi smluvními stranami regulovat. Jedná se o úpravu odpočinku pop práci. Jedním z účelů právní úpravy odpočinku po práci je zabránit únavě a přepracovanosti zaměstnanců a odstranit tak i častou příčinu pracovních úrazů.

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Bezpečnost práce má řadu aspektů ve všech oblastech hospodářské činnosti, mimo jiné i v dopravě. Zde lze identifikovat celou řadu problémových okruhů počínaje ústrojovou kázní (promítající se především ve využívání vhodné bezpečné obuvi při řízení) a konče snížením rizika únavy a mikrospánku, což může vést ke kritickým situacím v dopravě, v extrémním případě k dopravním nehodám s různě závažnými následky.

Místem výkonu práce profese prodavač zboží v kamenné prodejně jsou vnitřní prostory prodejny, které jsou zpravidla vyhřívané nebo i klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny často náleží příruční sklady se zbožím. V rámci přejímky zboží se může prodavač pohybovat i venkovních prostorách například na nakládací rampě, dvoře apod. Pracoviště je vybaveno nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení.

Končí rok 2022. Rok, ve kterém v noci z 30. června na 1. července došlo k převratu v právních předpisech pro vyhrazená technická zařízení (VTZ). V jednom okamžiku přestala platit řada tradičních předpisů a v platnost vstoupily předpisy nové. Účastníci systému BOZP se ráno 1. 7. 2022 probudili do jiného světa, celí rozlámaní z vysilujícího vyhlížení oné přelomové noci. A ještě nyní, před koncem roku 2022, jim stále velmi pomalu dochází, k čemu vlastně v létě došlo. Proč? Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ, a navazující soubor nařízení vlády nelze chápat jen jako pouhé učesání právní úpravy do nové struktury. Zkusím s koncem roku trochu bilancovat své zkušenosti z praxe. Neubráním se rozmrzelosti, ale ani výzvě pro budoucnost zlepšit celý systém BOZP.

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Riziko vzniku rakoviny související s prací je mnohem méně zřejmé než riziko pádu nebo zranění při práci. Přesto je to velmi reálné riziko. Stejně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci musí přispívat ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti a snažit se eliminovat rizika nehod, je pro ně stejně důležité identifikovat karcinogeny a hrát aktivní roli při snižování expozice.

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem návrhu odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem.

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

Onemocnění bederní páteře patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. Mezi příčinné faktory patří zejména fyzikální faktory práce (manipulace s břemeny, práce v nevhodné pracovní poloze, celotělové vibrace), ale jsou prokázány i vlivy psychosociální a individuální faktory jedince. V České republice se tato skupina onemocnění dlouhodobě řadí na druhou příčku z hlediska nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem, nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 Seznamu nemocí z povolání s účinností od 1. ledna 2023. Z dlouhodobého hlediska ochrany zdraví při práci je důležité se zaměřit zejména na preventivní a ochranná opatření a předcházet tomuto chronickému onemocnění.

Vzdělávání může být velmi stresující, což může způsobit zhoršení duševní a tělesné pohody zaměstnanců na všech úrovních vzdělávání, od středisek předškolního vzdělávání až po vysoké školy. Vzdělávání nemusí být považováno za „nejrizikovější“ odvětví z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence psychosociálních rizik a muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací by mohla mít značný význam, jelikož z evropských průzkumů vyplývá, že tato rizika jsou v současnosti na evropských pracovištích závažným problémem. Rovněž však nesmíme zapomínat i na bezpečnostní rizika, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády, jejichž následkem může dojít k trvalé invaliditě nebo dokonce i k úmrtí.

Pracovní činnost je prováděna ve vymezených vnitřních prostorech. Pracovník obsluhuje tryskací stroj (tryskací kabinu) skrze ovládací pult, dále provádí ofukování polotovarů tlakovým vzduchem. Manipulace s polotovary je prováděna ručně i strojně (manipulační technikou). Pracovník je při práci vystaven ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým – nízkým teplotám vzduchu a také hluku, způsobeného chodem tryskacího stroje nebo ofukovací pistole.

V praxi se velmi často hovoří o pracovních úrazech a o důsledcích s tím spojených, ale již méně o nemocech z povolání. Proto se v následujících řádcích u nich zastavíme.

Dotaz: Pracujeme ve skladu internetového obchodu s domácími spotřebiči a elektronikou. Jsme ženy ve věku 40 až 50 let a každý den máme v rukou nespočetné množství krabic různé velikosti, a hlavně různé váhy. Našeho zaměstnavatele ale nějaké „přenášení břemen“ nezajímá, říká, že pracujeme v teple a suchu a vše je v pořádku. Chceme se proto zeptat, který předpis upravuje přenášení břemen, jestli je zakázáno přenášení břemen ženami a jaké jsou vůbec povinnosti zaměstnavatele.

Dne 11. října 2022 zaujalo pozornost široké veřejnosti nové nařízení vlády, které upravuje teplotu na pracovišti. Jedná se o nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jeho účinnost je dělená, část nabyla účinnosti hned následující den, tedy 12. října 2022 a část nabude účinnosti 1. července 2024.

Změna co do rozsahu méně výrazná – co do řešeného obsahu a počtu dotčených zaměstnanců eminentní. Řeč je o poslední, již deváté novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále i jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“). Změna minimálních hodnot některých mikroklimatických podmínek pro třídy práce I a IIa by mohla při nedostatečné, až chybné interpretaci vyvolat obavy o ochranu zdraví při práci. Text ozřejmuje změny přicházející od 12. října 2022 novelizovaným nařízením vlády č. 361/2007 Sb.