BOZP pro personalisty - strana 10

Počet vyhledaných dokumentů: 341
Počet vyhledaných dokumentů: 341
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.
Vydáno: 14. 11. 2019
  • Článek
Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.
Vydáno: 08. 11. 2019
  • Článek
O řadě případů, které jsme popsali v našich předchozích článcích, by se dalo říci, že byly důsledkem náhody nebo běžného opomenutí při práci. Jiné měly poněkud složitější příčiny, kdy hlavní roli v nich sehrály organizační pochybení. V životě se ale můžeme občas setkávat i s takovými situacemi, které s oblibou spojujeme s nechvalně proslulými Murphyho zákony. Ty obecně označují širokou škálu různých rčení či epigramů týkající se lidského selhání či hříček osudu. Základní formou všech těchto "zákonů schválnosti" je přitom tvrzení, že "co se může pokazit, to se pokazí". A právě v tomto duchu lze s jistou nadsázkou označit i tento případ. Ten se totiž vyznačuje tím, že "kdo mohl udělat něco špatně, ten to dotáhl až k totální zkáze".
Vydáno: 01. 11. 2019
  • Článek
Osobní automobily a jiná motorová vozidla jsou dnes již nedílnou součástí našich životů. Je proto pochopitelné, že hrají velmi důležitou roli též ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že užití firemních či vlastních vozů zaměstnanci při výkonu práce má mnohé dopady do pracovněprávních vztahů, je vhodné tyto právní aspekty shrnout. Cílem tohoto příspěvku je proto takové shrnutí a obecný výklad k právnímu režimu užívání firemních vozidel zaměstnanci.
Pokud chci zaměstnat mladistvého na DPP nebo DPČ (kancelářské práce), mám mu nejprve zajistit lékařskou prohlídku? Našla jsem protichůdné názory. 
Vydáno: 24. 10. 2019
V administrativní budově mohou pobývat a často pobývají psi zaměstnanců. Nyní nastoupila kolegyně, která trpí alergií na psy. Jaká jsou doporučení pro řešení takovýchto situací? Dotýká se této problematiky některý ze zákonů? 
Vydáno: 23. 10. 2019
Zaměstnanec s pružným rozvržením pracovní doby (základní pracovní doba je 8:00 až 13:00 hod., volitelná pracovní doba je 6:00 až 8:00 hod. + 13:00 až 18:00 hod.) je vyslán na periodickou pracovnělékařskou prohlídku. V tento den nastoupí směnu v 6:30 hod. a od 7:15 do 8:15 hod. absolvuje prohlídku u našeho smluvního lékaře. Vzniká za dobu strávenou na pracovnělékařské prohlídce, která spadá do volitelné části pracovní doby (7:15 - 8:00 hod.) překážka v práci s náhradou mzdy?
Vydáno: 22. 10. 2019
Jak často musí zaměstnanci chodit na preventivní lékařské prohlídky v souvislosti s absolvováním školení pro vyhlášku č. 50/1978 Sb. V jakém předpise je to stanoveno, případně jak tato frekvence závisí na práci, kterou ten školený vykonává? Jestli pro tyto pracovníky, pokud jsou zařazeni v kategorii 1, platí také 6 a 4 roky (do 50 a nad 50 let věku), nebo je to 4 a 2 roky podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., případně to určuje nějaký jiný předpis?
Vydáno: 22. 10. 2019
Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?
Vydáno: 18. 10. 2019
  • Článek
Asi každému je známá povinnost zaměstnance vyplývající z § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, a sice nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel musí zajistit dodržování této povinnosti pod pokutou podle zákona o inspekci práce až do výše 300 000 Kč.
Vydáno: 11. 10. 2019
V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 
Vydáno: 01. 10. 2019
Potřebujeme vytvořit kalkulaci na praní pracovních oděvů (OOPP), které si zaměstnanci perou sami doma. Musíme zahrnout položky: spotřeba energie, spotřeba vody, prací prostředky, opotřebení pračky a čas zaměstnance. Jakým způsobem máme do kalkulace zahrnout čas zaměstnance a jak vypočítat opotřebení (amortizaci) pračky?
Vydáno: 01. 10. 2019
Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 
Vydáno: 30. 09. 2019
  • Článek
V tomto skutečném případu popíšeme smrtelný pracovní úraz dělníka, na jehož vzniku se, ať již přímo, anebo nepřímo, podíleli všichni aktéři. Tato kauza zřetelně ukáže, jak moc se nevyplácí vnímat otázky BOZP jako cosi obtěžujícího či zbytečného a jak tragicky může skončit běžná rutinní práce, když se lidé nedokáží zamyslet nad možnými riziky.
Vydáno: 20. 09. 2019
  • Článek
Elektřina je dobrý sluha, ale zlý pán. Tímto "příslovím" se snažíme uvést další případ z našeho seriálu kasuistik pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce. Tentokrát zveřejněným případem poukážeme na to, že elektřina umí být velmi nebezpečná. Dokonce tak nebezpečná, že dokáže vzít i život nebo vážně poškodit zdraví. Tento případ připomíná často opomíjenou zásadu, že opatrné zacházení s elektrickými zařízeními, která jsou pod napětím, a rozumné chování v místech, kde se nachází nebo může nacházet vysoké napětí a elektrické vedení, je vždy namístě.
Vydáno: 30. 08. 2019
Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?
Vydáno: 29. 07. 2019
Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 
Vydáno: 22. 07. 2019
  • Článek
Pracovní úrazy Přesná definice pracovního úrazu je uvedena v § 271k odst. 1 zákoníku práce (dále „ZP“): „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance,...
Vydáno: 17. 07. 2019
Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?
Vydáno: 20. 06. 2019
  • Článek
Případy, které jsme na stránkách tohoto časopisu popsali v předchozích šesti článcích, by bylo možné označit jako tragické nehody. Jednalo se vždy o důsledek selhání člověka nebo organizace práce, což jsou ale příčiny veskrze předvídatelné, a lze jim tu lépe, tu hůře předcházet. Ovšem případ, kterému se budeme věnovat tentokrát, je spíše ze skupiny bizarních jevů. Dobře totiž demonstruje fakt, že i nehoda může být náhoda, a tedy že i jevy s teoreticky nulovou pravděpodobností se v životě stávají. Naštěstí tentokráte bude mít náš příběh dobrý konec, tedy alespoň z pohledu zraněného pracovníka, který hrůzně vypadající zranění přežil a za dva týdny už zase běhal po lešení.
Vydáno: 20. 06. 2019