BOZP pro personalisty - strana 11

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Mimořádné události vznikající na železnici, resp. při činnostech zajišťujících bezpečný provoz železnice, končí zpravidla závažnými následky. Případ, o němž bude řeč tentokrát, se zaměří na jednu poměrně smutnou událost, při které zbytečně zemřeli dva lidé. Jak už to ale obvykle bývá, i tentokráte se nebude jednat jen o výčet pochybení jednotlivců, ale především o řetězení řady organizačních pochybení, které si nakonec vybraly tu největší daň.

Periodické prohlídky jsou jedním z druhů pracovnělékařských prohlídek, a to vedle prohlídek vstupních při vzniku zaměstnání, vstupních při změně práce, mimořádných, výstupních a eventuálně následných. Jde o součásti pracovnělékařské služby (dále PLS).

Chtěla bych poprosit o radu v souvislosti s uznaným zjištěným onemocněním jako ohrožení nemocí z povolání (§ 347 odst. 1 zákoníku práce). Bohužel jsme se s touto problematikou ještě nesetkali. Naše zaměstnankyně vykonávala funkci masérky od 1. 1. 2001 – 30. 6. 2018 (15 360 Kč hrubá mzda). Od 1. 7. 2018 začala vykonávat funkci sanitářky (14 310 Kč hrubá mzda). Od 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 je v pracovní neschopnosti, 8. 5. 2019 znovu nastoupila do práce. Dne 25. 4. 2019 jí bylo uznáno ohrožení nemoci z povolání od 7. 6. 2018. Problematika mě zajímá z pozice mzdové účtárny a souvisejících povinností. Jaké doklady je nutné mít ve mzdové účtárně doloženy? Jednorázového odškodnění se vypočítá za období 7. 6. 2018 – 7. 5. 2019 – ke dni vzniku (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 1. Q 2018), nebo pouze za období 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 - pracovní neschopnost (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 3. Q 2018)? Od 8. 5. 2019 bude probíhat odškodňování měsíčně až případně do doby skončení pracovního poměru, z jakého průměrného výdělku? Je pravdou, že na ohrožení nemoci z povolání se nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tudíž pojišťovna nic nevyplácí? Veškerá povinnost je tedy na zaměstnavateli. Odvádí se z náhrady sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů? Bylo by dobré mít se zaměstnankyní uzavřenou dohodu o tom, jakým způsobem a v jakém časovém intervalu jí náhrada na ztrátě na výdělku bude vyplácena? 

Zaměstnanci - řidiči nákladních vozidel, slovenského občanství, který nemá český řidičský průkaz -, končila platnost profesního průkazu řidiče. Dle slovenských předpisů absolvoval na Slovensku povinné školení, které si sám objednal a uhradil, aby mu byl vystaven průkaz řidiče na 5 let. Vše po dohodě se zaměstnavatelem. Jaké daňové dopady budou pro firmu a pro zaměstnance po proplacení tohoto školení a kolkové známky za průkaz zaměstnavatelem zaměstnanci?

Každý námi popisovaný případ, které čerpáme z archivů soudních znalců, je jiný, ale většinou má podobnou příčinu, kterou je porušení právních a ostatních předpisů a pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem představení některých řešených případů je poukázat na závady, nedostatky a selhání lidského činitele v oblasti BOZP, které mají většinou tragické následky. Budeme vděčni, pokud prezentované případy přispějí alespoň ke snížení počtu pracovních úrazů v praxi.

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

V rámci právní úpravy odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění stále přetrvává dvoukolejný systém, kdy s ohledem na odlišná kritéria pro výpočet těchto nemajetkových újem nelze vyloučit různou výši vypočtené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, a to v závislosti na povaze újmy na zdraví spadající do právní úpravy občanského zákoníku či zákoníku práce.

Pokud zaměstnám 15letého žáka učiliště s maturitou, vztahují se na něj stejné požadavky jako na ostatní zaměstnance? Myslím tím vstupní prohlídka u lékaře apod. Žák by byl pod záštitou školy u nás na stáži. 

V předchozích třech článcích jsme prezentovali případy závažných pracovních úrazů vzniklých při práci s manipulační technikou. Tento čtvrtý případ tuto oblast doplní o relativně banální událost, která byla způsobena prostou lidskou hloupostí. Na první pohled by se mohlo zdát, že věnujeme pozornost něčemu, co snad ani za to nestojí. Ovšem pozornému čtenáři po přečtení tohoto článku jistě dojde, jak moc nebezpečná mohou být právě i jen drobná lidská selhání.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 klesl proti roku předcházejícímu o 11 případů a dosáhl celkového počtu 94 případů. Tento pokles byl způsoben pouze menším počtem událostí při dopravních nehodách. V prvních deseti letech existence České republiky (1993-2002) se počet případů pohyboval v rozpětí 200-300 za rok (průměrně 250). Potom v letech 2003-2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100-200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

V praxi se často setkáváme s tím, že si pracovní úrazy způsobují zaměstnanci sami, a to především z důvodu podcenění rizik nebo svým nedbalým chováním. Ovšem při bližším zkoumání kořenových příčin řady nehod můžeme odhalit ještě něco jiného, mnohem závažnějšího. Jedná se o nízkou úroveň kultury bezpečnosti. Ta bývá často spojena jak se selháním jednotlivců, tak i celého systému organizace a řízení práce v dané firmě. Tento článek představí jeden ukázkový případ toho, kam až může selhání vedoucích zaměstnanců dojít.

Máme poslat na výstupní prohlídku uklízečku, když je ve druhé kategorii bez rizika, ale při vstupní prohlídce měla od lékaře uvedeno - zdravotně způsobilá s omezením (bez přetěžování krční a bederní páteře)? 

Máme zaměstnance, který pracuje v laboratoři a kromě vstupní lékařské prohlídky absolvoval i očkování na žloutenku. Musel mu být vystaven i zdravotní potravinářský průkaz. Je toto vše uznatelné z pohledu daně z příjmů - prohlídka, průkaz, očkovací látka i aplikace očkování? A lze u očkovací látky uplatnit DPH 10 % z dokladu z lékárny? 

Je daňově uznatelná "smluvní pokuta za porušení BOZP"- text na a vystavené faktuře? Není zřejmé, jestli firma si stanovila do smlouvy dodržování určitých podmínek BOZP, anebo firma dostala pokutu za porušení BOZP a toto přefakturovala dodavateli. Jaký je daňový dopad, stačí pouze, aby v textu na faktuře bylo, že se jedná o smluvní pokutu, aby byla pokuta daňově uznatelná?

Právní věta Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 zákoníku práce není vyloučena ani v případě, že škoda spočívá v poškození zdraví zaměstnance. Domáhá-li se zaměstnanec vůči...

Nový zaměstnanec, ať už se jedná o jeho první, druhé nebo třetí zaměstnání, čelí vysokému riziku zranění nebo poškození zdraví. A proč? Zaměstnanec není dostatečně seznámen s procesy na pracovišti. Statistiky vývoje pracovní úrazovosti v České republice hovoří jasně, k největšímu počtu pracovních úrazů dojde v prvním roce zaměstnání.

Článek se věnuje problematice školení řidičů referentů v kontextu právní úpravy zákoníku práce a rozhodovací praxe soudů

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

Další případ z kasuistik reálných pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce jsme vybrali proto, že se jedná o výmluvný příklad relativně časté nehody, se kterou se my - soudní znalci - setkáváme. Každý případ se pochopitelně vyznačuje různým průběhem i závažností následků. Přesto ale většinu z nich spojují tytéž příčiny - porušení právních a ostatních předpisů a pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem je poukázat na nejčastější závady a nedostatky v oblasti BOZP, které k těmto úrazům vedou. Budeme jen rádi, pokud zveřejněné případy, byť alespoň částečně, povedou ke snížení pracovních úrazů.