BOZP pro personalisty - strana 13

Orgány inspekce práce jsou kontrolní orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, pod které se řadí i bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Inspekci práce tvoří Státní úřad inspekce práce v Opavě (dále jen „úřad“), který odborně řídí a organizačně vede jednotlivé výkonné jednotky, a sice oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“).

Řidič skupiny vozidel C+E, narozen 3. 4. 1969, byl na poslední periodické lékařské prohlídce 15. 5. 2018 a podle vydaného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel je zdravotně způsobilý. Proti tomuto posudku nebyl a nebude podán návrh na přezkoumání. Dne 3. 4. 2019 dovrší 50 let. Do jakého přesného data je v tomto případě tento lékařský posudek platný? Měl by být poslán na periodickou lékařskou prohlídku v roce 2019 nebo 2020?

Zaměstnavatelé mohou při splnění zákonných podmínek provádět u zaměstnanců kontroly na dodržování povinnosti nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky. Problematikou provádění těchto kontrol se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 183/2017 Sb.

Povinnosti při vzniku pracovního úrazu Našemu zaměstnanci se stal pracovní úraz 2. 12. 2017. Nebyl hospitalizován. Je na neschopence. Doba léčení si vyžádá asi 3 týdny. Jaký je postup...

Systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle současné normy ČSN OHSAS 18001:2008 umožňuje organizaci řídit její rizika. S přijetím nové mezinárodní normy ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem pro použití, která vyšla v březnu tohoto roku, dochází ke změně v přístupu v systémovém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy snižování pracovní úrazovosti se dosahuje především proaktivními opatřeními. Zavedením této nové normy budou organizace schopny odhalit příslušná rizika na pracovištích dříve, než způsobí pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance.

Odškodňování pracovních úrazů představuje problematiku, která je bez nadsázky předmětem trvalého zájmu jak zaměstnavatelů, tak samotných zaměstnanců. Jedná se o záležitost, jejíž právní úprava prošla v nedávné době řadou změn. Zájemce o tuto problematiku může čerpat nejenom z účinné právní úpravy, ale také z bohaté judikatury, která se odškodňování pracovních úrazů (a rovněž nemocí z povolání) týká. Byť se v řadě případů jedná o soudní rozhodnutí staršího data, jejich závěry je možné aplikovat i za stávajícího právního stavu.

Home office, resp. home working, se v řadě firem postupně stal běžnou součástí organizace práce. Z pohledu zaměstnanců, zejména z řad mladé generace nebo rodičů malých dětí, představuje vítaný a velmi žádaný firemní benefit. Přínosy této formy zaměstnávání lze ale spatřovat také na straně zaměstnavatelů.

1. Úvod V posledních letech při vystoupeních zástupců organizací se setkáváme s pojmy, jako jsou vůdcovství, konzultace a účast zaměstnanců. Říkáme, že bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců je pro...

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Tento článek se zabývá rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se dotýká zejména problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to konkrétně povinnosti vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a rovněž povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákoně č. 309/2006 Sb.1), když v rámci přezkumu soudů byla posuzována rozhodnutí oblastního inspektorátu práce jako orgánu kontrolního a prvoinstančního, resp. Státního úřadu inspekce práce jako orgánu odvolacího, jimiž byla kontrolované osobě uložena pokuta dle zákona o inspekci práce.

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

Pokud se budeme věnovat systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), musíme v prvé řadě zmínit mezinárodně uznávaný standard OHSAS 18 001, který stanovuje minimální požadavky a principy implementace osvědčených postupů pro řízení oblasti BOZP. Řada čtenářů může namítnout, že vybudování systému řízení bezpečnosti dle výše uvedeného standardu je jen pro velké firmy, a že pro malé organizace je to pouze „něco navíc“, co nemá pro firmu žádnou přidanou hodnotu. V tomto článku se pokusíme tento mýtus vyvrátit. Stručně zde představíme uvedený standard a benefity, které může jeho implementace přinést. Současně přiblížíme čtenářům problematiku provádění interních auditů, které jsou nedílnou součástí správně fungujícího systému BOZP.

Na podzim roku 2017 jsme se dočkali změn v zákonech, ze kterých vychází činnost Státního úřadu inspekce práce. V časopisu PSK jsme k tématu již publikovali několik článků. Jedná...

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

Pracovní úrazovost v ČR se každoročně vyznačuje rozdíly mezi případy, které se udály ženám a které se udály mužům. Rozdíly jsou patrné také mezi věkovými skupinami. Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny z datového zdroje SÚIP a ČBÚ byly rozděleny podle pohlaví a věku zraněné osoby. Vznikly tak pětileté věkové skupiny zvlášť pro muže a pro ženy. Počty zaměstnaných v národním hospodářství rozdělené podle pohlaví a věku jsou ze zdroje ČSÚ. Z těchto dat byla stanovena četnost těchto pracovních úrazů na 100 zaměstnaných v národním hospodářství.

Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

Zaměstnavatelé dle ustanovení § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydávají vnitřní předpisy, kterými stanovují práva svých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Zákoník práce nicméně zakazuje, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo aby zkracoval jejich práva, která jsou stanovena zákoníkem práce.

Kdy má jít zaměstnanec na periodickou kontrolu při vykonávání nočních směn? Dříve platilo po roce, dnes po změně je to po dvou letech. V únoru 2018 by podle staré vyhlášky měl jít zaměstnanec znovu na kontrolu tj. po roce (byl na minulé prohlídce 2/2017), nebo má být prohlídka až příští rok - po dvou letech?